Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2020

14. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 1. dubna 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zjasňování komety C/2019 Y4 (ATLAS) se zpomaluje. Na obloze lze spatřit vláčky družic Starlink. Před 15 lety byla objevena trpasličí planeta Makemake, druhá nejjasnější po Plutu. Před 60 lety startovala první meteorologická družice TIROS-1. Před 175 lety bylo poprvé fotograficky zaznamenáno Slunce se skvrnami.

Obloha

Měsíc, Venuše a Plejády na večerní obloze Autor: Antonín Hušek
Měsíc, Venuše a Plejády na večerní obloze
Autor: Antonín Hušek
Měsíc bude v první čtvrti ve středu 1. dubna v 12:21 SELČ. Pěkná konjunkce s Venuší nastane v sobotu 28. března.

Planety:
Venuše (−4,6 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako „nejjasnější hvězda“ – Večernice. Ráno budou v konjunkci Mars (0,8 mag) a Saturn (0,7 mag). Jupiter (−2,1 mag) poblíž je ze všech tří planet nejvýše. Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je velmi nízká, povrch je beze skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) v hlavě Velké medvědice je stále jasnější, ale prudký nárůst jasu se nyní zpomaluje. Dalo by se to očekávat, ale pořád je tu naděje na pěknou kometu v polovině května. Každopádně kometa je stále velice hezká. Koma má velikost již kolem 20 úhlových minut, což jsou dvě třetiny velikosti Měsíce na obloze. Ohon se také prodloužil k délce asi jednoho stupně.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) Autor: Ladislav Červinka
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS)
Autor: Ladislav Červinka

Kosmonautika

Na obloze můžeme pozorovat skupiny družic Starlink, většinou jako vlak teček, často i velmi jasných.

Také minulý týden ještě přinesl dva úspěšné starty, přestože i kosmonautika je postupně utlumena současným děním kolem nového typu koronaviru. 24. března Čína vypustila trojici vojenských družic Yaogan-30-06 pomocí rakety CZ-2C. 26. března vynesla raketa Atlas V geostacionární vojenskou telekomunikační družici AEHF-6.

SpaceX plánuje pro NASA vysílat k nové orbitální stanici kolem Měsíce zásobovací loď Dragon XL. Vynášet by jí měla raketa Falcon Heavy a nosnost na stanici by se měla pohybovat kolem 5 tun.

Výročí

31. března 2005 (15 let) oznámil tým Mikea Browna objev druhého nejjasnějšího tělesa za dráhou Neptunu. Těleso předběžně označené 2005 FY9 je dnes známé jako Makemake [ma(h)ke-ma(h)ke]. Objekt si lze vyfotit jako slabou hvězdičku i amatérským dalekohledem. Při vzdálenosti 51 astronomických jednotek jde zřejmě o poslední dobře dostupné těleso sluneční soustavy. Její barva je dočervena, na čemž se podílí uhlovodíky v čele s metanem, které se zde vyskytují.

1. dubna 1960 (60 let) odstartovala první úspěšná meteorologická družice TIROS-1. Název Television Infrared Observation Satellite naznačuje, že snímal povrch v tepelném záření pomocí televizní kamery.

2. dubna 1845 (175 let) zaměřili fyzici Foucault a Fizeau dalekohled pařížské observatoře na Slunce a pořídili první snímek Slunce. Jejich daguerotypie tehdy vyžadovala expozici 1/60 sekundy a na obrázku Slunce velkém 12 cm jsou vidět i dvě skupiny slunečních skvrn. Se jmény obou fyziků se váží ještě jejich poměrně dobré pokusy o změření rychlosti světla.

5. dubna 1935 (85 let) se narodil britský astrofyzik Donald Lynden-Bell. Byl první, kdo upozornil na to, že ve středu galaxií jsou supermasivní černé díry, které jsou zároveň zdrojem energie vysoce svítivých galaxií, kvasarů. Energii zde produkuje materiál padající do hluboké potenciální jámy černé díry, což produkuje mnohem více energie, než termonukleární fúze.

5. dubna 1990 (30 let) odstartovala poprvé z podvěsu letadla raketa Pegasus. Její zvětšená verze XL je schopna vynést až půl tuny na nízkou oběžnou dráhu.

Výhled na příští týden 

  • Venuše v Plejádách a superúplněk
  • Výročí: Intelsat-1
  • Výročí: Telesto (měsíc Saturnu)
  • Výročí: planetka (216) Kleopatra
  • Výročí: Apollo 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pegasus, Trpasličí planeta Makemake, První fotografie Slunce, Armand Fizeau, Jean Foucault, Donald Lynden-Bell, TIROS-1


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »