12. vesmírný týden 2015
Přehled událostí na obloze od 16. 3. do 22. 3. 2015. Čeká nás zatmění Slunce, Měsíc bude tedy kolem novu. Večer je dobře vidět jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter vysoko na jihovýchodě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivitu Slunce ovlivňuje jedna aktivnější oblast s menšími skvrnami. Večer pozorujeme zvířetníkové světlo.
Obloha
Měsíc bude v novu v pátek 20. března. Protože se při pohledu ze severního Atlantiku trefí přesně na Slunce, bude zde viditelné úplné zatmění Slunce a v ČR bude toto zatmění jako velké částečné, když Slunce zmizí přibližně ze tří čtvrtin. Sledujte stránku k zatmění 20. března a stránku akcí v České republice.
Měsíc bude ještě před zatměním vidět jako tenký srpek na ranní obloze. Vzhledem k malému sklonu ekliptiky vůči obzoru asi jen do středečního rána. Naopak v sobotu večer už bude jeho tenký srpek pro změnu na obloze večerní. V sobotu bude zhruba uprostřed mezi Marsem a Venuší a v neděli bude již 10° šikmo doleva nahoru nad Venuší.
Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Slabší Mars (1,3 mag), je blíže obzoru.
Jupiter (−2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 17. 3. | 23:59 | 16. 3. | Europa zatmění konec 22:50 | |
| 18. 3. | 19:55 | 20. 3. | Ganymed zákryt 20:22–(0:02) Io zákryt zač. 22:44 |
|
| 20. 3. | 21:30 | 21. 3. | Io přechod měsíc 19:52–22:09 Io přechod stínu 20:48–23:05 |
|
| 22. 3. | 23:10 | 22. 3. | Io zatmění konec 20:26 | |
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Autor: Aleš Majer
Zvířetníkové světlo je nyní ideálně viditelné ve večerních hodinách.
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nachází v souhvězdí Kasijopeji. Stále je snadno viditelná i menším dalekohledem.
Kosmonautika
- 11. března přistál Sojuz TMA-14M s třemi kosmonauty z ISS. Krásný výhled měl Bill Ingalls a jeho fotografie o tom vypovídají.
- Raketa Atlas V vynesla čtveřici družic, které budou zkoumat rekonekce magnetického pole oblaků plasmy ze Slunce se zemskou magnetosférou, které vedou ke geomagnetickýcm bouřím a viditelnosti polárních září. Rosetta začala poslouchat Philae, ale zatím se neozval. Větší šance je v dubnu. NASA vyzkoušela největší motor na tuhá paliva na světě. Vychází z SRB raketoplánu a bude pohánět novou obří raketu SLS. Více o těchto událostech v kosmotýdeníku.
Výročí
- 16. března 1750 (265 let) se narodila sestra významného anglického astronoma německého původu Caroline Herschel. Oba sourozenci, Caroline i William, byli hudebně nadaní, ale po roce 1781 se mohli naplno věnovat astronomii, protože bratr objevil planetu Uran a věnoval ji králi Jiřímu III. Tím získal jeho plnou podporu. Jako první žena se stala objevitelkou komety. Svůj život věnovala především pozorování a katalogizaci hvězd a dalších objektů vzdáleného vesmíru.
- 18. března 1965 (50 let) vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov. V těch dobách šlo o velké hrdinství a riskování života. V lodi Voschod 1 nebylo dost místa, aby měli tři lidé na sobě během letu skafandry a při letu Voschodu 2, z kterého Leonov vystoupil se zase ukázalo, že to nebude tak jednoduché s návratem do lodi. Leonov měl problémy s nafouklým skafandrem, díky čemuž to málem skončilo katastrofou. Dnes už víme, že to nakonec zvládl, ale užili si ještě po přistání, když museli bivakovat v lese, kde byl více než metr sněhu. Odměnou pro Leonova byl ještě jeden let do vesmíru. V roce 1975 se zúčastnil známého letu Sojuz-Apollo, když se (nejen) na oběžné dráze setkal s americkými kolegy.
- 21. března 1965 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 9. Sonda patřila do série dopadových, které před pádem pořizovaly podrobné snímky povrchu. Ranger 9 dopadl do velkého kráteru Alphonsus a pořídil snímky s rozlišením až 25 cm.
Výhled na příští týden
- Výročí: Gemini 3
- Výročí: objev měsíce Titan
- Výročí: Joseph Stefan
- Výročí: Friedrich Schwassmann
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
