Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2021

13. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 31. března 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 3. do 4. 4. 2021. Měsíc ubývá od úplňku k poslední čtvrti. Nad jihozápadem je vidět Mars v souhvězdí Býka. Doplní jej večerní kužel zvířetníkového světla. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Stále je k vidění poměrně jasná nova v souhvězdí Kassiopeia. Perseverance se přesunula na místo, kde vyloží vrtulníček Ingenuity. Starship SN11 by měla vykonat zkušební let a pokus o přistání. Všechny starty raket v uplynulém týdnu byly úspěšné a jako bonus byl k vidění efektní zánik druhého stupně Falconu 9. Před 55 lety odstartovala sonda Luna 10, která se stala první umělou družicí Měsíce.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 4. dubna ve 12:03 SELČ.

Planety:
Na večerní obloze je vidět nad jihozápadem Mars (1,3 mag) procházející od Hyád k rohům Býka. Spolu s ním zaujme na tmavší obloze také šikmý kužel zvířetníkového světla.

Ranní planety, tedy Saturn a Jupiter jsou za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Venuše se dá pozorovat na snímcích koronografu SOHO (dlouhé čárky kolem jasného zdroje vznikají přetékáním světla do sousedních pixelů detektoru).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Předpovídaný přílet slabého oblaku CME nastal 24. března a způsobil slabší polární záře ve vysokých šířkách. Viditelné byly tedy na Aljašce, Islandu a severu Skandinávie.
Velmi zajímavé zpracování snímku úplného zatmění Slunce z roku 1919 prezentoval Petr Horálek, který ke zpracování použil program Miroslava Druckmüllera. Toto zatmění 29. 5. 1919 bylo velmi sledované, protože snímky hvězd v okolí zakrytého Slunce potvrdily platnost Einsteinovy obecné relativity (světlo se v gravitačním poli Slunce zakřiví a hvězdy jsou trochu jinde, než kdyby tam Slunce nebylo).
Jinak, jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Nova Cas 2021 je stále poměrně snadno viditelná hvězda nedaleko otevřené hvězdokupy M52, která náhle zjasnila 18. března. Z večerní oblohy zmizí Měsíc, takže její pozorování na tmavé obloze bude pohodlné i s malým triedrem.

Opět je možné pozorovat zvířetníkové světlo. Mělo by to jít i z tmavšího okraje města, pokud směrem k západu není další velké město.

Zodiakiálne svetlo a Mliečna cesta Autor: Tadeáš Valent
Zodiakiálne svetlo a Mliečna cesta
Autor: Tadeáš Valent

Kosmonautika

Perseverance se přesunula na místo, kde bude nyní vyložen vrtulníček Ingenuity. Všechny dosavadní operace byly úspěšné a nyní nastává přibližně měsíc dlouhé okno testů tohoto technologického demonstrátoru, který se pokusí o první let v atmosféře Marsu. Vyložení na povrch má proběhnout během šesti dnů a mělo by být dokončeno na začátku dubna.

Starship SN11 skutečně zatím neletěla. Musel se vyměnit jeden z motorů a ani po dalším statickém zážehu není jasné, kdy by se mohlo letět. Snad vše dopadne dobře, aby si SpaceX z první éry testů zachovala alespoň jeden „muzejní exemplář“, který kdy letěl a přistál, protože od SN15 se přechází na vylepšené prototypy.

Start rakety Sojuz-2.1a z kosmondromu Bajkonur 22. března 2021 ve speciálním bílo-modrém nátěru s červenými tryskami k výročí 60 let člověka do kosmu Autor: Roskosmos
Start rakety Sojuz-2.1a z kosmondromu Bajkonur 22. března 2021 ve speciálním bílo-modrém nátěru s červenými tryskami k výročí 60 let člověka do kosmu
Autor: Roskosmos
Start rakety Sojuz-2.1a proběhl 22. 3. ráno úspěšně. Kromě hlavního nákladu, jihokorejské družice CAS500-1, bylo vyneseno dalších 37 družic a k radosti našich slovenských kolegů se pak úspěšně ozval i cubesat GRBAlpha (vyvíjený i ve spolupráci s vědci z Maďarska, Japonska a Česka).

V uplynulém týdnu proběhly také oba plánované starty, rakety Electron a Falconu 9 – Starlink (L22). Jako bonus došlo navíc k efektnímu zániku druhého stupně Falconu 9 z předchozí mise Starlinků (L17) – obvykle dojde k zažehnutí stupně a deorbitaci nad oceánem, zde však zážeh neproběhl podle plánu. 25. března proběhl i úspěšný start rakety Sojuz-2.1b s družicemi sítě OneWeb.

2. dubna je v plánu start čínské rakety CZ-4C s družicí Gaofen-12.

Výročí

29. března 1941 (80 let) se narodil americký astrofyzik Joseph Hooton Taylor Jr., nositel Nobelovy ceny za fyziku 1993 spolu s Russelem Alanem Hulsem, za objev binárního pulsaru, nového typu objektu, který pomohl ověřit fungování obecné teorie relativity Alberta Einsteina (zde konkrétně nepřímý důkaz vyzařování gravitačních vln). Pulsar PSR B1913+16 objevili na observatoři Arecibo v roce 1974 a ze změny oběžné doby neutronové hvězdy a jeho tmavého souputníka potvrdili, že binární systém vyzařuje gravitační vlny tak, jak předpovídá teorie relativity. Přímé pozorování gravitačních vln se povedlo až v roce 2015 na speciální dvojici detektorů LIGO.

29. března 2006 (15 let) nastalo zatím poslední úplné zatmění Slunce pozorovatelné blízko Evropě. Pás totality přecházel například přes Libyii a Egypt a nejblíže Evropě Měsíc zcela zakryl naší mateřskou hvězdu v Turecku, kam se vydalo nejvíce českých a slovenských expedic. Díky mimořádně příznivému počasí a výhodné poloze na Zemi šlo o jedno z nejvíce fotograficky dokumentovaných slunečních zatmění, které překonalo až americké zatmění 21. 8. 2017. Právě toto zatmění vneslo poprvé více do povědomí široké laické i vědecké veřejnosti práci Miloslava Druckmüllera. Velmi dobře se za jeho činností ohlíží dokument Helios.

31. března 1966 (55 let) odstartovala sonda Luna 10, která se 3. dubna stala první oběžnicí Měsíce.

3. dubna 1841 (180 let) se narodil německý astrofyzik Hermann Carl Vogel. V devatenáctém století se podílel na výzkumu hvězd pomocí spektroskopie. Všiml si posunu čar tu k červenému a pak modrému okraji spektra, což lze vysvětlit s pomocí Dopplerova jevu jako projev pohybu dvojice hvězd kolem společného těžiště. Tím objevil spektroskopické dvojhvězdy.

Výhled na příští týden 

  • večerní zvířetníkové světlo
  • výročí: Comptonova gama observatoř
  • výročí: Mars Odyssey, start
  • výročí: Venus Express, navedení u Venuše

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Joseph Hooton Taylor, Zatmění Slunce 2006, Luna 10, Hermann Carl Vogel, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »