Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 30. listopadu v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 29. listopadu 2016 ve 13h 18min. SEČ. Postupně přibývající srpek se objeví na večerní obloze a koncem týdne bude v konjunkci s jasnou Venuší (v pátek a v sobotu). V neděli se přiblíží k Marsu.

Planety:
Venuše (–4,2 mag) je nyní krásnou Večernicí. Večer už září poměrně vysoko nad jihozápadem i za pokročilého soumraku. Mars (0,7 mag) je ještě výše, přibližně nad jihem.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,8 mag). Pomalu se sune k hvězdě 4. velikosti thétě Virginis (hned nad Spicou). Z úkazů měsíčků zaujme především přechod Europy a jejího stínu v sobotu 3. prosince. Přechod měsíce začíná ve 4h 33min SEČ a přechod stínu končí v 5h 06min. Velká červená skvrna přechází přes střed kotoučku nejlépe v úterý 29. 11. v 6h20min. a v neděli 4. 12. v 5h 30min SEČ.

Aktivita Slunce je nízká, ale dočkali jsme se na jeho povrchu jedné větší skvrnky. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • 22. listopadu odstartovala čínská raketa CZ-3C s telekomunikačním satelitem Tailian-1D. Jedná o speciální geostacionární družici, jednu ze čtveřice již vypuštěných, které umožňují komunikaci s čínskými pilotovanými kosmickými loděmi a plánovanou stanicí, kterou má začít Čína stavět po roce 2018.
  • V pondělí proběhl další zajímavý experiment s ohněm ve stavu beztíže na palubě nákladní lodi Cygnus. Ta se oddělila od ISS a než shořela v atmosféře, pomohla s průzkumem tohoto zajímavého jevu, jakým je hoření různých materiálů, běžně se vyskytujících v kosmických lodích.
  • ESA v minulém týdnu upřesnila, co přesně stálo za neúspěšným zakončením přistávacího manévru mise ExoMars 2016.
  • Ve čtvrtek 1. 12. nás čeká v 15h 52min. SEČ start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress MS-4 k ISS.

Výročí

  • 29. listopadu 1961 (55 let) byla na oběžnou dráhu vypuštěna kosmická loď Mercury 5. Na palubě byl první šimpanz ve vesmíru, Enos. Teprve v listopadu (SSSR již v dubnu s Gagarinem) tedy vypustily USA živého tvora na oběžnou dráhu kolem Země. Let byl plánován na tři oběhy, ale kvůli problémům se stabilizací lodi a přehříváním uvnitř kabiny byl ukončen po kompletních dvou obězích. Kapsle se šimpanzem přistála u pobřeží Portorika. Enos let v pohodě přežil a zemřel až o rok později na úplavici. Příští let s Johnem Glennem tak dostal zelenou.
  • 2. prosince 1971 (45 let) se podobně jako sesterská Mars 2 dostala se na oběžnou dráhu kolem Marsu také sonda Mars 3. Jednalo se však o velmi protáhlou dráhu, se které sonda zkoušela pořizovat snímky povrchu po dobu necelého jednoho roku. Přistávací pouzdro dopadlo lépe než u Mars 2, avšak po 14,5 sekundách vysílání obrazového signálu se z neznámých příčin odmlčelo. Možná za to mohla velká prachová bouře, která tou dobou na Marsu panovala. Každopádně sondy Mars 2 ani 3 příliš neuspěly.
  • 4. prosince 1821 (195 let) se narodil Wilhelm Tempel. Tento původem saský astronom se narodil nedaleko českých hranic v obci Nieder-Kunnersdorf mezi Rumburkem a Löbau. Jeho jméno nese řada komet, mezi kterými vyniká kometa 55P/Tempel-Tuttle a 9P/Tempel 1. Kometa 55P byla objevena Tempelem 19. 12. 1865 a Tuttlem 6. 1. 1866. Bylo u ní seznáno, že její dráha je podobná dráze meteoroidů, které způsobily deště Leonid (1799, 1833 či 1966). Poprvé v historii astronomie tak byl podán důkaz, že meteory mohou být pozůstatky komet, se kterými se Země potkává. V případě návratu komety do přísluní oblak houstne a může nastat i meteorický déšť. Druhá kometa 9P byla atakována projektilem vyslaným ze sondy Deep Impact. Jádro této komety bylo podrobně zkoumáno i sondou Stardust.

Výhled na příští týden

  • Lunar X
  • Výročí: Jason-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 3, Mercury 5, Wilhelm Tempel, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »