Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2016

16. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 20. dubna 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 18. 4. do 24. 4. 2016. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer za soumraku je vysoko Merkur, ale slábne. Nejlépe je večer vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) si dává dostaveníčko se známými objekty ve Velkém vozu. ISS se nyní občas trefuje na sluneční disk. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, z povrchu zmizí velká skvrna.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 22. dubna v 7:24 SELČ. Počátkem týdne míjí Měsíc planetu Jupiter, v neděli už bude poblíž Marsu a Saturnu.

Planety:

Jupiter (–2,3 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Merkur (asi 0,5 mag) je dobře viditelný večer po západu Slunce. Jeho největší elongace připadá na pondělí 18. dubna, ale teď je jasnější a tedy dobře viditelný i pouhým okem. K prvotnímu vyhledání po osmé večer doporučujeme triedr.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–1,3 mag) a Saturn (0,2 mag). Jsou od sebe jen sedm stupňů poblíž Antara ze Štíra.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19. 4. 1:00; 20:55   21. 4. Ganymed přechod stínu konec 20:57
21. 4. 22:30   24. 4. Io přechod měsíce 20:19 – 22:34
Io přechod stínu 21:18 – 23:32
Europa zákryt zač. 22:37
24. 4. 0:10; 20:05      
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Kometa 2014 S2 u M97 a M108
Kometa 2014 S2 u M97 a M108
Kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) prochází nyní kolem známých Messiérových objektů ve Velké medvědici. Poblíž jasného Meraku ze zadních kol Velkého vozu zde najdeme planetární mlhovinu M97 a galaxii M108. A v těchto dnech zde najdeme, ještě jednu mlžinku v podobě kometky. Vlevo je orientační mapka a více informací na kommet.cz.

Mezinárodní stanice ISS bude často létat před slunečním diskem. Předpovědi se dají snadno vygenerovat na webu ISS Transit Finder.

Aktivita Slunce byla mírně zvýšená a mohla za to hlavně oblast s velkou skvrnou viditelnou i pouhým okem přes filtr. Tato skvrna vydrží ještě několik dnů, ale v týdnu nám zapadne. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • V minulém týdnu došlo k přesunu nafukovacího modulu BEAM z nákladového prostoru Dragonu. Nafouknutí je v plánu za několik týdnů (uvádí se 27. května, až bude posádka méně zaneprázdněna).
  • V týdnu je v plánu start evropské družice Sentinel-1B na raketě Sojuz 2-1B. Tato raketa startuje z Francouzské Guayány z kosmodromu Kourou a přesný čas startu by měl být 22. dubna ve 23:02:23 SELČ.

Výročí

  • 19. dubna 1971 (45 let) odstartovala první orbitální stanice Saljut 1. Lety Sojuzů 10 a 11 k této stanici provázel nezdar. První se se stanicí vůbec nespojil, druhý u ní zakotvil na 23 dní, ale posádka poté zahynula při sestupu kvůli brzo otevřenému ventilu pro vyrovnání tlaku v kabině. Zajímavostí je, že stanici se podařilo po 175 dnech bezpečně navést do hustých vrstev atmosféry nad Tichým oceánem, kde zanikla.

Výhled na příští týden

  • Výročí: turista Dennis Tito
  • Výročí: supernova 1006

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Saljut 1


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »