Polární záře 17. března 2015

Aktualizace

Další nečekané zjasnění po půlnoci. Když už to vypadalo na konec, došlo k náhlému krátkému a zatím nejsilnějšímu výkyvu na magnetometru. Ten byl doprovázen sloupy viditelnými z Malé Skály až k Polárce. Vzkaz poslal Vic.

Fantastickou animaci poskytl Jan Drahokoupil z Amatérské meteorologické společnosti - o.s. Vychutnat si ji můžete na následujícím videu. Děkujeme.

Záři se podařilo zachytit průběžně na všech stanicích bolidové sítě Astronomického ústavu z Ondřejova. Zde je například fotografie z nějjasnější fáze po půlnoci:

Záři dobře zachytila také automatická kamera sítě Humlnet, která obvykle poskytuje informace o počasí. Zde snímek z kamery Špindlerův Mlýn – Pláň.

Polární záři zachytil na Švihově také Antonín Hušek. Pěkný pruh se mu zjevil například v 0:10 SEČ

Nádherný pohled se naskytl také Michalu Vávrovi nedaleko od Plzně. Čas 18. 3. v 0:08 SEČ.

Příhodný komentář ke svému snímku poslal Jakub Zachara: „Na kopec jsem přijel cca ve 23:30, ale to nebylo nic videt. Po 15 minutách to jako nazavolanou začalo. Největší záře byla, když jsem chtěl odjet cca v 0:15, ale trvala chvíli a v 0:25 už nebylo skoro nic vidět.“ 
Jak je patrné, přesně takto se většinou záře chovají. Objeví se a v řádu maximálně desítek minut pohasnou. Chce to být ve správný čas na správném místě.

Dozvuky polární záře po 22. hodině. Ještě jednou jsem se vrátil na místo, kde je dobrý výhled k severu a nezáří tam lampy z měst. Vizuelně byla obloha nad severním obzorem zřetelně světlejší, ale přímo pruhů jsem si nevšiml. Martin Gembec

Potvrzena slabá polární záře také z Moravy. Nechal jsem foťák na poli, ať si fotí automaticky snímky. Expozice byla 25 s při ISO 1000. Šumí to šíleně. Je to z Olympusu Pen EPL3. Vít Huspenina

Polární záři fotografoval kolem 21 SEČ i z přesvětleného Rumburku Jan Plachý.

Slabá polární záře se objevila nejméně jednou. V 21 SEČ ji fotografovala Eliška Gembecová z okraje Jablonce nad Nisou, zatímco já jsem vyprošťoval zapadlé auto. Foto dodáme. Martin Gembec

Informace k polární záři

15. března nad ránem došlo na Slunci k středně silné erupci. Ta byla jen na pomezí slabší a střední intenzity, třídy C9 (tedy téměř M1, což je ale pořád výrazně méně, než nejsilnější třídy X). Jednalo se však o dlouhotrvající erupci a byla doprovázena výronem hmoty z koróny, který zasáhl zemskou magnetosféru 17. března ráno. Protože magnetické pole oblaku částic mělo vhodnou jižní magnetickou orientaci, došlo záhy k narušení magnetického pole Země natolik, že původně slabší geomagnetická bouře se změnila během dne na velmi silnou. Tzv. Kp index, kterým můžeme zjednodušeně vyjádřit intenzitu bouře, vylétl na hodnotu 8 z devíti možných. To je za dlouhé měsíce a roky nejvyšší hodnota srovnatelná jen s málo situacemi v tomto maximu sluneční aktivity (podobně např. v září 2011 nebo v únoru 2014). 

Nejintenzivnější polární záře probíhá dle záznamů pozemních magnetometrů právě teď v odpoledních hodinách, ale tato situace se může rychle zmenit a bouře může zeslábnout dříve, než se v ČR setmí.

Pokud by náhodou Kp index vydržel na stupni 8 a magnetometry ukazovaly silné záporné výchylky, doporučujeme opustit město a sledovat tmavý severní obzor, kde by se mohla případně vyskytnout slabší až krátkodobě intenzivní polární záře. Nic vám to ale nezaručí. Sledujte alespoň monitor polárních září na našem serveru.

Každopádně jde o nejsilnější polární záře způsobené nejslabší erupcí posledních dvaceti let. Naposledy, kdy došlo po relativně slabé, ale taktéž dlouhotrvající erupci k silným polárním zářím, byl rok 2003. Tehdy po erupci M 4 vznikla extrémně silná polární záře, kterou si jistě mnozí pamatují z 20. listopadu 2003.