Dvě zatím slabé komety příslibem jara

C/2025 R3 (PanSTARRS)

První z obou komet známe již dlouho, protože byla objevena na snímcích přehlídky PanSTARRS už 8. září 2025 a dostala označení C/2025 R3. Ta zatím zjasňuje podle výpočtů. Tedy nyní v lednu je ještě trochu jasnější, což vedlo k napsání článku. V prosinci byla totiž jen nenápadnou slabou skvrnkou nijak ale nevybočující z vypočítaného průběhu zjasňování. O měsíc později se však ukázalo, že je z ní slabá zelená skvrnka s vyšší aktivitou, než odpovídalo předchozímu průběhu zjasňování. Buď zde tedy došlo k náhlému zjasnění, nebo je aktivnější, než se očekávalo. 

Kometa se nyní nachází nízko na večerní obloze a při pohledu ze Země se nachází jakoby za Sluncem a trochu nad ním (nad rovinou ekliptiky). To znamená, že je velmi daleko od nás a zatím hodně slabá (jasnost asi 15 mag). Pro lepší představu o poloze stačí, když si představíme rovnostranný trojúhelník s dvěma pravými hvězdami Pegasova čtverce. Poblíž tohoto místa ji najdeme, jak ukazuje mapa na czsky.cz. 

Další vývoj jasu komety bude záviset na velikosti jádra, jeho aktivitě a známém rozdílu mezi dynamicky novými kometami z Oortova oblaku (přilétajícími poprvé ke Slunci) a kometami, které již u Slunce byla. Ty nové bývají aktivnější dál od Slunce a jeví se, že budou jasné v přísluní, ale nakonec se tempo zjasňování zpomalí. Komety vracející se víckrát bývají spolehlivější a zjasňují rovnoměrněji a dá se více spolehnout na křivky jasu, které počítají speciální programy. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) má velmi výstřednou dráhu, ale podle všeho se kometa vrací ke Slunci po asi 130 až 150 tisíci letech, podle toho, jaká je excentricita dráhy. Možná tedy její vývoj bude trochu spolehlivější.

Kometa bude během února zjasňovat a mohla by být lépe dostupná amatérskými prostředky. Proti tomuto trendu ale půjde její výška nad západním obzorem, která bude postupně velmi špatná. V praxi tedy přestane být viditelná již po polovině února. V březnu se však začne jevit na obloze ranní. Její poloha mezi hvězdami bude přitom téměř stejná, jako nyní, tedy vpravo od Pegasova čtverce. Dobře viditelná by mohla být koncem března, než začne 27. 3. rušit na ranní obloze světlo Měsíce. Jasnost by mohla být podle současného vývoje kolem 8 až 10 mag.

V dalším pozorovacím okně bez Měsíce v dubnu začne její zdánlivý pohyb po obloze zrychlovat. Bude se přesouvat vnitřkem Pegasova čtverce, a i když bude stále velmi nízko na ranní obloze, měla by být nejjasnější, co se možností viditelnosti z našeho území týče. Předpovídat jasnost je obtížné, protože neznáme její další chování. Zatím se zdá, že by mohla být kolem 5 až 7 mag v polovině dubna.

K naší smůle po 20. dubnu definitivně zmizí. Ale měla by ještě zjasňovat a pokud by se přidal i efekt dopředného rozptylu na prachových částicích, můžeme na přelomu dubna a května očekávat kometu o jasnosti 2 až 4 mag. Ale to už jsou jen odhady podle současného vývoje jasu komety. Více nám o kometě napoví její další chování během ledna a února. A okénko nejvyššího případného jasu nám ověří pozorovatelé na jižní polokouli. Tedy i observatoře FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR, které na dálku roboticky ovládá Martin Mašek, který takto na Vánoce 2024 objevil svou kometu C/2024 Y1 (Mašek).

Nové zajímavé kometární těleso 6AC4721

Mezitím se však podařilo objevit jiné velmi zajímavé těleso s kometární aktivitou, které informaci o nadějné kometě 2025 R3 úplně přebíjí. Objekt s provizorním označením 6AC4721 ze seznamu potenciálních nově objevených komet se totiž po prvních výpočtech dráhy ukazuje být kometou Kreutzovy rodiny komet. Byla však objevena poměrně daleko od Slunce, a navíc se nezdá, že by šlo o její náhlé zjasnění. Uvažuje se tedy o tom, že jde o větší úlomek dávné obří komety. Ta se měla v době Starověkého Řecka objevit na obloze jako velmi výrazná kometa, jež se později rozpadla.

Kometa byla objevena 13. ledna amatérskou přehlídkou oblohy v San Pedro de Atacama, známém místě s optimálními podmínkami k pozorování oblohy, kde Alain Maury pronajímá dalekohledy. A právě on a George Attard provozují tuto přehlídku se zkratkou MAPS. Protože jde o první kometární těleso roku 2026, je možné, že definitivní označení této komety bude C/2026 A1 (MAPS), necháme se překvapit.

Kreutzova rodina komet

Za zdroj mnoha dnes pozorovaných komet je považována kometa, kterou pozorovali v zimě 372 až 371 př. n. l. mimo jiné Aristoteles a Ephorus. Byla popisována jako velmi jasná kometa s dlouhým ohonem a středovým jadérkem červenavé barvy jasnějším než jakákoli hvězda oblohy. Vypadá to, že při tomto příletu ke Slunci ale přežila bez větší úhony. 

Podle dnešních výpočtů však víme, že k dalšímu návratu této komety mělo dojít v roce 1106 n. l., kdy byla pozorována opravdu mimořádná kometa v Evropě i na dálném východě. Uvádí se, že již 2. února byla stupeň vedle Slunce pozorována jasná hvězdička, která poté zmizela. Ale již 7. února byl pozorován na obloze obrovský jasný ohon délky 100°, respektive pravděpodobně více ohonů. Další pozorování 9. února udávala stále velice široký ohon (3°) a délku 60°. Podle pozorování a dalších výpočtů je zřejmé, že kometa se při tomto průletu kolem Slunce rozpadla na velké množství úlomků, které jsou zdrojem tzv. Kreutzovy rodiny komet.

Nyní je známo několik tisíc velmi malých kometárních jader, která v drtivé většině zanikla při příletu ke Slunci. Jejich existenci však potvrdila pozorování v koronografu SOHO. V novodobé historii bylo pozorováno několik velmi výrazných komet, které jsou úlomky této výše zmíněné obří komety X/1106 C1. Jde především o Velké komety 1843 a 1882. Ve 20. století všem vévodila kometa C/1965 S1 (Ikeya-Seki). Poslední výraznější úlomek Kreutzovy rodiny dorazil v roce 2011 a dostal označení podle svého objevitele C/2011 W3 (Lovejoy).

Stále tedy čekáme na další větší úlomek, jako byla Ikeya-Seki. Zdeněk Sekanina, astronom, který žije od roku 1968 v USA, který je předním odborníkem na komety, se domnívá, že by ještě jeden takový větší úlomek vidět měli a odhadl jeho přílet kolem roku 2050. Bylo by stylové, kdyby jím bylo právě objevené těleso, které je na dráze shodné s Kreutzovou rodinou komet. Má to však nejeden háček.

Více o možnosti viditelnosti nové Kreutzovy komety

V první řadě jsme dosud nikdy ještě nepozorovali kometu z této rodiny tak daleko od Slunce. Vždyť v době objevu byla asi dvě astronomické jednotky od Slunce, tedy dál než planeta Mars. A dále je třeba vzít v úvahu, že nemáme ještě ani oficiální jméno pro tuto kometu, které jí přiděluje Minor Planet Center. Přesto je to již nyní dost zajímavý objev, protože prohlídka snímků jiných observatoří pomohla dohledat kometu již několik týdnů zpátky. Díky tomu víme, že zjasňuje průběžně, a ne skokově, a také je už docela dobře známa její dráha, takže lze očekávat oficiální oznámení objevu a označení každým dnem.

Kometa se má podle dosavadních předběžných výpočtů dostat nejblíže ke Slunci 4. dubna 2026. V jakém stavu, to záleží na velikosti jádra. Nejčastější scénáře minulosti byly, že se jádro rozpadá ještě před příletem ke Slunci a z komety pak není vidět nic, nebo skoro nic. A za takovým příkladem nemusíme chodit daleko. Máme tu dokonce rok starou reportáž z cesty za již rozpadlou kometou C/2024 S1 (ATLAS) na našem webu.

Odkazovaná reportáž je však přesto dobrou inspirací pro případné nadšence, protože kdyby se kometa vyvíjela dobře a měla tendenci přežit a nerozpadat se, tak by to mohlo být opravdu krásné představení nejen pro pozorovatele na jižní polokouli, ale už i na Kanárských ostrovech. Při scénáři, kdy kometa přežije průlet kolem Slunce bychom ji mohli vidět za soumraku nízko nad obzorem a její případný dlouhý ohon o něco lépe. Např. 5 dnů po průletu přísluním by se jevila 5° nad obzorem při výšce Slunce 8° pod obzorem a 10 dní po přísluní by při výšce Slunce 12° pod obzorem byla kometa 7° vysoko.

Právě příběh této komety nám říká, že nezbývá než zůstat obezřetní a vyčkat alespoň do doby, než se kometa přiblíží ke Slunci alespoň na polovinu, tedy do vzdálenosti, kde obíhá Země. A i kdyby šlo o velký úlomek s dobrou šancí na přežití, je potřeba říct, že Kreutzovy komety jsou mnohem lépe viditelné z jižních šířek nebo přímo jen z jižní polokoule, a tak je to pro nás pozorovatele v Česku dost nepříznivé. Ale to zatím nic neubírá na kráse celého příběhu, který může skončit tak, že dnes se tu bavíme o zajímavé kometě a za měsíc z toho nic nebude. Jako už tolikrát. Brzy se na ni tedy podíváme zase, až bude známo víc.

Děkuji Martinu Maškovi za pomoc s doplněním článku.   

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Comet-ml/Groups.io
[2] Kreutzovy komety
[3] C/2025 R3 (PanSTARRS)