Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2014

13. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 26. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 26. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 24. 3. do 30. 3.

Měsíc je po poslední čtvrti, nov nastane v neděli večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný před půlnocí, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je zvýšená. Startuje další posádka k ISS. V neděli se mění čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc byl v poslední čtvrti v noci na pondělí. Pokračuje nejlepší viditelnost zvířetníkového světla. Nastává také období nejlepší viditelnosti téměř všech objektů Messiérova katalogu. Zda bude příležitost absolvovat „maratón“ spočívající v jejich nalezení během jedné noci, se ukáže i podle počasí. Šance bude asi největší o víkendu, kdy bude Měsíc těsně před novem. Úhlově nejblíže Slunci bude Měsíc v neděli večer. Na jeden týden tak výjimečně připadá poslední čtvrť i nov.

Venuše a Měsíc 27. března 2014 ráno. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Venuše a Měsíc 27. března 2014 ráno. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (−2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,2 mag) stále zjasňuje a rozumné výšky dosahuje již kolem 22. hodiny. Nachází se v Panně nedaleko jasné hvězdy Spica. Mapka pozorovatelných útvarů na jeho povrchu je ke stažení také na druhé straně mapy oblohy na měsíc březen.
Saturn (0,3 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,3 mag) je jasnou jitřenkou. Nyní je také úhlově nejdál od Slunce, takže ji lze zkoušet vyhledat i ve dne. Pomocí dalekohledu rozlišíme fázi blížící se čtvrti. Ve čtvrtek 27. března ráno bude poblíž Venuše tenký srpek Měsíce.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
25. 3. 22:55   25. 3. Io přechod měsíc 18:27–20:43
Io přechod stínu 19:45–22:01
26. 3. 18:45   26. 3. Io zatmění končí 19:21
28. 3. 20:25   27. 3. Ganymed zatmění končí 20:27
30. 3. 23:05   28. 3. Kallisto přechod stínu končí 20:14
      29. 3. Europa zákryt začíná 21:12
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se zvýšila. Poznáme to jednak na množství skvrnek na povrchu a objevují se i zajímavé dlouhotrvající erupce. Pokud se budou skvrny zvětšovat a erupce zamíří i k Zemi, můžeme očekávat i slabší polární aktivitu. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • 25. března odstartuje kosmická loď Sojuz TMA-12M s tříčlennou posádkou ke stanici ISS. Start zajistí obvyklá verze FG rakety Sojuz, na palubě bude Alexandr Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson.
     
  • Start rakety Falcon-9 v1.1 s nákladní lodí Dragon k ISS byl naplánován na 30. března. Loď ani náklad prý nejsou kontaminovány tak, aby hrozilo nějaké riziko pro stanici nebo kamery, které jsou zde umístěny.
     

Výročí:

  • 29. března 1974 (40 let) se k planetě Merkur poprvé přiblížila kosmická sonda Mariner 10. Průzkum nejmenší planety sluneční soustavy je obtížný v tom, že je třeba sondu urychlit, aby vůbec mohla Merkur dostihnout. V roce 1974 toho bylo docíleno mimo jiné průletem kolem Venuše, kde bylo využito jejího gravitačního pole. Mariner 10 přinesl první detailní poznatky o Merkuru, když kolem něho prolétl třikrát v letech 1974 a 1975. Podařilo se však zmapovat jen 45 % povrchu. Zásadní zlom přišel až s příletem nové sondy MESSENGER, která od 18. 3. 2011 Merkur obíhá.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc ve zvířetníkovém světle
  • Výročí: Zond 1
  • Výročí: sedmička programu Mercury

Závěrem připomínáme, že v noci na neděli se bohužel mění i čas. Ve dvě hodiny ráno se okamžitě posuneme na hodinu třetí. Rozporuplnost takového zásahu může tkvět v laicky řečeno zbytečnosti takového zásahu, ale z pohledu astronoma je například zřejmé, že zatímco v květnu bychom po změně času vstávali tak jako tak za světla, nyní kvůli tomu budeme opět vstávat do tmy a to je zřejmě o to větší obtíž pro organismus. Přitom, pokud bychom uznali tuto změnu za nutnou, stačilo by vše zavádět alespoň o měsíc později.

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 10


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »