Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2023

13. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 29. března 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 3. do 2. 4. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a v konjunkci s Marsem. Těsná přiblížení čekají také Jupiter a Merkur a Venuši s Uranem. Aktivita Slunce je nízká, ale skvrn je vidět hodně, a dokonce nastala další nečekaná polární záře. Falcon 9 letos letěl a první stupeň přistál již po dvacáté. Terran 1 téměř uspěl. Poškozený Sojuz přistane v Kazachstánu. Indická raketa LVM3 vynesla další družice One Web. Před 55 lety zahynul první kosmonaut Jurij A. Gagarin.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 29. března ve 4:32 SELČ.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4 mag). Ta bude 30. 3. večer v konjunkci s Uranem (5,8 mag), který bude 1,2 stupně daleko. Velmi nízko nad obzorem je Jupiter (−2,1 mag) a Merkur (cca −1 mag). Tyto planety budou v konjunkci již 27. března na vzdálenost 1,5°. Mars (0,9 mag) je v Blížencích a bude 28. 3. v konjunkci s Měsícem.

Aktivita Slunce je nízká, ale v noci na pátek 24. 3. nastala poměrně nečekaná polární záře. Podařilo se ji za oblačností vyfotografovat i z jižní Moravy, ale velmi hezká byla už ze severu Německa a Polska. Na povrchu Slunce je nyní hodně oblastí se skvrnami. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Japonská mise Hakuto-R dosáhla oběžné dráhy Měsíce. Stalo se tak po úsporném způsobu přeletu trvajícícm asi 100 dní. Datum přistání není přesně určeno, ale mělo by k němu dojít někdy na konci dubna.

28. března by se měla od ISS odpojit poškozená kosmická loď Sojuz MS-22 a přistát s nákladem, ale bez posádky ne stepích Kazachstánu.

Úsvit 3D tištěných raket předvedla firma Relativity Space, která si připsala téměř úspěšný start rakety Terran 1, ale nezažehl se motor Aeon na horním stupni, a tak nebylo dosaženo oběžné dráhy. Pohled na noční start rakety s motory na kapalný metan a kyslík byl ovšem sám o sobě úchvatný. Modrá se ve spalinách prostě běžně nevidí. Stále čekáme na první dosažení oběžné dráhy raketou na kapalný metan (předtím neuspěla ani čínská raketa Zhuque-2 soukromé společnosti Land Space). Kdo bude další v řadě? Super Heavy a Starship? Uvidíme.

SpaceX se stala se svými znovupoužitelnými nosiči Falcon 9 natolik úspěšnou firmou, že za první tři měsíce roku 2023 vypustila již 20 raket Falcon 9. Poslední byl start s 56 družicemi Starlink 24. 3., přičemž první stupeň číslo 1067 letěl již po desáté. Další dva Falcony mají letět v tomto týdnu. 29. 3. se Starlinky z Floridy (SLC-40) a 30. 3. z Kalifornie s vojenským projektem SDA Tranche 0 L1.

Úspěšný start si připsala také společnost Rocket Lab, jejíž Electron vynesl dvě družice BlackSky Gen-2.

One Web dosáhl finalizace první fáze výstavby konstelace družic, když indická raketa LVM3 vynesla 26. 3. 36 družic, které budou obíhat ve výšce 1200 km.

Výročí

27. března 1968 (55 let) zahynul první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Stalo se tak během cvičného letu s Vladimirem Serjoginem na Migu-15UTI vyrobeném v Aeru Vodochody. Vyšetřování nehody přinášelo řadu teorií, zbytečné utajování pak i spekulace. Letadlo se možná snažilo vyhnout něčemu, co pokládali piloti za překážku, ať už to měl být meteorologický balón, nebo hejno ptáků. Vyskytly se i informace, že se v oblasti nacházel letoun Suchoj Su-15 a že se dostali do turbulence za tímto letounem. Každopádně letadlo šlo do vývrtky a tu už po vylétnutí z nízko ležící oblačnosti pilot nevyrovnal. Z pohledu dnešních předpisů se zdá, že let vůbec neměl být povolen.

1. dubna 1998 (25 let) byla vynesena sluneční observatoř TRACE. Zkratka znamená Transition Region and Coronal Explorer. Hlavním úkolem mise bylo studovat smyčky magnetického pole při povrchu Slunce a jejich propojení s korónou.

2. dubna 1963 (60 let) odstartovala k Měsíci na raketě Molnija 8K78 sovětská sonda Luna 4. Sondy této řady druhé generace po Luně 3 už se měly pokoušet o částečně řízený dopad na povrch tlumený airbagy. Sonda se úspěšně dostala na přechodovou oběžnou dráhu kolem Země a později také na přeletovou k Měsíci. Poté však selhal astronavigační systém a k pokusu o přistání nedošlo. Luna 4 minula Měsíc ve vzdálenosti přibližně 8400 km. SSSR se pokoušel vyslat řadu dalších sond, ale pokud neuspěly a zůstaly například uvězněny na oběžné dráze Země, ani se o nich nemluvilo.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Explorer 17 (AE-A)
  • výročí: Saljut 2
  • výročí: Apollo 6
  • výročí: STS-6, Challenger, první výstup z raketoplánu
  • výročí: Pioneer 11
  • výročí: Luna 14
  • výročí: Discovery, mise STS 56

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jurij Gagarin, Luna 4, TRACE


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »