Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2016

16. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 20. dubna 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 18. 4. do 24. 4. 2016. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer za soumraku je vysoko Merkur, ale slábne. Nejlépe je večer vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) si dává dostaveníčko se známými objekty ve Velkém vozu. ISS se nyní občas trefuje na sluneční disk. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, z povrchu zmizí velká skvrna.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 22. dubna v 7:24 SELČ. Počátkem týdne míjí Měsíc planetu Jupiter, v neděli už bude poblíž Marsu a Saturnu.

Planety:

Jupiter (–2,3 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Merkur (asi 0,5 mag) je dobře viditelný večer po západu Slunce. Jeho největší elongace připadá na pondělí 18. dubna, ale teď je jasnější a tedy dobře viditelný i pouhým okem. K prvotnímu vyhledání po osmé večer doporučujeme triedr.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–1,3 mag) a Saturn (0,2 mag). Jsou od sebe jen sedm stupňů poblíž Antara ze Štíra.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19. 4. 1:00; 20:55   21. 4. Ganymed přechod stínu konec 20:57
21. 4. 22:30   24. 4. Io přechod měsíce 20:19 – 22:34
Io přechod stínu 21:18 – 23:32
Europa zákryt zač. 22:37
24. 4. 0:10; 20:05      
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Kometa 2014 S2 u M97 a M108
Kometa 2014 S2 u M97 a M108
Kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) prochází nyní kolem známých Messiérových objektů ve Velké medvědici. Poblíž jasného Meraku ze zadních kol Velkého vozu zde najdeme planetární mlhovinu M97 a galaxii M108. A v těchto dnech zde najdeme, ještě jednu mlžinku v podobě kometky. Vlevo je orientační mapka a více informací na kommet.cz.

Mezinárodní stanice ISS bude často létat před slunečním diskem. Předpovědi se dají snadno vygenerovat na webu ISS Transit Finder.

Aktivita Slunce byla mírně zvýšená a mohla za to hlavně oblast s velkou skvrnou viditelnou i pouhým okem přes filtr. Tato skvrna vydrží ještě několik dnů, ale v týdnu nám zapadne. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • V minulém týdnu došlo k přesunu nafukovacího modulu BEAM z nákladového prostoru Dragonu. Nafouknutí je v plánu za několik týdnů (uvádí se 27. května, až bude posádka méně zaneprázdněna).
  • V týdnu je v plánu start evropské družice Sentinel-1B na raketě Sojuz 2-1B. Tato raketa startuje z Francouzské Guayány z kosmodromu Kourou a přesný čas startu by měl být 22. dubna ve 23:02:23 SELČ.

Výročí

  • 19. dubna 1971 (45 let) odstartovala první orbitální stanice Saljut 1. Lety Sojuzů 10 a 11 k této stanici provázel nezdar. První se se stanicí vůbec nespojil, druhý u ní zakotvil na 23 dní, ale posádka poté zahynula při sestupu kvůli brzo otevřenému ventilu pro vyrovnání tlaku v kabině. Zajímavostí je, že stanici se podařilo po 175 dnech bezpečně navést do hustých vrstev atmosféry nad Tichým oceánem, kde zanikla.

Výhled na příští týden

  • Výročí: turista Dennis Tito
  • Výročí: supernova 1006

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Saljut 1


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »