15. vesmírný týden 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky Fram2. K ISS se má vydat kosmická loď Sojuz MS-27 s tříčlennou posádkou dlouhodobé mise. Před 55 lety začala mise Apollo 13.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v neděli 13. 4. 2025 ve 2:22 SELČ. Hvězda, která se v noci na neděli bude nacházet nad Měsícem v úplňku, je Spica, nejjasnější hvězda souhvězdí Panny.
Planety
Merkur je na ranní obloze nízko nad obzorem a stejně jako Neptun a Saturn je nepozorovatelný. Venuše (–4,5 mag) už ráno viditelná je. Nachází se za svítání jen nízko u obzoru, ale je velmi jasná. Na večerní obloze už je dobře vidět jen Jupiter (–2,1 mag) a Mars (0,5 mag). Všimnout si nyní můžeme rychlých změn pohybu Marsu vůči hvězdám. Každý den je znát posun vůči Polluxu v Blížencích a přibližně v přímce s Castorem a Polluxem bude v noci na pátek 10./11. dubna. Slabý Uran (5,8 mag) je večer nevysoko na obloze.
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce je mírně zvýšená a stále máme na povrchu jednu skupinu skvrn schopnou středně silných erupcí. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.
Kosmonautika a sondy
Mise Fram2 úspěšně skončila. Poprvé došlo k přistání kabiny Dragonu do vln Tichého oceánu. Šlo o první let pilotované kosmické lodi na polární dráze. Crew Dragon tedy po tři dny přelétal nad oběma póly a odtud odkaz na norskou loď Fram (v překladu „vpřed“). S touto lodí uzpůsobenou k plavbě v polárních oblastech se podařilo dostat nejblíže k severnímu i jižnímu pólu, pokud jde o dřevěné lodi.
8. dubna je v plánu start rakety Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-27, která doveze další tříčlennou posádku na stanici ISS. Posádku tvoří Rusové Segej Ryžikov (3. let) Alexej Zubrickij (1. let) a Američan Jonny Kim (1. let).
O problémech s lodí Starliner si povídal Eric Berger s oběma astronauty, Sunitou Williams a Barry Wilmorem. A podle všeho to s kosmickou lodí u ISS bylo ještě horší, než jsme si dokázali představit. Překlad rozhovoru připravil Lukáš Houška pro Kosmonautix.cz.
Výročí
8. dubna 1980 (45 let) objevil tým astronomů vedený Bradem A. Smithem pomocí pozemských pozorování Saturnův měsíček Telesto. Jedná se o nepravidelné těleso na oběžné dráze měsíce Tethys v jeho Lagrangeově libračním bodě L4. V bodě L5 měsíce Tethys obíhá Calypso.
10. dubna 1880 (145 let) objevil Johann Palisa planetku číslo 216 Kleopatra. Toto těleso je velmi zajímavé svým protáhlým tvarem připomínajícím psí kost. Planetka patří do skupiny kovových planetek a má dva malé měsíčky. Johann Palisa byl slezského původu.
11. dubna 1970 (55 let) odstartovala raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 13. Osudový let, který je všem dobře známý díky nehodě a šťastnému návratu, má na svém kontě jeden primát, když při obletu Měsíce byli astronauti nejdál, co kdy kosmická loď s lidmi od Země doletěla.
13. dubna 1960 (65 let) odstratovala na oběžnou dráhu první navigační družice Transit 1B sítě NAVSAT/NSSS, kterou zpočátku využívaly ponorky a lodě a později byla i pro civilní využití. Přesnost určení času byla mnohem lepší než u polohy, kde šlo zpočátku o stovky metrů a později se podařilo jít až na desítky metrů.
Výhled na příští týden
- Měsíc poblíž hvězdy Antares
- Výročí: Peter Apian
- Výročí: Ing. Vilém Gajdušek
- Výročí: Árjabhata, první indická družice
- Výročí: Záviš Bochníček
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
