Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2016

15. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 13. dubna 2015 v 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 4. do 17. 4. 2016. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět za soumraku Merkur a vysoko je planeta Jupiter. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. V druhé polovině noci je vidět kometa 252P/LINEAR. ISS začíná večerní přelety přes sluneční disk. Aktivita Slunce se zvýšila, na povrchu je velká skvrna. Falcon 9 vynesl Dragon k ISS a jeho první stupeň opět bezpečně přistál, tentokrát na mořské plošině. Před 55 lety obletěl Gagarin Zemi.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 14. dubna ve 5:59 SELČ. Hned v neděli 10. dubna večer tu máme nízko nad západním obzorem zákryt hvězd v Hyádách. Začíná po 22. hodině, výstup je zhruba v jedenáct. Hvězdy Théta 1,2 vylezou téměř současně. O den později si případně můžeme prohlédnout zákryt proměnné hvězdy 111 Tauri o jasnosti asi 5 mag.

Planety:

Jupiter (–2,3 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Merkur (asi -0,5 mag) je dobře viditelný večer po západu Slunce. Jeho největší elongace připadá na pondělí 18. dubna, ale teď je jasnější a tedy dobře viditelný i pouhým okem. K prvotnímu vyhledání po osmé večer doporučujeme triedr.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,9 mag) a Saturn (0,3 mag). Jsou od sebe jen sedm stupňů poblíž Antara ze Štíra.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12. 4. 0:15; 20:05   10. 4. Ganymed zákryt zač. 20:48
Europa zatmění konec 22:10
14. 4. 1:55; 21:45   11. 4. Kallisto zákryt konec 21:05
16. 4. 23:25   16. 4. Io přechod měsíce 0:05 – 2:19
Io přechod stínu 0:55 – 3:09
Europa přechod měsíce zač. 1:47
      17. 4. Io přechod měsíce 18:31 – 20:46
Io přechod stínu 19:23 – 21:38
Europa zákryt 20:16
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa 252P/LINEAR by měla být ještě dobře viditelná nad ránem, kdy vystupuje nejvýše. Postupně slábne, ale k pozorování by měl stačit větší triedr. Najdeme ji v Hadonoši, jak ukazuje orientační mapka poloh komety pro 3:00 SELČ každého dne. Podrobnější informace nabízí web kommet.cz.

Mezinárodní stanice ISS bude v nadcházejícím týdnu často létat před slunečním diskem a to především v pozdním odpoledni a večer. Předpovědi se dají snadno vygenerovat na webu ISS Transit Finder. Kromě toho končí večerní přelety na soumrakové obloze.

Aktivita Slunce je mírně zvýšená a hlavně od víkendu máme na povrchu pěknou aktivní oblast s velkou skvrnou. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat také on-line prostřednictvím družice SDO.

Kosmonautika

  • SpaceX to opět dokázala. Přistání prvního stupně rakety Falcon 9 se podařilo a dokonce poprvé i na mořské plošině, ačkoli i předchozí pokusy nebyly beznadějné. Přitom hlavní úkol, tedy vynést náklad na ISS, se podařilo splnit na jedničku a Dragon byl úspěšně zachycen robotickou paží ISS v neděli ve 13:23 SELČ.

Výročí

  • 11. dubna 2006 (10 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sonda Venus Express. Tato sonda zkoumala především atmosféru Venuše a některé změny na povrchu (horké lávové proudy na povrchu). Mise byla ukončena vstupem do atmosféry v lednu 2015.
  • 12. dubna 1961 (55 let) odstartoval do kosmu první člověk, Jurij Alexejevič Gagarin. Výročí se věnuje zajímavě pojatá stránka ukazující vývoj kosmonautiky od roku 1957 do roku 2015. K padesátiletému výročí jsme uvedli článek Jurij Gagarin nás všechny před padesáti roky pozval do vesmíru.
  • 12. dubna 1981 (30 let) odstartoval ke svému prvnímu letu STS-1 raketoplán Columbia.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Výročí: Saljut 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, STS 1, Venus Express, Columbia, Jurij Gagarin


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »