15. vesmírný týden 2019

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 12. dubna ve 21:06 SELČ. V týdnu nastane několik zajímavých zákrytů hvězd. 9. dubna po 23:30 SELČ se schová hvězdička 6. velikosti poblíž NGC 1647 v Býku. 13. dubna se bude pohybovat u Jesliček (M 44), které škrtne z jižní strany. První zákryt večera nastane již krátce po západu Slunce přibližně ve 20:20 SELČ, kdy se schová za neosvětlenou stranu Měsíce hvězda 6,5 mag. Pak kolem 21:40 se schová hvězdička 6,7 mag a nakonec po 23:10 se schová hvězda 6,7 mag, která je přímo z Jesliček. Ještě o den později kolem 21:30 SELČ se schová za Měsícem hvězda 8 Leonis o jasnosti 5,7 mag.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,5 mag), který je mezi hvězdokupami Plejády a Hyády v Býkovi. Ráno je vidět nízko nad jihem Jupiter (−2,3 mag) a ještě o něco níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je nízká, nicméně právě se k nám natáčí aktivní oblast, která byla plná skvrn a aktivity před 14 dny. Nyní zde je vidět jedna pěkná větší skvrna. NASA a NOAA vydaly předběžnou předpověď dalšího slunečního cyklu. Očekávají maximum mezi roky 2023 a 2026 a stejnou intenzitu, jako cyklus minulý. Ovšem je třeba si říct, že se to předpovědět v podstatě nedá. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Z komet ještě připomínáme C/2018 Y1 (Iwamoto). Kometu stále najdeme asi 5° západně od mlhoviny California v souhvězdí Persea.

Kosmonautika

Mimořádně plodný na události v kosmonautice byl především čtvrtek 4. dubna. Tedy on začal pro většinu z nás v Evropě informací, že se konečně zažehl motor Raptor u technologického demonstrátoru Starship Hopper. Podle tweetu Elona Muska Hopper při svém druhém zážehu 6. dubna zřetelně povyskočil a kdyby jej nepřidržela lana, vznesl by se asi i výš.
Během noci na čtvrtek byl také na rampu LC-39A vyvezen Falcon Heavy, který se má v tomto týdnu vydat na misi s družicí Arabsat 6A. Raketa už má za sebou i statický zážeh, který úspěšně proběhl 5. dubna a start je zatím v plánu 10. dubna po půlnoci s tím, že stále může dojít i k dalšímu odkladu (např. kvůli počasí).
Ve čtvrtek odpoledne proběhl úspěšný start rakety Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-11. Ta se již vpodvečer připojila k ISS.
Odpoledne přistál v Praze astronaut Andrew Feustel s manželkou Indírou a nyní vystupují na různých místech s besedami pro veřejnost.
Večer pak dorazila informace, že na oběžnou dráhu Měsíce vstoupila sonda Beresheet soukromé společnosti SpaceIL. Přistání je v plánu 11. dubna.
V noci pak ještě NASA potvrdila úspěšný zážeh motoru RS-25, který je jedním z kroků při přípravách rakety SLS.

5. dubna byl ze speciálního kanónu sondy Hayabusa 2 uvolněn projektil, který po nárazu do planetky Ryugu pomohl vyvrhnout materiál do okolí.

Sonda Parker Solar Probe se podruhé ponořila do blízkosti sluneční atmosféry. 5. dubna proletěla podruhé perihelem.

8. dubna mají vystoupit z kosmické stanice Kanaďan Saint-Jacques a Američanka McClainová.

Výročí

8. dubna 1964 (55 let) odstartovala zkušební kosmická loď Gemini 1. Vynesena byla upravenou balistickou raketou Titan, jejíž druhý stupeň ji dostal na oběžnou dráhu. Testovaly se pouze schopnosti rakety a kabina zůstala spojená s druhým stupněm. Uvnitř byly senzory a telemetrie se předávala na Zemi. Návrat nebyl plánován, kabina shořela v atmosféře.

9. dubna 1959 (60 let) byla veřejnosti představena sedmička programu Mercury. Šlo o prvních sedm astronautů, kteří se posléze v lodích Mercury vydali na balistický skok nebo na oběžnou dráhu do vesmíru. Řada z nich pak letěla i v dalších významných kosmických lodích. Někteří však to štěstí neměli. Alan Shepard se stal prvním Američanem ve vesmíru při svém balistickém skoku v Mercury 3 a jako velitel Apolla 14 vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce. Virgil (Gus) Grissom letěl v Mercury 4, Gemini 3 a zahynul při testu Apolla 1. John Glenn byl prvním Američanem na oběžné dráze v lodi Mercury 6, poté letěl až v raketoplánu Discovery (STS-95), kdy testoval vliv kosmu na starý i když trénovaný organismus. Tehdy mu bylo 77 let. Scott Carpenter letěl na palubě Mercury 7, ale vzhledem k průběhu letu, kdy si dělal, co chtěl, a neplnil plán, byl z dalších letů vyloučen. Wally Schirra letěl v Mercury 8, Gemini 6A a v Apollu 7. Jako první tak letěl do kosmu třikrát a jako jediný v lodích Mercury, Gemini i Apollo. Gordon Cooper letěl v Mercury 9 a Gemini 5. Deke Slayton měl smůlu (nález srdeční arytmie) a nakonec letěl až při známém letu Sojuz–Apollo v červenci 1975.

10. dubna 1979 (40 let) odstartoval do vesmíru první bulharský kosmonaut Georgi Ivanov. Letěl v rámci programu Interkosmos. Velitele mu v Sojuzu 33 dělal Nikolaj Rukavišnikov. Jejich cílem byla Stanice Saljut 6, ovšem pro poruchu na motoru Sojuzu byli nuceni po téměř dvou dnech v kosmu přistát.

10. dubna 1984 (35 let) se podařilo posádce raketoplánu Challenger zachytit družici Solar Maximum Mission (SMM). Stalo se tak při 11. misi raketoplánu a byl to docela napínavý boj astronautů i kanadské robotické paže. Pomohlo až stabiliování družice a vytrvalost.

11. dubna 1879 (140 let) se narodil německý konstruktér tzv. schmidtovy komory Bernhard Schmidt. Jeho konstrukce umožnila sestrojit dalekohledy s velkým zorným polem a světelností, vhodné k fotografování velkých polí oblohy. Nejznámější takový dalekohled (i když ne největší) je zřejmě Samuel Oschin Telescope na Mount Palomaru o průměru 1,22 metru.

13. dubna 1974 (45 let) byla vypuštěna první komerční družice USA Westar 1.

14. dubna 1629 (390 let) se narodil významný holandský astronom Christiaan Huygens. K jeho zásluhám patří pozorování vesmíru dalekohledem, díky nimž vysvětlil povahu prstenců kolem Saturnu a objevil jeho měsíc Titan, dále pak pokusy týkající se měření času, vynález kyvadlových hodin či výzkumy v oblasti optiky a odstředivé síly. Některé Huygensovy dalekohledy měly velkou ohniskovou vzdálenost a z toho důvodu neměly tubus. Objektiv byl vytažen do výšky a sledoval se z velké dálky okulárem. Inspirován velkými dalekohledy Campaniho, které používal Cassini v Paříži, sestrojil s bratrem dvě monstra s objektivy o průměru 20 a 22 cm a ohniskovými vzdálenostmi 52 a 64 metrů. V roce 1662 prezentoval také okulár složený ze dvou spojných ploskovypuklých čoček, jejichž vypuklá část směřuje směrem k objektivu. I dnes se ještě s tímto okulárem můžeme setkat u staršího nebo velmi levného dalekohledu. Se jménem Huygens se můžeme setkat také na Titanu, neboť zde přistálo po něm pojmenované přistávací pouzdro ESA.

Výhled na příští týden 

• Výročí: LADEE dopad na Měsíc

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.