Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2012

16. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 18. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 18. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4.

Měsíc bude v sobotu v novu. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Stanice ISS přelétá večer.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. dubna ve 22:00 SELČ.

Konjunkce Jupiteru a Měsíce 22. dubna 2012. Zdroj: Stellarium
Konjunkce Jupiteru a Měsíce 22. dubna 2012. Zdroj: Stellarium
Obloha:

Měsíc bude v sobotu v novu a v neděli se vyhoupne ze sluneční záře v podobě tenkého srpku nedaleko Jupiteru. Úhlově je bude dělit vzdálenost lehce nad 1,5 stupně, takže půjde o pěkné seskupení někdy kolem 20:45.

 

Planety:

Venuše (-4,5 mag) stále prochází souhvězdím Býka a je viditelná až do tmy nad západním obzorem. Fáze Venuše už připomíná ubývající Měsíc ve čtvrti a kotouček už dosahuje velikosti 32 úhlových vteřin.
Mars (-0,3 mag) je pěkně viditelný vysoko nad jihem v souhvězdí Lva asi 4,5° vlevo od hvězdy Regulus. Na zmenšujícím se kotoučku (necelých 11") lze stále pozorovat malou severní polární čepičku a větší albedové útvary.
Saturn (0,3 mag) v souhvězdí Panny je pěkně viditelný už po 22. hodině, ale kulminuje nad jihem ve výšce 30° až před jednou hodinou po půlnoci. Opozice se Sluncem nastala v neděli večer. Díky tomu jsou prstence nyní jasnější. Pokud se podaří podmínky, lze pozorovat pěkně rozevřené prstence a na fotografiích zachytit detaily v atmosféře. Např. na severní polokouli je viditelný nazelenalý pruh. Ještě větší detaily zachytil Christopher Go z Filipín. Na snímku má i elektrostatickou bouři zachycenou také sondou Cassini, obíhající nyní kolem planety.

Aktivita Slunce je opět o něco vyšší. Mohou za to nové oblasti se skvrnami, které se objevily na viditelné části slunečního disku. Další vývoj slunečních skvrn sledujte na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS nastávají večer. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • 20. dubna ve 14:50 SELČ by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz-U s nákladní lodí Progress M-15M k Mezinárodní vesmírné stanici.
     
  • ESA ztratila kontakt s družicí ENVISAT. Tato kosmická observatoř ESA patří mezi ty nejúspěšnější projekty. Přesluhovala, ale i díky tomu shromáždila množství dat o Zemi, se zaměřením na klimatické změny. ESA doufala, že s ní udrží spojení alespoň do příštího roku, kdy se chystá vypustit družice Sentinel, které by pokračovaly ve výzkumu klimatu se zaměřením na ochranu obyvatelstva.
     
  • NASA chystá přesun raketoplánu Discovery na hřbetu speciálního letounu Boeing 747 z Floridy do Washingtonu. Můžete si prohlédnout galerii, co takový letoun obnáší.
     
  • Jak bylo hojně citováno v médiích, severokorejská raketa selhala a nedosáhla oběžné dráhy, jak bylo plánováno.
     
  • Do kosmu to sice nevyletělo, ale snímky se pohledům z kosmu podobají. Tak bychom mohli komentovat úspěšný let slovenské amatérské balónové sondy JULO2 do výšky 33,4 kilometru. Gratulujeme na Slovensko a přejeme další úspěchy týmu skCube.
     

Výročí

  • 16. dubna 1682 (330 let) se narodil anglický matematik a fyzik John Hadley. S astronomií ho pro současníka nejspíš váže pojem Rima Hadley, což je místo přistání mise Apollo 15 na povrchu Měsíce. Hadley však přinesl technické vynálezy, které měly hlubší dopad. Zkonstruoval například dalekohled Newtonova typu s parabolickým zrcadlem a je znám také jako vynálezce oktantu, kterým se měří výška Slunce nebo hvězd nad obzorem. Byl to předchůdce sextantu, který se používal v námořní navigaci a dodnes se s ním lze mezi nadšenci setkat. Hadley však nebyl první, kdo s myšlenkou tohoto přístroje přišel. Tu připisujeme Isaacu Newtonovi. Ten svůj poznatek sice sdělil příteli Halleyovi, ale narozdíl od fyzikálních zákonů, Halley jeho nápad včas nepublikoval.
     
  • 16. dubna 1972 (40 let) odstartovala na Měsíc posádka lodi Apollo 16. John Young a Charles Duke poté 21. dubna přistáli na povrchu Měsíce v oblasti Cayleovy planiny asi 85 km od kráteru Descartes. Mezitím Thomas Mattingly obíhal ve velitelské sekci kolem Měsíce.
     
  • 17. dubna 1967 (45 let) odstartoval k Měsíci Surveyor 3. Sonda měla za úkol na Měsíci měkce přistát. Je známa hlavně tím, že ji o dva roky později navštívila posádka lodi Apollo 12.
     
  • 19. dubna 1892 (120 let) se narodil ruský astronom Grigorij Abramovič Šajn. Jeho jméno je zmiňováno v souvislosti s objevem rotace hvězd, na němž se podílel s Otto Struvem. Zabýval se také fyzikou plynných mlhovin, objevil několik asteroidů a jednu kometu. Jméno Shayn se vyskytuje ještě u jedné komety, tu ale objevila jeho žena, také astronomka.
     
  • 19. dubna 1982 (30 let) byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur pomocí rakety Proton orbitální stanice Saljut 7. Poslední stanice tohoto typu před známým Mirem byla na oběžné dráze až do roku 1991. U stanice se vystřídalo 10 pilotovaných a 14 nepilotovaných lodí. Posádka Sojuzu T-15 přiletěla na Saljut 7 v květnu 1986 ze stanice Mir a odvezla odsud některé vybavení zpět na stanici Mir. Zánik Saljutu 7 zařídil Kosmos 1686, který s ní sestoupil do hustých vrstev atmosféry 8. února 1991. Zbytky dopadly na území Argentiny.
     

Výhled na příští týden:

  • Ranger 4
  • Sojuz 1: Vladimír Michajlovič Komarov
  • Johan Zöllner
  • Valerij Vladimírovič Poljakov
  • Jan Hendrik Oort
  • Kosmos 4

Mapa oblohy v dubnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

b/a_blankENVISAT




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hadley, Vesmírný týden, Apollo 16, Surveyor 3, Saljut 7


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »