Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2015

13. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 25. března 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 3. do 29. 3. 2015. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je dobře vidět jasná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihovýchodě. Saturn je vidět nejlépe ráno. K ISS má odstartovat další posádka,dva členové na roční misi.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 27. března. Nyní je tedy na večerní obloze jako tenký srpek, který postupně dorůstá. V pondělí bude poblíž Venuše, v neděli poblíž Jupiteru. 27. března po 18. hodině bude dobře viditelný měsíční útvar známý jako Lunar X.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. V pondělí nad ní září sprek Měsíce. Slabší Mars (1,3 mag) pomalu mizí k západnímu obzoru.
Jupiter (-2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je před pátou 20 stupňů nad jihem. V jednu ráno je 13 stupňů nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23. 3. 19:00   23. 3. Europa zákryt zač. 20:37
Kallisto zatmění konec 22:46
25. 3. 20:40   25. 3. Europa přechod stínu konec 20:33
27. 3. 22:20   27. 3. Ganymed zákryt zač. 23:56
28. 3. 18:10   28. 3. Io přechod měsíc 21:41 – 23:58
Io přechod stínu 22:43 – (1:00)
      29. 3. Io zákryt zač. 19:00
Io zatmění konec 22:21
Časy jsou v SEČ.

Poloha komety C/2014 Q2 (Lovejoy) v březnu 2015 Autor: Aleš Majer
Poloha komety C/2014 Q2 (Lovejoy) v březnu 2015
Autor: Aleš Majer
Aktivita Slunce se opět snížila. Ovšem minulý týden v noci ze 17. na 18. března jsme si i my užili polární záři a bylo to trochu překvapení, protože nastala po slabší erupci na pomezí 3. a 2. kategorie (C9). Nyní je aktivita nízká a skvrn pomálu. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nachází v souhvězdí Kasijopeji. Máme asi poslední týden, kdy bude ještě dobře viditelná i malými triedry. Uvidíme, jak zeslábne, než zmizí z oblohy Měsíc.

Kosmonautika

  • Vzhledem k tomu, že tato událost médii neproběhla, je jisté, že další start rakety Proton proběhl bez problémů. Raketa vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární ruský telekomunikační satelit Express-AM7.
  • ESA oznámila zajímavý objev sondy Rosetta, která objevila molekulární dusík v ledu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tento plyn musel zamrznout v ledu komety při velmi nízkých teplotách v době vzniku komety. Mohl by to být další střípek do mozaiky o našich představách o vzniku komet ve vzdálenějších oblastech sluneční soustavy.
  • 27. března startuje ke kosmické stanici další loď Sojuz s tříčlennou posádkou k ISS. Změnou však bude, že dva členové posádky, Američan Scott Kelly a Rus Michail Kornienko, stráví na kosmické stanici rok místo standardní délky pobytu půl roku. Rekordmanem pobytu souvisle v kosmu je Valerij Poljakov, který v letech 1994 a 1995 pobýval rok a tři měsíce na stanici Mir.

Výročí

  • 23. března 1965 (50 let) letěla na oběžnou dráhu kosmická loď Gemini 3. Dvoučlennou posádku tvořili Virgil Grissom a John Young. Virgila víceméně provázela smůla, když při prvním letu, druhém balistickém skoku Mercury, málem utonul po dosednutí na hladinu oceánu. Let Gemini 3 dopadl zdárně, ale při prudkém dosednutí lodi si Virgil prorazil přilbu. Pak ale zahynul v kabině nešťastného Apolla 1 na startovní rampě. Opakem je kolega John, který letěl po tomto letu Gemini 3 ještě v Gemini 10 a posléze letěl kolem Měsíce na palubě Apolla 10 a nakonec i vystoupil na Měsíc v Apollu 16. Aby jeho letům nebyl konec, byl prvním, kdo letěl v raketoplánu (Columbia 1981) a končil při letu STS-9 Columbia.
  • 25. března 1655 (360 let) objevil Christiaan Huygens Saturnův měsíc Titan. Huygens se zabýval stavění dalekohledů od roku 1653 a nakonec i vyvinul dvoučočkový okulár, který je dnes sice považován za méně kvalitní, ale je velmi jednoduchý a levný. Ve stejném roce, kdy objevil Titan, vyvinul také přesné kyvadlové hodiny tak, jak se používají dodnes. Měsíc Titan je viditelný i v malém triedru jako slabá hvězdička nedaleko Saturnu. Jde totiž o druhý největší měsíc sluneční soustavy a navíc má hustou atmosféru.
  • 24. března 1835 (180 let) se narodil slovinský fyzik Joseph Stefan. V roce 1879 stanovil, že vyzařování černého tělesa se děje podle rovnice j = sigma * T^4. Tento vzorec známý jako Stefan-Bolzmanův zákon pomáhá určit povrchovou teplotu hvězd podle jejich barvy. Stefan na tuto zákonitost přišel podle pokusů Johna Tyndalla.
  • 25. března 1870 (145 let) se narodil německý astronom Friedrich Schwassmann. Jeho jméno je uloženo v kometě 73P/Schwassmann-Wachmann, kterou spolu objevili v květnu 1930 v Hamburku. Pozorovatelé dobře ví, že kometa se rozpadá a dvě nejjasnější jádra bylo možné dobře pozorovat v květnu 2006.

Výhled na příští týden

  • částečné zatmění Měsíce (u nás neviditelné)
  • Výročí: objev Makemake
  • Výročí: Tiros 1
  • Výročí: první fotografie Slunce
  • Výročí: raketa Pegasus

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden


47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC1805

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka   Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše vychází nad obzor

Další informace »