Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2019

16. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 17. dubna 2019 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 15. 4. do 21. 4. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Mars, ráno Jupiter a Saturn. Slunce stále zdobí větší skvrna. Astronomové publikovali první snímek černé díry, který zároveň potvrzuje teorii. Izraelská sonda Beresheet sice nezvládla přistání, ale úspěch podnítil plány na misi nové sondy. Falcon Heavy vykonal perfektní první komerční start. ESA přiblížila možnosti dalšího postupu krtka sondy InSight. Před pěti roky skončila dopadem na Měsíc mise sondy LADEE.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 19. dubna ve 13:12 SELČ. Hned tuto neděli 14. dubna kolem 21:30 SELČ se schová za Měsícem hvězda 8 Leonis o jasnosti 5,7 mag.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,5 mag) v Býku. Ráno můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter (−2,3 mag) a ještě o něco níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag).
16. dubna mezi 2:15 a 4:26 přechází přes kotouček planety měsíc Ganymed. 19. dubna ve 4:52 začíná zatmění Io a v 6:59 začíná přechod měsíce Europa. 20. dubna od 3:12 začíná přechod Io a od 4:20 i jeho stínu. 21. dubna v 6:20 končí zákryt Europy.

Sluneční skvrna AR2738 Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR2738
Autor: Antonín Hušek
Aktivita Slunce je nízká, nicméně ve stárnoucí aktivní oblasti AR2738 je pěkná větší skvrna. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Astronomové potvrdili teorii a to přímou fotografií černé díry (resp. jejího okolí). Více jsme přinesli v pátečním článku.

Kosmonautika

První komerční let Falconu Heavy proběhl ukázkově v noci ze čtvrtka na pátek. Raketa úspěšně vypustila na dráhu přechodovou ke geostacionární družici Arabsat a všechny první stupně rakety dokázaly přistát. Postranní na Floridě nedaleko místa startu a centrální stupeň na mořské plošině Of Course I Still Love You. Vyloveny byly i obě poloviny aerodynamického krytu.

Čínská sonda Chang’e 4 a vozítko Yutu 2 přežili další (už čtvrtou) lunární noc a pokračují ve výzkumu na odvrácené straně Měsíce.

Situaci kolem „krtka“ sondy InSight rozebírá Lukáš Houška v Kosmotýdeníku na kosmonautix.cz.

Izraelská sonda Beresheet sice při závěrečném přistávacím manévru neuspěla a roztříštila se o povrch Měsíce, ale přesto se jedná o velký úspěch soukromé společnosti SpaceIL. I z toho důvodu se Izraelci pustí do stavby sondy Beresheet 2 a snad i s větší podporou státu.

17. dubna je v plánu start rakety Antares z kosmodromu ve Virginii. Vynést má nákladní loď Cygnus (mise NG-11), která pak má zakotvit u ISS.

20. dubna plánují v Číně start rakety CZ-3A s další družicí navigační sítě Beidou.

Výročí

18. dubna 2014 (5 let) zanikla sonda LADEE dopadem na povrch Měsíce. Tato malá sonda byla po dobu sedmi měsíců oběžnicí Měsíce a zkoumala jeho slabounkou atmosféru a prach v blízkosti povrchu.

Výhled na příští týden 

  • zákryt hvězdy planetkou Adeona
  • Výročí: meteority Bovedy v severním Irsku
  • Výročí: Francis Baily

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Ladee, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »