Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2015

13. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 25. března 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 3. do 29. 3. 2015. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je dobře vidět jasná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihovýchodě. Saturn je vidět nejlépe ráno. K ISS má odstartovat další posádka,dva členové na roční misi.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 27. března. Nyní je tedy na večerní obloze jako tenký srpek, který postupně dorůstá. V pondělí bude poblíž Venuše, v neděli poblíž Jupiteru. 27. března po 18. hodině bude dobře viditelný měsíční útvar známý jako Lunar X.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. V pondělí nad ní září sprek Měsíce. Slabší Mars (1,3 mag) pomalu mizí k západnímu obzoru.
Jupiter (-2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je před pátou 20 stupňů nad jihem. V jednu ráno je 13 stupňů nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23. 3. 19:00   23. 3. Europa zákryt zač. 20:37
Kallisto zatmění konec 22:46
25. 3. 20:40   25. 3. Europa přechod stínu konec 20:33
27. 3. 22:20   27. 3. Ganymed zákryt zač. 23:56
28. 3. 18:10   28. 3. Io přechod měsíc 21:41 – 23:58
Io přechod stínu 22:43 – (1:00)
      29. 3. Io zákryt zač. 19:00
Io zatmění konec 22:21
Časy jsou v SEČ.

Poloha komety C/2014 Q2 (Lovejoy) v březnu 2015 Autor: Aleš Majer
Poloha komety C/2014 Q2 (Lovejoy) v březnu 2015
Autor: Aleš Majer
Aktivita Slunce se opět snížila. Ovšem minulý týden v noci ze 17. na 18. března jsme si i my užili polární záři a bylo to trochu překvapení, protože nastala po slabší erupci na pomezí 3. a 2. kategorie (C9). Nyní je aktivita nízká a skvrn pomálu. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nachází v souhvězdí Kasijopeji. Máme asi poslední týden, kdy bude ještě dobře viditelná i malými triedry. Uvidíme, jak zeslábne, než zmizí z oblohy Měsíc.

Kosmonautika

  • Vzhledem k tomu, že tato událost médii neproběhla, je jisté, že další start rakety Proton proběhl bez problémů. Raketa vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární ruský telekomunikační satelit Express-AM7.
  • ESA oznámila zajímavý objev sondy Rosetta, která objevila molekulární dusík v ledu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tento plyn musel zamrznout v ledu komety při velmi nízkých teplotách v době vzniku komety. Mohl by to být další střípek do mozaiky o našich představách o vzniku komet ve vzdálenějších oblastech sluneční soustavy.
  • 27. března startuje ke kosmické stanici další loď Sojuz s tříčlennou posádkou k ISS. Změnou však bude, že dva členové posádky, Američan Scott Kelly a Rus Michail Kornienko, stráví na kosmické stanici rok místo standardní délky pobytu půl roku. Rekordmanem pobytu souvisle v kosmu je Valerij Poljakov, který v letech 1994 a 1995 pobýval rok a tři měsíce na stanici Mir.

Výročí

  • 23. března 1965 (50 let) letěla na oběžnou dráhu kosmická loď Gemini 3. Dvoučlennou posádku tvořili Virgil Grissom a John Young. Virgila víceméně provázela smůla, když při prvním letu, druhém balistickém skoku Mercury, málem utonul po dosednutí na hladinu oceánu. Let Gemini 3 dopadl zdárně, ale při prudkém dosednutí lodi si Virgil prorazil přilbu. Pak ale zahynul v kabině nešťastného Apolla 1 na startovní rampě. Opakem je kolega John, který letěl po tomto letu Gemini 3 ještě v Gemini 10 a posléze letěl kolem Měsíce na palubě Apolla 10 a nakonec i vystoupil na Měsíc v Apollu 16. Aby jeho letům nebyl konec, byl prvním, kdo letěl v raketoplánu (Columbia 1981) a končil při letu STS-9 Columbia.
  • 25. března 1655 (360 let) objevil Christiaan Huygens Saturnův měsíc Titan. Huygens se zabýval stavění dalekohledů od roku 1653 a nakonec i vyvinul dvoučočkový okulár, který je dnes sice považován za méně kvalitní, ale je velmi jednoduchý a levný. Ve stejném roce, kdy objevil Titan, vyvinul také přesné kyvadlové hodiny tak, jak se používají dodnes. Měsíc Titan je viditelný i v malém triedru jako slabá hvězdička nedaleko Saturnu. Jde totiž o druhý největší měsíc sluneční soustavy a navíc má hustou atmosféru.
  • 24. března 1835 (180 let) se narodil slovinský fyzik Joseph Stefan. V roce 1879 stanovil, že vyzařování černého tělesa se děje podle rovnice j = sigma * T^4. Tento vzorec známý jako Stefan-Bolzmanův zákon pomáhá určit povrchovou teplotu hvězd podle jejich barvy. Stefan na tuto zákonitost přišel podle pokusů Johna Tyndalla.
  • 25. března 1870 (145 let) se narodil německý astronom Friedrich Schwassmann. Jeho jméno je uloženo v kometě 73P/Schwassmann-Wachmann, kterou spolu objevili v květnu 1930 v Hamburku. Pozorovatelé dobře ví, že kometa se rozpadá a dvě nejjasnější jádra bylo možné dobře pozorovat v květnu 2006.

Výhled na příští týden

  • částečné zatmění Měsíce (u nás neviditelné)
  • Výročí: objev Makemake
  • Výročí: Tiros 1
  • Výročí: první fotografie Slunce
  • Výročí: raketa Pegasus

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »