Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2013

16. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 17. dubna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 17. dubna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 15. 4. do 21. 4.

Měsíc je kolem první čtvrti. Večer září na západě Jupiter. Později se objevuje Saturn a je vidět po zbytek noci. Kometa PanSTARRS zeslábla k 6. hvězdné velikosti. Přelety ISS pokračují na večerní obloze. Blíží se maximum roje Lyrid.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. dubna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 18. dubna v první čtvrti. Týden začal konjunkcí s Jupiterem v Býku, koncem týdne bude pod Lvem v Sextantu.

 

Planety:
Jupiter (-2 mag) najdeme večer téměř nad západem. Pomocí dalekohledu můžeme sledovat až čtyři měsíčky a jejich úkazy. Na planetě zahlédneme oblačné pásy a možná i Velkou červenou skvrnu (GRS). Vhodné časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
17.4. 20:25   17.4. Ganymed zatmění konec 21:08
19.4. 22:05   20.4. Io zákryt zač. 21:39
      21.4. Io přechod konec 21:08, stín konec 22:04
Časy jsou v SELČ.

Saturn (0,2 mag) se blíží do opozice, takže je viditelný už skoro celou noc. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys.
Venuše se začíná úhlově vzdalovat od Slunce, ale stále je k vidění v korónografu LASCO C3 na družici SOHO. Mars je v konjunkci se Sluncem a většinu týdne nebude vidět ani na snímcích přístroje LASCO C2. Komunikace se sondami u Rudé planety je nyní velmi obtížná a bylo by plýtvání a riziko posílat nějaká data.

Slunce opravdu ukázalo svou aktivnější tvář. Dvě erupce druhé nejvyšší kategorie M byly jen přirozeným důsledkem. Oblak plasmy se pak vydal k Zemi a zasáhl magnetosféru v noci na neděli. Ačkoli hustota částic prudce vzrostla, rychlost slunečního větru se zvýšila relativně málo a nějaká zajímavá geomagnetická bouře v neděli nenastala. Magnetické pole v aktivních oblastech přivrácené polokoule se nyní zjednodušilo, takže další výskyt silných erupcí závisí na změně, která musí v týdnu nastat. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je nyní cirkumpolární. Večer je poblíž souhvězdí Kasijopeje, poté kolem půlnoci dlí asi 10° nad severním obzorem a nad ránem stoupá více než 30° vysoko. Ke spatření už je třeba malý dalekohled, ale s rostoucím průměrem bude mnohem hezčí. Mapka pro vyhledání komety na obloze.

Meteorický roj Lyrid je vhodným tipem v případě jasného počasí na konci týdne. Maximum připadá na pondělí, ale lepší je s tím počítat už nyní.

Přelety ISS můžeme pozorovat od večerního soumraku. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Týden je ve znamení startu tří raket. Kromě Sojuzu a Protonu z Bajkonuru tu máme první zkoušku rakety Antares. Na palubě bude maketa nákladní lodi Cygnus a nanodružice. Jde o soukromý projekt společnosti Orbital Sciences. Raketa je připravena na rampě ve státě Virginia na odpalovací základně Wallops. Startovací okno trvá tři hodiny a otevírá se ve středu od 23 SELČ.
     
  • Pěkný článek s příběhem zřejmého objevu částí přistávacího modulu sondy Mars 3 je k přečtení na blogu Emily lakdawalla z Planetary Society. Mars 3 je první sonda, které se zdařilo "měkké" přistání na Rudé planetě, ale bylo to v době zuřící prachové bouře. Sonda se odmlčela v prvních desítkách sekund po dopadu na povrch.
     

Výročí:

  • 15. dubna 1793 (220 let) se narodil známý astronom Friedrich Struve. S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd. Katalog, který vytvořil byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření aberace světla (1843). Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil, že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).
     
  • 17. dubna 1923 (90 let) se narodil český geofyzik a popularizátor RNDr. Jiří Mrázek, CSc. I mezi zájemci o vesmír je řada radioamatérů a kdo z nich by neznal značku OK1GM. Cituji: Není mnoho osobností s tak výjimečnými duševními schopnostmi, jako byl dr. J. Mrázek. Proto je jeho odchod ztrátou bez nadsázky pro celou společnost. Byl vědcem, ale nenechával si to, na co přišel a co zvládl, pro sebe. Měl vynikající schopnost vysvětlovat ty nejsložitější technické věci i úplným laikům, a to vysvětlovat tak, že porozuměli. Jeho komentáře a pořady v rozhlase a televizi a články v časopisech byly všem srozumitelné, i když pojednávaly o vědeckých poznatcích a informovaly o nejmodernější technice. Byl chodící encyklopedií přesných dat a údajů ze všech oborů, o které se zajímal. Ať už šlo o kosmonautiku, astronomii, telekomunikace, matematiku, elektroniku nebo v posledních letech o výpočetní techniku, vždy šel až k samým kořenům problematiky. A vycházeje z této hloubky, mnohdy hraničící s filosofii, uměl použít velmi srozumitelné výrazové prostředky, aby své poznatky sdělil ostatním. A nejen to. Jeho myšlenky, přístupy a nápady byly vždy originální vlastní, nové. Přesto zůstával vždy skromný, každému rád poradil, všechny písemné dotazy zodpovídal týž den. A pracoval do posledních dnů svého života, i když musel přemáhat nesmírné bolesti.
     

Výhled na příští týden:

  • Částečné zatmění Měsíce
  • Saturn v opozici
  • Progress M-19M k ISS
  • Výročí: Max Planck
  • Výročí: Eugene Shoemaker

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lyridy, Mars 3, Dr. Jiří Mrázek, Raketa Antares, Struve, Vesmírný týden


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »