Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2020

12. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 18. března 2020 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno lze nízko na obloze pozorovat Mars, Jupiter a Saturn. Nastanou zde zajímavé konjunkce. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. Start mise ExoMars, který měl proběhnout v létě 2020, byl zrušen. Start Falconu 9 se Starlinky byl v neděli na poslední chvíli zrušen. Před 270 lety se narodila sestra známého astronoma Caroline Herschel.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 16. března ve 10:34 SEČ. Pěkné konjunkce s ranními planetami očekáváme ráno ve středu a ve čtvrtek 18. a 19. března.

Planety:
Venuše (−4,5 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako „nejjasnější hvězda“ – Večernice. Ráno je vidět Mars (0,9 mag), Jupiter (−2,1 mag) a Saturn (0,7 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Kolem 20. března nastává konjunkce Marsu s Jupiterem.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Počátkem týdne nás potěšila alespoň jedna nová skupinka skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Na obloze můžeme pozorovat několik relativně jasných komet. Příjemným zpestřením je, že stále relativně rychle zjasňuje kometa C/2019 Y4 (ATLAS). Není možné predikovat její další vývoj, dá se pouze čekat určité zpomalení zjasňování. Kometa má dráhové parametry blízké kometě z konce roku 1844, která patří mezi tzv. Velké komety. Pokud tento úlomek překvapí, bude to jenom dobře. Momentálně se nachází v hlavě Velké medvědice. Díky této výhodné poloze jde už o nejhezčí kometu oblohy. Nyní má asi 8,5 mag a na tmavé obloze velikost 10 až 15 úhlových minut. Druhá zajímavá kometa je dlouhodobá stálice C/2017 T2 (PanSTARRS), která se nachází stále v Kasijopeji, kde je poblíž i mlhovina Srdce. Jasnost této komety pozvolna roste a nyní dosahuje asi 8,5 až 9 mag. Obě komety jsou tedy viditelné i triedrem. Na večerní obloze je ještě jedna zajímavá kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která má prý kolem 8,5 mag, ale je relativně nízko. Kometa prošla kolem jasné hvězdy Alpheratz v rohu Pegasova čtvrce (tato hvězda však patří Andromedě). Nyní letí zhruba ke galaxii M31.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez Autor: Martin Gembec
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

ExoMars 2020, vozítko Rosalind Franklin Autor: ESA
ExoMars 2020, vozítko Rosalind Franklin
Autor: ESA
Nepříjemná zpráva dorazila k misi evropského vozítka ExoMars Rosalind Franklin. Vzhledem k různým obtížím se nestihla příprava mise a start je odložen o dva roky. Jak bylo oddůvodněno, snahou je minimalizovat rizika selhání některé z fází mise. Protože ale není možné cestovat a doladit některé věci, dá se říci, že do příprav zasáhla i vyšší moc v podobě koronaviru SARS-CoV-2. Problémy prý potkaly i raketu Proton, kde by se muselo opravit palivové potrubí, ale to by se do startu v pohodě stihlo.

9. března proběhl úspěšný start čínské rakety CZ-3B s geostacionární navigační družicí Beidou G2Q.

V uplynulém týdnu proběhly klasické přípravy startu rakety Falcon 9 včetně statického zážehu. Na palubě bylo připraveno dalších 60 družic sítě Starlink. Samotný start byl v plánu v neděli odpoledne. Odpočet proběhl, motory se zažehly, ale v čase 0 byly opět zastaveny. Systém objevil anomálii, která odkládá start, jehož termín ještě neznáme. Zajímavostí mise je, že poprvé poletí nějaký první stupeň na svoji pátou misi. Dále je v plánu znovupoužití obou polovin aerodynamického krytu, které letěly už na misi se Starlinky loni v květnu.

16. března je v plánu start čínské rakety CZ-7A s vojenskou družicí XJY-6, zřejmě pro dálkový průzkum země. 16. března má také startovat z Plesecku ruská raketa Sojuz 2-1B s navigační družicí Kosmos sítě Glonass.

Výročí

16. března 1750 (270 let) se narodila sestra významného anglického astronoma německého původu Caroline Herschel. Oba sourozenci, Caroline i William, byli hudebně nadaní, ale po roce 1781 se mohli naplno věnovat astronomii, protože bratr objevil planetu Uran a věnoval ji králi Jiřímu III. Tím získal jeho plnou podporu. Jako první žena se stala objevitelkou komety. Svůj život věnovala především pozorování a katalogizaci hvězd a dalších objektů vzdáleného vesmíru.

Alexej Leonov při výstupu do volného kosmu 18. 3.. 1965
Alexej Leonov při výstupu do volného kosmu 18. 3.. 1965
18. března 1965 (55 let) vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov. V těch dobách šlo o velké hrdinství a riskování života. V lodi Voschod 1 nebylo dost místa, aby měli tři lidé na sobě během letu skafandry a při letu Voschodu 2, z kterého Leonov vystoupil se zase ukázalo, že to nebude tak jednoduché s návratem do lodi. Leonov měl problémy s nafouklým skafandrem, díky čemuž to málem skončilo katastrofou. Dnes už víme, že to nakonec zvládl, ale užili si ještě po přistání, když museli bivakovat v lese, kde byl více než metr sněhu. Odměnou pro Leonova byl ještě jeden let do vesmíru. V roce 1975 se zúčastnil známého letu Sojuz-Apollo, když se (nejen) na oběžné dráze setkal s americkými kolegy.

21. března 1965 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 9. Sonda patřila do série dopadových, které během pádu pořizovaly podrobné snímky povrchu. Ranger 9 dopadl do velkého kráteru Alphonsus a pořídil snímky s rozlišením až 25 cm.

Výhled na příští týden 

  • start rakety Vega s českým dispenzerem
  • přechod na letní čas
  • Výročí: Gemini 3
  • Výročí: Josef Stefan
  • Výročí: Saturnův měsíc Titan
  • Výročí: Friedrich Schwassmann
  • Výročí: nejstarší dochovaná fotografie Měsíce
  • Výročí: John R. Pierce

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kosmický výstup, Alexej Leonov, Ranger 9, Caroline lucretia herschel, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »