Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2017

13. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 29. března 2017 ve 20:15 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 28. března ve 4:57 SELČ. Velice pěkné seskupení mladého srpku a Merkuru nás tedy čeká večer 29. března. Srpek bude asi 7° vlevo od Merkuru. 30. března bude srpek poblíž Marsu. Pokud vás láká pozorování hvězdy Aldebaran na denní obloze, pak v sobotu 1. dubna po desáté dopoledne zaměřte dalekohled na severní okraj Měsíce a 14 úhlových minut nad ním bude nejjasnější hvězda z Býka.

Planety:
Venuše (–4,2 mag) je ve fázi úzkého srpku a pozorovat ji můžeme na denní obloze, jen je potřeba odstínit sluneční světlo, aby nedopadalo do dalekohledu.
Večer je vidět Mars (1,4 mag) a také Merkur, který bude v největší elongaci a stále je velmi jasný.
Jupiter (–2,4 mag) se blíží do opozice a je tedy viditelný prakticky celou noc. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,4 mag) je nejlépe vidět nejlépe nad ránem.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28. 3. 0:55   26. 3. Europa, přechod stínu konec 23:08
Europa, přechod měsíce konec 23:39
30. 3. 2:30 | 22:25   28. 3. Io, zatmění zač. 0:46
Io, přechod stínu 22:06 – (0:17)
Io, přechod měsíce 22:21 – (0:31)
2. 4. 0:00   29. 3. Io, zákryt konec 21:39
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je nyní opravdu velmi nízká, na kotouči se občas vyskytují malé skvrny. Vyšší geomagnetickou aktivitu v severských oblastech mají na svědomí velké koronální díry. V těch unikají rychle k Zemi částice slunečního větru a při kontaktu s magnetosférou způsobují i pěkné polární záře. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Z nabídky komet vyčnívá snadno viditelná 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která je nyní nad známým obrazcem Velkého vozu a přesouvá se do souhvězdí Draka. Další, slabší kometa C/2015 V2 (Johnson) je v souhvězdí Herkula.

Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

Kosmonautika

  • Fanoušci kosmonautiky mohou tento týden netrpělivě očekávat plánovaný start rakety Falcon 9 s družicí SES-10. Unikátní na celém startu je fakt, že první stupeň připravované rakety jsme již mohli vidět vzlétat a přistát poté, co vynesl nákladní loď Dragon při misi CRS-8. Proto první stupeň je na logu mise SES-10 zašedlý, zatímco zbytek rakety zářivě bílý. Ke statickému zážehu by mělo dojít v pondělí, start je zatím v plánu ve čtvrtek 30. března cca ve 23 SELČ.
  • Nepříliš častou událostí jsou odklady startů raket Atlas V a Ariane 5. První raketa měla vynést nákladní loď Cygnus k ISS. Na rampě a poté i u rakety se vyskytly technické problémy s hydraulikou a proto byl start zatím odložen na neurčito. V případě rakety Ariane 5 je na vině stávka zaměstnanců.

Výročí

  • 27. března 1972 (45 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i s povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.
  • 28. března 1802 (215 let) objevil Heinrich Olbers planetku (2) Pallas. 29. března 1807 (210 let) objevil Olbers planetku (4) Vesta. Obě tělesa patří mezi největší zástupce hlavního pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru. Tehdy byly řazeny mezi planety a čekal je tak podobný osud jako Pluto. Planetku Vesta podrobně zkoumala sonda DAWN.
  • 1. dubna 1997 (20 let) prošla přísluním jasná kometa Hale-Bopp. Označena jako C/1995 O1 byla objevena dva roky před průletem kolem Slunce. Kometa byla vidět pouhým okem po dobu jednoho roku a z města i v přítomnosti pouličních lamp byla nepřehlédnutelná od března do května 1997. Na podobnou kometu tedy čekáme už dvacet let. Na jižní polokouli měli štěstí na podobně jasnou a ještě krásnější kometu McNaught, která zazářila v lednu 2007 a u nás byla vidět i ve dne.
  • 2. dubna 1952 (65 let) zemřel významný francouzský astronom Bernard Lyot. Pracoval především na observatoři v Meudonu nedaleko Paříže a kromě studia Slunce je znám např. jako objevitel prachových bouří na Marsu.

Výhled na příští týden

  • Jupiter v opozici
  • 100 pozorování: galaxie M94
  • 100 pozorování: opozice Jupiteru
  • Výročí: Ernst Florens Chladni (úmrtí)
  • Výročí: Joseph Jérôme de Lalande (úmrtí)
  • Výročí: velká sluneční skvrna

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Lyot, 4 vesta, Pallas, Veněra 8, Hale-Bopp


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »