Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2025

15. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 9. dubna 2025 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky Fram2. K ISS se má vydat kosmická loď Sojuz MS-27 s tříčlennou posádkou dlouhodobé mise. Před 55 lety začala mise Apollo 13.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 13. 4. 2025 ve 2:22 SELČ. Hvězda, která se v noci na neděli bude nacházet nad Měsícem v úplňku, je Spica, nejjasnější hvězda souhvězdí Panny.

Planety
Merkur je na ranní obloze nízko nad obzorem a stejně jako Neptun a Saturn je nepozorovatelný. Venuše (–4,5 mag) už ráno viditelná je. Nachází se za svítání jen nízko u obzoru, ale je velmi jasná. Na večerní obloze už je dobře vidět jen Jupiter (–2,1 mag) a Mars (0,5 mag). Všimnout si nyní můžeme rychlých změn pohybu Marsu vůči hvězdám. Každý den je znát posun vůči Polluxu v Blížencích a přibližně v přímce s Castorem a Polluxem bude v noci na pátek 10./11. dubna. Slabý Uran (5,8 mag) je večer nevysoko na obloze.

Venuše nízko nad obzorem 4. dubna 2025 Autor: Martin Gembec
Venuše nízko nad obzorem 4. dubna 2025
Autor: Martin Gembec

Aktivita Slunce je mírně zvýšená a stále máme na povrchu jednu skupinu skvrn schopnou středně silných erupcí. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kosmonautika a sondy

Mise Fram2 úspěšně skončila. Poprvé došlo k přistání kabiny Dragonu do vln Tichého oceánu. Šlo o první let pilotované kosmické lodi na polární dráze. Crew Dragon tedy po tři dny přelétal nad oběma póly a odtud odkaz na norskou loď Fram (v překladu „vpřed“). S touto lodí uzpůsobenou k plavbě v polárních oblastech se podařilo dostat nejblíže k severnímu i jižnímu pólu, pokud jde o dřevěné lodi.

8. dubna je v plánu start rakety Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-27, která doveze další tříčlennou posádku na stanici ISS. Posádku tvoří Rusové Segej Ryžikov (3. let) Alexej Zubrickij (1. let) a Američan Jonny Kim (1. let).

O problémech s lodí Starliner si povídal Eric Berger s oběma astronauty, Sunitou Williams a Barry Wilmorem. A podle všeho to s kosmickou lodí u ISS bylo ještě horší, než jsme si dokázali představit. Překlad rozhovoru připravil Lukáš Houška pro Kosmonautix.cz.

Výročí

8. dubna 1980 (45 let) objevil tým astronomů vedený Bradem A. Smithem pomocí pozemských pozorování Saturnův měsíček Telesto. Jedná se o nepravidelné těleso na oběžné dráze měsíce Tethys v jeho Lagrangeově libračním bodě L4. V bodě L5 měsíce Tethys obíhá Calypso.

10. dubna 1880 (145 let) objevil Johann Palisa planetku číslo 216 Kleopatra. Toto těleso je velmi zajímavé svým protáhlým tvarem připomínajícím psí kost. Planetka patří do skupiny kovových planetek a má dva malé měsíčky. Johann Palisa byl slezského původu.

11. dubna 1970 (55 let) odstartovala raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 13. Osudový let, který je všem dobře známý díky nehodě a šťastnému návratu, má na svém kontě jeden primát, když při obletu Měsíce byli astronauti nejdál, co kdy kosmická loď s lidmi od Země doletěla.

13. dubna 1960 (65 let) odstratovala na oběžnou dráhu první navigační družice Transit 1B sítě NAVSAT/NSSS, kterou zpočátku využívaly ponorky a lodě a později byla i pro civilní využití. Přesnost určení času byla mnohem lepší než u polohy, kde šlo zpočátku o stovky metrů a později se podařilo jít až na desítky metrů.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc poblíž hvězdy Antares
  • Výročí: Peter Apian
  • Výročí: Ing. Vilém Gajdušek
  • Výročí: Árjabhata, první indická družice
  • Výročí: Záviš Bochníček

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Telesto, Transit 1B, Kleopatra, Apollo 13, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »