Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2020

12. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 18. března 2020 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno lze nízko na obloze pozorovat Mars, Jupiter a Saturn. Nastanou zde zajímavé konjunkce. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. Start mise ExoMars, který měl proběhnout v létě 2020, byl zrušen. Start Falconu 9 se Starlinky byl v neděli na poslední chvíli zrušen. Před 270 lety se narodila sestra známého astronoma Caroline Herschel.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 16. března ve 10:34 SEČ. Pěkné konjunkce s ranními planetami očekáváme ráno ve středu a ve čtvrtek 18. a 19. března.

Planety:
Venuše (−4,5 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako „nejjasnější hvězda“ – Večernice. Ráno je vidět Mars (0,9 mag), Jupiter (−2,1 mag) a Saturn (0,7 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Kolem 20. března nastává konjunkce Marsu s Jupiterem.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Počátkem týdne nás potěšila alespoň jedna nová skupinka skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Na obloze můžeme pozorovat několik relativně jasných komet. Příjemným zpestřením je, že stále relativně rychle zjasňuje kometa C/2019 Y4 (ATLAS). Není možné predikovat její další vývoj, dá se pouze čekat určité zpomalení zjasňování. Kometa má dráhové parametry blízké kometě z konce roku 1844, která patří mezi tzv. Velké komety. Pokud tento úlomek překvapí, bude to jenom dobře. Momentálně se nachází v hlavě Velké medvědice. Díky této výhodné poloze jde už o nejhezčí kometu oblohy. Nyní má asi 8,5 mag a na tmavé obloze velikost 10 až 15 úhlových minut. Druhá zajímavá kometa je dlouhodobá stálice C/2017 T2 (PanSTARRS), která se nachází stále v Kasijopeji, kde je poblíž i mlhovina Srdce. Jasnost této komety pozvolna roste a nyní dosahuje asi 8,5 až 9 mag. Obě komety jsou tedy viditelné i triedrem. Na večerní obloze je ještě jedna zajímavá kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která má prý kolem 8,5 mag, ale je relativně nízko. Kometa prošla kolem jasné hvězdy Alpheratz v rohu Pegasova čtvrce (tato hvězda však patří Andromedě). Nyní letí zhruba ke galaxii M31.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez Autor: Martin Gembec
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

ExoMars 2020, vozítko Rosalind Franklin Autor: ESA
ExoMars 2020, vozítko Rosalind Franklin
Autor: ESA
Nepříjemná zpráva dorazila k misi evropského vozítka ExoMars Rosalind Franklin. Vzhledem k různým obtížím se nestihla příprava mise a start je odložen o dva roky. Jak bylo oddůvodněno, snahou je minimalizovat rizika selhání některé z fází mise. Protože ale není možné cestovat a doladit některé věci, dá se říci, že do příprav zasáhla i vyšší moc v podobě koronaviru SARS-CoV-2. Problémy prý potkaly i raketu Proton, kde by se muselo opravit palivové potrubí, ale to by se do startu v pohodě stihlo.

9. března proběhl úspěšný start čínské rakety CZ-3B s geostacionární navigační družicí Beidou G2Q.

V uplynulém týdnu proběhly klasické přípravy startu rakety Falcon 9 včetně statického zážehu. Na palubě bylo připraveno dalších 60 družic sítě Starlink. Samotný start byl v plánu v neděli odpoledne. Odpočet proběhl, motory se zažehly, ale v čase 0 byly opět zastaveny. Systém objevil anomálii, která odkládá start, jehož termín ještě neznáme. Zajímavostí mise je, že poprvé poletí nějaký první stupeň na svoji pátou misi. Dále je v plánu znovupoužití obou polovin aerodynamického krytu, které letěly už na misi se Starlinky loni v květnu.

16. března je v plánu start čínské rakety CZ-7A s vojenskou družicí XJY-6, zřejmě pro dálkový průzkum země. 16. března má také startovat z Plesecku ruská raketa Sojuz 2-1B s navigační družicí Kosmos sítě Glonass.

Výročí

16. března 1750 (270 let) se narodila sestra významného anglického astronoma německého původu Caroline Herschel. Oba sourozenci, Caroline i William, byli hudebně nadaní, ale po roce 1781 se mohli naplno věnovat astronomii, protože bratr objevil planetu Uran a věnoval ji králi Jiřímu III. Tím získal jeho plnou podporu. Jako první žena se stala objevitelkou komety. Svůj život věnovala především pozorování a katalogizaci hvězd a dalších objektů vzdáleného vesmíru.

Alexej Leonov při výstupu do volného kosmu 18. 3.. 1965
Alexej Leonov při výstupu do volného kosmu 18. 3.. 1965
18. března 1965 (55 let) vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov. V těch dobách šlo o velké hrdinství a riskování života. V lodi Voschod 1 nebylo dost místa, aby měli tři lidé na sobě během letu skafandry a při letu Voschodu 2, z kterého Leonov vystoupil se zase ukázalo, že to nebude tak jednoduché s návratem do lodi. Leonov měl problémy s nafouklým skafandrem, díky čemuž to málem skončilo katastrofou. Dnes už víme, že to nakonec zvládl, ale užili si ještě po přistání, když museli bivakovat v lese, kde byl více než metr sněhu. Odměnou pro Leonova byl ještě jeden let do vesmíru. V roce 1975 se zúčastnil známého letu Sojuz-Apollo, když se (nejen) na oběžné dráze setkal s americkými kolegy.

21. března 1965 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 9. Sonda patřila do série dopadových, které během pádu pořizovaly podrobné snímky povrchu. Ranger 9 dopadl do velkého kráteru Alphonsus a pořídil snímky s rozlišením až 25 cm.

Výhled na příští týden 

  • start rakety Vega s českým dispenzerem
  • přechod na letní čas
  • Výročí: Gemini 3
  • Výročí: Josef Stefan
  • Výročí: Saturnův měsíc Titan
  • Výročí: Friedrich Schwassmann
  • Výročí: nejstarší dochovaná fotografie Měsíce
  • Výročí: John R. Pierce

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kosmický výstup, Alexej Leonov, Ranger 9, Caroline lucretia herschel, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »