14. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zjasňování komety C/2019 Y4 (ATLAS) se zpomaluje. Na obloze lze spatřit vláčky družic Starlink. Před 15 lety byla objevena trpasličí planeta Makemake, druhá nejjasnější po Plutu. Před 60 lety startovala první meteorologická družice TIROS-1. Před 175 lety bylo poprvé fotograficky zaznamenáno Slunce se skvrnami.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti ve středu 1. dubna v 12:21 SELČ. Pěkná konjunkce s Venuší nastane v sobotu 28. března.
Planety:
Venuše (−4,6 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako „nejjasnější hvězda“ – Večernice. Ráno budou v konjunkci Mars (0,8 mag) a Saturn (0,7 mag). Jupiter (−2,1 mag) poblíž je ze všech tří planet nejvýše. Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem.
Aktivita Slunce je velmi nízká, povrch je beze skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) v hlavě Velké medvědice je stále jasnější, ale prudký nárůst jasu se nyní zpomaluje. Dalo by se to očekávat, ale pořád je tu naděje na pěknou kometu v polovině května. Každopádně kometa je stále velice hezká. Koma má velikost již kolem 20 úhlových minut, což jsou dvě třetiny velikosti Měsíce na obloze. Ohon se také prodloužil k délce asi jednoho stupně.
Kosmonautika
Na obloze můžeme pozorovat skupiny družic Starlink, většinou jako vlak teček, často i velmi jasných.
Také minulý týden ještě přinesl dva úspěšné starty, přestože i kosmonautika je postupně utlumena současným děním kolem nového typu koronaviru. 24. března Čína vypustila trojici vojenských družic Yaogan-30-06 pomocí rakety CZ-2C. 26. března vynesla raketa Atlas V geostacionární vojenskou telekomunikační družici AEHF-6.
SpaceX plánuje pro NASA vysílat k nové orbitální stanici kolem Měsíce zásobovací loď Dragon XL. Vynášet by jí měla raketa Falcon Heavy a nosnost na stanici by se měla pohybovat kolem 5 tun.
Výročí
31. března 2005 (15 let) oznámil tým Mikea Browna objev druhého nejjasnějšího tělesa za dráhou Neptunu. Těleso předběžně označené 2005 FY9 je dnes známé jako Makemake [ma(h)ke-ma(h)ke]. Objekt si lze vyfotit jako slabou hvězdičku i amatérským dalekohledem. Při vzdálenosti 51 astronomických jednotek jde zřejmě o poslední dobře dostupné těleso sluneční soustavy. Její barva je dočervena, na čemž se podílí uhlovodíky v čele s metanem, které se zde vyskytují.
1. dubna 1960 (60 let) odstartovala první úspěšná meteorologická družice TIROS-1. Název Television Infrared Observation Satellite naznačuje, že snímal povrch v tepelném záření pomocí televizní kamery.
2. dubna 1845 (175 let) zaměřili fyzici Foucault a Fizeau dalekohled pařížské observatoře na Slunce a pořídili první snímek Slunce. Jejich daguerotypie tehdy vyžadovala expozici 1/60 sekundy a na obrázku Slunce velkém 12 cm jsou vidět i dvě skupiny slunečních skvrn. Se jmény obou fyziků se váží ještě jejich poměrně dobré pokusy o změření rychlosti světla.
5. dubna 1935 (85 let) se narodil britský astrofyzik Donald Lynden-Bell. Byl první, kdo upozornil na to, že ve středu galaxií jsou supermasivní černé díry, které jsou zároveň zdrojem energie vysoce svítivých galaxií, kvasarů. Energii zde produkuje materiál padající do hluboké potenciální jámy černé díry, což produkuje mnohem více energie, než termonukleární fúze.
5. dubna 1990 (30 let) odstartovala poprvé z podvěsu letadla raketa Pegasus. Její zvětšená verze XL je schopna vynést až půl tuny na nízkou oběžnou dráhu.
Výhled na příští týden
- Venuše v Plejádách a superúplněk
- Výročí: Intelsat-1
- Výročí: Telesto (měsíc Saturnu)
- Výročí: planetka (216) Kleopatra
- Výročí: Apollo 13
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).