Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2015

12. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 18. března 2015 v 19:00 SEČ. Data:Stellarium

Přehled událostí na obloze od 16. 3. do 22. 3. 2015. Čeká nás zatmění Slunce, Měsíc bude tedy kolem novu. Večer je dobře vidět  jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter vysoko na jihovýchodě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivitu Slunce ovlivňuje jedna aktivnější  oblast s menšími skvrnami. Večer pozorujeme zvířetníkové světlo.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 20. března. Protože se při pohledu ze severního Atlantiku trefí přesně na Slunce, bude zde viditelné úplné zatmění Slunce a v ČR bude toto zatmění jako velké částečné, když Slunce zmizí přibližně ze tří čtvrtin. Sledujte stránku k zatmění 20. března a stránku akcí v České republice.
Měsíc bude ještě před zatměním vidět jako tenký srpek na ranní obloze. Vzhledem k malému sklonu ekliptiky vůči obzoru asi jen do středečního rána. Naopak v sobotu večer už bude jeho tenký srpek pro změnu na obloze večerní. V sobotu bude zhruba uprostřed mezi Marsem a Venuší a v neděli bude již 10° šikmo doleva nahoru nad Venuší.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Slabší Mars (1,3 mag), je blíže obzoru.
Jupiter (−2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
17. 3. 23:59   16. 3. Europa zatmění konec 22:50
18. 3. 19:55   20. 3. Ganymed zákryt 20:22–(0:02)
Io zákryt zač. 22:44
20. 3. 21:30   21. 3. Io přechod měsíc 19:52–22:09
Io přechod stínu 20:48–23:05
22. 3. 23:10   22. 3. Io zatmění konec 20:26
Časy jsou v SEČ.

Poloha komety C/2014 Q2 (Lovejoy) v březnu 2015 Autor: Aleš Majer
Poloha komety C/2014 Q2 (Lovejoy) v březnu 2015
Autor: Aleš Majer
Aktivita Slunce je zvýšená díky jediné větší aktivní oblasti se skvrnami. Bylo by pozitivní, kdyby zde aktivita vydržela až do pátečního zatmění, kdy bude oblast při okraji slunečního disku a bude zajímavé vidět zde nějaké výraznější protuberance. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Zvířetníkové světlo je nyní ideálně viditelné ve večerních hodinách.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nachází v souhvězdí Kasijopeji. Stále je snadno viditelná i menším dalekohledem.

Kosmonautika

  • 11. března přistál Sojuz TMA-14M s třemi kosmonauty z ISS. Krásný výhled měl Bill Ingalls a jeho fotografie o tom vypovídají.
  • Raketa Atlas V vynesla čtveřici družic, které budou zkoumat rekonekce magnetického pole oblaků plasmy ze Slunce se zemskou magnetosférou, které vedou ke geomagnetickýcm bouřím a viditelnosti polárních září. Rosetta začala poslouchat Philae, ale zatím se neozval. Větší šance je v dubnu. NASA vyzkoušela největší motor na tuhá paliva na světě. Vychází z SRB raketoplánu a bude pohánět novou obří raketu SLS. Více o těchto událostech v kosmotýdeníku.

Výročí

  • 16. března 1750 (265 let) se narodila sestra významného anglického astronoma německého původu Caroline Herschel. Oba sourozenci, Caroline i William, byli hudebně nadaní, ale po roce 1781 se mohli naplno věnovat astronomii, protože bratr objevil planetu Uran a věnoval ji králi Jiřímu III. Tím získal jeho plnou podporu. Jako první žena se stala objevitelkou komety. Svůj život věnovala především pozorování a katalogizaci hvězd a dalších objektů vzdáleného vesmíru.
  • 18. března 1965 (50 let) vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov. V těch dobách šlo o velké hrdinství a riskování života. V lodi Voschod 1 nebylo dost místa, aby měli tři lidé na sobě během letu skafandry a při letu Voschodu 2, z kterého Leonov vystoupil se zase ukázalo, že to nebude tak jednoduché s návratem do lodi. Leonov měl problémy s nafouklým skafandrem, díky čemuž to málem skončilo katastrofou. Dnes už víme, že to nakonec zvládl, ale užili si ještě po přistání, když museli bivakovat v lese, kde byl více než metr sněhu. Odměnou pro Leonova byl ještě jeden let do vesmíru. V roce 1975 se zúčastnil známého letu Sojuz-Apollo, když se (nejen) na oběžné dráze setkal s americkými kolegy.
  • 21. března 1965 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 9. Sonda patřila do série dopadových, které před pádem pořizovaly podrobné snímky povrchu. Ranger 9 dopadl do velkého kráteru Alphonsus a pořídil snímky s rozlišením až 25 cm.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Gemini 3
  • Výročí: objev měsíce Titan
  • Výročí: Joseph Stefan
  • Výročí: Friedrich Schwassmann

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Caroline lucretia herschel, Ranger 9, Vesmírný týden, Alexej Leonov


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »