Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2012

15. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 11. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Později večer uvidíme také Saturn, který je v neděli v opozici se Sluncem. Stanice ISS je viditelná večer.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. dubna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 13. dubna.

 

Planety:

Venuše (-4,4 mag) se nachází v souhvězdí Býka východně od Plejád. Fáze Venuše připomíná Měsíc ve čtvrti a kotouček už dosahuje velikosti 28".
Mars (-0,5 mag) je pěkně viditelný vysoko nad jihem v souhvězdí Lva. Na zmenšujícím se kotoučku (téměř 12") lze stále pozorovat malou severní polární čepičku a větší albedové útvary.
Saturn (0,2 mag) v souhvězdí Panny je slušně viditelný už po 22. hodině, ale kulminuje nad jihem ve výšce 30° až po jedné ráno. Opozice se Sluncem nastává v neděli večer, takže v dalších týdnech bude Saturn viditelný prakticky celou noc.

Slunce je stále poměrně klidné. Dokonce o víkendu pomalu mizely poslední větší skvrny z viitelné části slunečního disku. Zda se situace pozměnila si můžete ověřit na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS nastávají večer. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Loď ATV-3 Edoardo Amaldi i přes určité obtíže navýšila dráhu stanice ISS. Šlo zatím o zkušební zážeh, při němž byla zvednuta dráha stanice o 1,73 km na současných průměrných 389,7 km. V noci na pátek pak ATV znovu zvedla dráhu stanice, tentokrát o 5 km na průměrně 395,6 km vysokou orbitu.
     
  • NASA provedla další úspěšný test přistání makety lodi Orion.
     
  • Ve středu raketa Delta 4 úspěšně vynesla tajný satelit NROL-25.
     

Výročí

  • 10. dubna 1667 (345 let) zemřel významný český vědec Jan Marek Marci z Lanškrouna. Je považován za prvního českého fyzika a samozřejmě se zabýval i astronomií.
     
  • 12. dubna 1817 (195 let) zemřel francouzský astronom Charles Messier. Věnoval se především kometám, kterých objevil celkem patnáct. Ve chvíli, kdy se mu různé objekty na obloze začaly míchat mezi komety a nechtěl si je s nimi plést, začal vytvářet jejich katalog, který byl později doplňován a rozšiřován. Messiérův katalog má v současné době oficiálně 110 objektů, ačkoli na severu Čech se běžně jako 111. objekt zařazuje dvojitá hvězdokupa h a chí v Perseu, neboť něco tak pěkného v katalogu prostě nemůže chybět. Na Messiérovy objekty se pořádá kolem březnového novu hon během jediné noci, kdy je snahou astronoma amatéra zachytit co nejvíc objektů tohoto katalogu, tzv. Messérův maratón.
     
  • 14. dubna 1942 (70 let) zemřel estonský výzkumník Leonid Alexejevič Kulik. Věnoval se výzkumu meteoritů a je znám především jako organizátor výprav do oblasti Podkamennej Tungusky, kde spadl roku 1908 známý Tunguzský meteorit. Výpravy uskutečnil celkem čtyři, první v roce 1927. I po tak dlouhé době bylo místo zkázy dobře zachovalé. Výbuch, který nastal v atmosféře, nezanechal kráter, ale zničil značnou část porostu v nepřístupné tajze.
     

Výhled na příští týden:

  • John Hadley
  • Let lodi Apollo 16
  • Start sondy Surveyor 3
  • Grigorij Abramovič Šajn
  • Start orbitální stanice Saljut 7

Mapa oblohy v dubnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jan Marek Marci, Kulik, Charles messier


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »