26. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc projde novem ve středu 25. června v 12 h 32 min SELČ. Pozoruhodné je, že ještě nad ránem téhož dne by čistě teoreticky mohl být jeho extrémně slabý srpek viditelný na ranní obloze a potom večer téhož dne by se zase mohl nepatrný srpeček vynořit na obloze večerní. V praxi je takové pozorování nejspíš nemožné a minimálně by šlo o rekordně mladé srpky z ČR a nejspíš i rekordně malý rozestup mezi srpky na světě.

23. června brzy ráno zakrývá Měsíc Plejády. Bude ve fázi tenkého srpku a projde především spodní částí hvězdokupy, přičemž mezitím vyjde Slunce, takže některé výstupy hvězd mohou být kouzelným zážitkem, když se jakoby zničehonic rozsvítí na už modré obloze (ve skutečnosti vylezou zpoza Sluncem neosvětlené strany).

Z jasnějších hvězd nejprve srpek schová hvězdu Merope, kolem 4:00 SELČ v závislosti na naší poloze. Nejjasnější Alcyone přijde na řadu krátce po půl páté a projde za severním okrajem Měsíce. Brzy po zákrytu Alcyone se na druhé straně „rozsvítí“ Merope, asi před 4:40 SELČ. Kolem 4:55 se skryje v rychlém sledu jasnější Atlas a slabší Pleione v levé části hvězdokupy a vzápětí, kolem páté hodiny ranní, vyleze Alcyone (to už bude nad obzorem i Slunce). Pokud podmínky dovolí a Slunce nebude příliš přesvětlovat zorné pole, můžeme výstup hvězdy Atlas sledovat po tři čtvrtě na šest. Hvězdy do 4 mag bývají viditelné i ve dne, když víme, kam se dívat, ale bude to poměrně obtížné pozorování vhodné spíše pro průměry dalekohledu nad 10 cm.

27. 6. se Měsíc vynoří na večerní obloze nedaleko Merkuru a bude od něj asi šest stupňů na východ. Hned pod srpkem bude slabá hvězdokupa Jesličky, úkaz stěží pro triedr?

Planety

·       Merkur (kolem 0 mag): večerní okno jeho viditelnosti pomalu končí a jasnost se zmenšuje. Najdeme ho pouze nízko nad severozápadním obzorem.,

·       Venuše (–4,3 mag) je nejvýraznějším objektem ranní oblohy, ale drží se nízko u východního obzoru.

·       Mars (1,5 mag) je večer nízko nad západním obzorem a pomalu se úhlově vzdaluje od hvězdy Regulus v souhvězdí Lva.

·       Jupiter (–1,9) mag je úhlově blízko Slunci a 24. června prochází za jeho kotoučem. Je tedy v konjunkci se Sluncem. Vidět ho ale můžeme díky snímkům koronografu SOHO, kde vypadá jako objekt s vodorovnými čárkami.

·       Saturn (1 mag) je ráno už poměrně vysoko nad jihovýchodem. Prstenec je pouze velmi tenký a obtížně viditelný.

·       Uran (5,8 mag) je pod Plejádami a úhlově se k němu v týdnu blíží Venuše. Zatím je však obtížně k nalezení.

·       Neptun (7,9 mag) je hned vedle Saturnu, úhlově pouze jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička. Snadno jej poznáme, protože mezi ním a Saturnem žádná taková hvězda není, pouze vpravo nad nimi je hvězda 6,3 mag do trojúhelníku, která pomůže s identifikací.

Aktivita Slunce je živena především aktivními oblastmi v západní části kotouče, kde také docházelo k nejsilnějším erupcím, včetně dvou kategorie X. Zdejší skvrny byly na hraně viditelnosti okem. Nejhezčí představení však připravila velká eruptivní protuberance, která se v podobě obří smyčky vznesla z povrchu v pátek 20. června. Skvrny v aktivních oblastech 417 a 4118 blížící se ke středu Slunce vypadají menší a s nízkou pravděpodobností silných erupcí. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Noční svítící oblaka (NLC = NoctiLucent Clouds): sezona se sice rozběhla, ale nad střední Evropou se zatím objevila výrazněji jen jednou, v noci ze 17. na 18. června a k tomu velmi slabě v noci na pátek 20. června. Sledujte severní obzor od 22:00 do 23:00 a nad ránem po 2:30 SELČ. Oblaka plná stříbrných vlnek krásně viditelných především triedrem, se mohou ukázat kdykoli.

Kosmonautika a sondy

Prototyp Starship S36 se 19. června při přípravě statického zážehu na stendu Massey u Starbase v Texasu postihl RUD (Rapid Unscheduled Disassembly), tedy náhle explodoval a rozpadl se. SpaceX uvádí, že pravděpodobnou příčinou byla porucha tlakové nádrže COPV v přídi lodi a nikdo nebyl zraněn. Havárie zcela zničila loď, poškodila infrastrukturu testovací oblasti a posunula plánovaný Integrated Flight Test 10 minimálně do srpna, kdy by měla letět náhradní loď S37.

Mise Axiom-4 s třemi placenými kosmonauty a profesionálkou ze stejnojmenné společnosti Peggy Whitson se zatím k ISS nevydala a další možný termín startu nebyl oznámen. Zatím pouze víme, že uvažovaný termín startu 22. 6. byl zrušen a hledá se jiný vhodný termín, podle stavu ISS po nedávném problému s únikem atmosféry v ruském segmentu. Je možné, že ke startu dojde ještě v tomto týdnu.

V uplynulém týdnu přišly krátce po sobě informace o dvou milnících ve výzkumu Slunce. Evropská sonda Solar Orbiter totiž poprvé nasnímala přímo polární oblasti na Slunci a dvě družice Proba-3 Evropské vesmírné agentury vytvořily první umělé zatmění Slunce ve vesmíru. Snímky pořízené na konci května ukázaly, že ultrapřesné řízení letu ve formaci funguje a snímky budou opravdu unikátní díky tomu, že Slunce takto budeme moci sledovat při každém oběhu až šest hodin.

Před rokem byl učiněn první krok České cesty do vesmíru a nyní již víme, že vláda schválila financování letu Aleše Svobody na oběžnou dráhu. Mediálně nejzajímavější akcí doposud byl let Zero-G, kterého se unikátně nad naším územím zúčastnil úzký výběr nejlepších středoškoláků.

Poměrně pestrá je aktuální nabídka startů raket. Vynesena byla například geostacionární družice ChinaSat 9B pomocí rakety CZ-3B a poměrně raritně startující Angara A5 vynesla z Plesecku několik vojenských družic. Kromě Falconů 9 se očekává také start Atlasu V s družicemi sítě Kuiper nebo start malé rakety Electron s dosud neznámým nákladem. V neděli měl proběhnout také suobrbitální let New Shepard č. 33.

Sonda Psyche mířící ke stejnojmenné planetce je v pořádku. Po přepnutí na záložní pohonný systém byl zahájen zážeh, který potrvá několik měsíců a který pomocí iontového pohonu pošle sondu na správnou dráhu.

Výročí

24. června 1870 (155 let) se narodil americký astronom Edwin F. Coddington. Ve Velké medvědici, poblíž M81 nalezl nepravidelnou galaxii IC 2574, která dnes nese jeho jméno. Objevil také tři planetky a spoluobjevil kometu C/1898 L1 (Coddington-Pauly).

24. června 1915 (110 let) se narodil anglický astrofyzik Fred Hoyle. S jeho jménem je spojena jeho původně ironická poznámka k tehdy nové teorii o vzniku vesmíru, kterou nazval „Big Bangem“ (Velký třesk). Později se jméno pro dnes uznávanou teorii ujalo. Dodejme ještě zajímavost, že nejvíce hrdý prý nebyl na to, jak se zasloužil v astrofyzice, ale na to, že slezl všech 280 vrcholů Skotska vyšších než 900 metrů. Vraťme se ale k Big Bangu: Hoyle takto nazval teorii o vzniku vesmíru proto, že česky to znamená něco jako „prázdný sud nejvíce duní“. Tím chtěl vyjádřit, že kolem nesmyslné teorie je mnoho povyku a že je tato teorie v podstatě velmi ubohá (zastával teorii stacionárního vesmíru). Termín Big Bang, do češtiny přeložený jako Velký třesk, poprvé použil v rozhlasové přednášce pro BBC a reagoval tím poněkud opovržlivě na teorii vyvíjejícího se vesmíru George Gamowa. Teorie Velkého třesku se však nakonec ujala a odpovídá nejlépe našim pozorováním. Jedním z hlavních a klíčových důkazů je pozůstatek Velkého třesku – reliktní záření. Fred Hoyle byl také matematik a v astronomii přispěl také k našemu chápání syntézy chemických prvků ve hvězdách.

25. června 1905 (120 let) se narodil německo-americký astronom Rupert Wildt. Ze spektrálních pozorování Jupiteru odvodil, že v nitru planety je nejspíš kamenné a kovové jádro obalené plyny v kapalném a plynném stavu s převahou vodíku a hélia, jako ve hvězdách. Dále v atmosférách velkých planet pozoroval metan a amoniak.

26. června 1730 (295 let) se narodil francouzský astronom Charles Messier, známý objevitel komet a tvůrce ještě známějšího katalogu vesmírných objektů. Protože některé objekty na obloze připomínaly kometu, raději je začal zanášet do katalogu. Některé objevil sám, jiné jeho přátelé a spolupracovníci. Katalog dnes čítá 110 objektů, ačkoli některé neprávem přehlédl a mohlo jich tak být i o několik více. Příkladem je dvojitá hvězdokupa v Perseu, která bývá v Klubu astronomů Liberecka označována jako M111.

27. června 1995 (30 let) odstartoval raketoplán Atlantis ke stanici Mir. Mise s označením STS-71 byla první, během níž letěl americký raketoplán k této ruské vesmírné stanici.

Výhled na příští týden 

Měsíc, Mars a Regulus 29. června večer

Výročí: Lexellova kometa 1770

Výročí: Giotto

Výročí: Deep Impact zásah Tempel 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).