15. vesmírný týden 2013
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude kolem novu. Na večerní obloze září Jupiter nad západem. Saturn vychází již před půlnocí. Kometa PanSTARRS je vidět večer i ráno. Přelety ISS se stěhují na večerní oblohu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. dubna v 21:00 SELČ.
Obloha:
Měsíc je ve středu 10. dubna v novu. Viditelný by možná měl být ještě v pondělí ráno a potom podle počasí již ve čtvrtek večer. O víkendu navštíví blízké okolí Plejád (v sobotu) a Jupiteru (v neděli).Planety:
Jupiter (-2,1 mag) najdeme večer téměř nad západem. Pomocí dalekohledu můžeme sledovat rej
měsíčků a při větším zvětšení (cca od 100x) také další detaily - stíny měsíčků, pásy a skvrny v
atmosféře. Vhodné časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků
najdete v tabulce.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 12.4. | 21:15 | 12.4. | Io přechod zač. 22:25 | |
| 14.4. | 22:55 | 13.4. | Europa přechod zač. 21:09 | |
| Časy jsou v SELČ. | ||||
Saturn (0,2 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Pozorovat se dá dobře už kolem půlnoci, kulminuje
nad jihem po druhé hodině ranní. Dalekohledem můžeme vidět již hodně rozevřené prstence, možná také s
mezerou (Cassiniho dělení). Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá
vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys.
Planeta Venuše je nyní úhlově blízko Slunci, což můžeme zkontrolovat díky
korónografu SOHO. Jeví
se tam jako velmi jasný bod s čárkami vpravo a vlevo. Ty vznikají díky přetékání signálu do sousedních pixelů.
Právě se potkává s Marsem, který je ale podstatně slabší. Blízkost Slunci nyní bude rušit komunikaci se
sondami na Marsu.
Slunce je na své východní polovině viditelné polokoule opravdu aktivnější. Dvě aktivní oblasti, které se zde objevily se nyní natáčí více k Zemi, což může být zajímavé, pokud se zde aktivita ještě zvýší. Navíc nám na západní části slunečního disku zůstává relativně klidná oblast s velkou skvrnou. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je ještě okem viditelná, ovšem pouze v místech s velmi temnou oblohou. Večerní viditelnost komety není špatná, když po setmění je asi 10° na severozápadem, ale ideální podmínky nyní nastávají ráno, kdy před svítáním je kometa asi 15° až 20° nad severovýchodem. Ovšem to znamená pozorovat od 3:00 do 4:30, pak už je moc světlo. Nedaleko je stále ještě mlhavý obláček v podobě galaxie M 31 v Andromedě. Nejjasnější část komy a středová oblast galaxie mají podobnou jasnost. Ohon může být patrný v délce asi 2°.
Přelety ISS se přesunuly na večerní oblohu, takže je na co se dívat. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
| Stanice ISS | ||
| Karlovy Vary | Plzeň | Most |
| Ústí nad Labem | České Budějovice | Tábor |
| Liberec | Kolín | Jihlava |
| Pardubice | Hradec Králové | Brno |
| Prostějov | Olomouc | Zlín |
| Opava | Ostrava | Frýdek-Místek |
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.
Kosmonautika:
- Společnosti Scaled Composites (výrobce letounů) a Virgin Galactic (investor plánující
suborbitální lety) provádí další
letové zkoušky SpaceShipTwo.
Zatímco v roce 2004 proběhly první soukromé suborbitální lety v rámci souboje o Ansari X Prize, nyní už
jde o přípravu na lety turistů, kteří si vývoj letounu předplatili. A zatímco SpaceShipOne létala pouze
s pilotem, zde poletí až osm osob, dva piloti a šest pasažérů. Cena letu by měla být asi 200 000 amerických
dolarů a pokud bude projekt úspěšný, potom by následná SpaceShipThree měla létat na orbitální dráhu.
- Další soukromá americká firma Orbital Sciences Corporation chystá raketu a kosmickou loď k ISS.
Ale postupně. Tuto sobotu došlo k vyvezení
rakety Antares
na startovní rampu. Start je v plánu 17. dubna a pokud vše proběhne jak má, tak další let už by byl
s lodí Cygnus bez nákladu k ISS a při třetím letu by už na ISS vezla na ostro náklad.
Výročí:
- 8. dubna 1993 (20 let) odstartoval ke svému 16. letu do vesmíru
raketoplán Discovery k misi STS 56.
Na palubě bylo pouze 5 astronautů a hlavní náplní mise byl vědecký průzkum. Největším přístrojem byl
ATLAS-2 určený a průzkum interakce slunečního záření a atmosféry se zaměřením na ozónovou vrstvu. Dále
byl vypuštěn autonomní satelit SPARTAN-201, který byl poté zachycen a dopraven na Zemi. Ten sledoval
sluneční vítr a korónu. Posádka také zkoušela amatérským rádiem kontaktovat studenty na Zemi a poprvé
se jí podařil krátký kontakt také s ruskou stanicí Mir.
Výhled na příští týden:
- Kometa PanSTARRS ráno
- Výročí: Friedrich Struve
- Výročí: Jiří Mrázek
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
