Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 8. dubna 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v superúplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na cestu k ISS se má vydat tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-16. Před 50 lety odstartovalo Apollo 13 na svoji misi s nakonec šťastným koncem.

Obloha

Měsíc bude v superúplňku ve středu 8. dubna ve 4:35 SELČ. Přízemí, tedy bodu na jeho eliptické dráze, který je nejblíže Zemi, dosáhne Měsíc 7. dubna ve 22:07 SELČ, proto je tento úplněk tím největším letošního roku, i když i úplňky v březnu a květnu nejsou o mnoho menší.

Planety:
Venuše (−4,6 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako „nejjasnější hvězda“ – Večernice. Nejlepší snímky najdete na Astro-fóru. Galerii setkání Venuše s Plejádami jsme založili přímo u nás. Ráno jsou zhruba v pětistupňovém rozestupu planety Mars (0,7 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,2 mag).

Ranní pohled na Mléčnou dráhu 4. dubna 2020 - vpravo jasný Antares ze souhvězdí Štíra, vlevo jasný Jupiter a vlevo od něj slabší Saturn a Mars. Autor: Roman Vaňúr
Ranní pohled na Mléčnou dráhu 4. dubna 2020 - vpravo jasný Antares ze souhvězdí Štíra, vlevo jasný Jupiter a vlevo od něj slabší Saturn a Mars.
Autor: Roman Vaňúr

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale na povrchu je už několik dní skupina se skvrnami. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Připomínáme, že pokud na obloze spatříte skupinu hvězd sunoucích se pomalu od západu k východu, často v jedné linii v pravidelném rozestupu, jedná se o družice Starlink. Předpovědi jejich přeletu nebo živou polohu na mapě nabízí aplikace Heavens Above nebo stejná webová stránka.

Kosmonautika

V uplynulém týdnu neproběhl žádný kosmický let, ale stále probíhají přípravy na významný start z kosmodromu Bajkonur. Raketa Sojuz 2-1A by měla vynést kosmickou loď Sojuz MS-16. Na palubě bude trojice kosmonautů. Za Rusko to bude dvojice Anatolij Ivanišin, pro něhož to bude už třetí kosmický let, a Ivan Vagner, který letí poprvé. Třetím členem bude americký astronaut Christopher Cassidy.

Zásobovací loď Dragon má odletět od ISS a přistát 7. dubna. Původní termín byl v pondělí 6. 4.

SpaceX také sestavila třetí prototyp chystané lodi Starship, ovšem při kryogenním testu nastaly problémy a zhroutila se spodní nádrž a tím byl prototyp zničen. Ve výstavbě je už čtvrtý kus, uvidíme, jak to s ním bude.

A ještě zajímavá nabídka kosmonautických přednášek: https://www.facebook.com/mobilniplanetarium

V kůži kosmonauta - online přednášky Milana Halouska
V kůži kosmonauta - online přednášky Milana Halouska

Výročí

6. dubna 1965 (55 let) odstartovala první telekomunikační družice na geosynchronní dráhu. Jmenovala se Intelsat 1. V prosinci 1965 zprostředkovala přímý přenos z přistání Gemini 6 a oproti plánovaným 18 měsícům pracovala 4 roky až do ledna 1969. Poté byla ještě krátce aktivní v červenci a srpnu téhož roku, aby pomohla s přenosem během letu Apolla 11.

8. dubna 1980 (40 let) objevil tým astronomů vedený Bradem A. Smithem pomocí pozemských pozorování Saturnův měsíček Telesto. Jedná se o nepravidelné těleso na oběžné dráze měsíce Tethys v jeho Lagrangeově libračním bodě L4. V bodě L5 měsíce Tethys obíhá Calypso.

10. dubna 1880 (140 let) objevil Johann Palisa planetku číslo 216 Kleopatra. Toto těleso je velmi zajímavé svým protáhlým tvarem připomínajícím psí kost. Planetka patří do skupiny kovových planetek a má dva malé měsíčky. Johann Palisa byl slezského původu.

11. dubna 1970 (50 let) odstartovala raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 13. Osudový let, který je všem dobře známý díky nehodě a šťastnému návratu, má na svém kontě jeden primát, když při obletu Měsíce byli astronauti nejdál, co kdy kosmická loď s lidmi od Země doletěla.

Výhled na příští týden

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kleopatra, Telesto, Intelsat 1, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »