16. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 4. do 19. 4. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme stále pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou zase seřazeny planety Mars, Saturn a Jupiter. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, přičemž na Floridě se chystá ke startu várka dalších šedesáti. Zatímco Sojuz MS-16 úspěšně doletěl na ISS, tak Sojuz MS-15 má přistát s trojicí kosmonautů zpět na Zemi. Před 60 lety odstartovala první navigační družice Transit 1B.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 15. dubna v 0:56 SELČ. Pokud bychom se na Měsíc dívali 13. dubna nad ránem, zaznamenali bychom zhruba po 3:40 SELČ výstup hvězdy 7 Sgr (5,4 mag), která je kousek od mlhoviny M8, na které se zrovna bude Měsíc nacházet. Samotnou mlhovinu Měsíc opustí za svítání. 15. dubna už bude Měsíc v poslední čtvrti procházet pod Jupiterem a další den bude poblíž Marsu.
Níže uvedenou animaci publikoval Marek Tušl a zobrazuje úžasnou hru, kterou nám Měsíc předváděl v minulých dnech. Je patrná nejen změna fáze, ale i librace, tedy kolébání vůči pozorovateli.
Autor: Jiří Šíp
Venuše (−4,6 mag) je vidět večer vysoko na obloze, tvoří zhruba trojúhelník s hvězdokupami Plejády a Hyády v Býku. Ráno jsou vidět planety Mars (0,7 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,2 mag).
Aktivita Slunce je velmi nízká, jen výjimečně se vyskytují skvrny. Zajímavější je to na okrajích disku, kde ve speciálním h-alfa dalekohledu můžeme pozorovat protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.
Družice Starlink poznáte snadno, protože letí většinou v jedné linii za sebou. Pokud nejde o čerstvě vypuštěné družice, mívají od sebe rozestupy, nyní nejčastěji jednotky až desítky stupňů. V praxi tak najednou na obloze vidíme v řadě za sebou alespoň několik letících Starlinků. Předpovědi přeletů vám nabídne aplikace nebo webová stránka Heavens Above.
Autor: Michal VOJTECH
Kosmonautika
Kosmická loď Sojuz MS-16 s trojicí kosmonautů Ivanišinem, Vagnerem a Cassidym přiletěla k ISS. Sojuz MS-15 s trojicí Skripočka, Meir(ová) a Morgan má přistát v pátek 17. dubna. Poslední nákladní Dragon první generace přistál v rámci mise CRS-20, čímž SpaceX splnila zakázku na zásobování, kterou NASA požadovala. Další zásobování bude za SpaceX zajišťovat nový Crew Dragon.
Ve čtvrtek 16. dubna je v plánu start rakety Falcon 9 s dalšími 60 družicemi Starlink. První stupeň má přistát na mořské plošině.
9. dubna se nepodařilo čínské raketě CZ-3B doručit indonézskou družici Nusantara Dua (Palapa-N1) až na oběžnou dráhu. Selhal třetí stupeň rakety, kterému se možná vůbec nezapálily motory. Pro Čínu je to další selhání v krátké době po neúspěchu CZ-7A. Navíc nosič CZ-3B je jinak hodně spolehlivý.
17. dubna má každopádně startovat menší čínská raketa KZ-1A s dvěma družicemi Xingyun-2 01 a 02.
10. dubna se kolem Země prosmýkla sonda BepiColombo na své cestě k Merkuru. Průlety kolem Země a Venuše jí pomáhají dosáhnout svého cíle.
Výročí
13. dubna 1960 (60 let) odstratovala na oběžnou dráhu první navigační družice Transit 1B sítě NAVSAT/NSSS, kterou zpočátku využívaly ponorky a lodě a později byla i pro civilní využití. Přesnost určení času byla mnohem lepší, než u polohy, kde šlo zpočátku o stovky metrů a později se podařilo jít až na desítky metrů.
16. dubna 1495 (525 let) se narodil německý filosof, zabývající se matematikou, kartografií a astronomií, Peter Apian. Jeho dílo bylo oceňováno astronomy i navigátory. Zajímavé je také jeho vydání beduínských souhvězdí, která se díky němu zachovala pro naši společnost.
19. dubna 1975 (45 let) startovala první indická družice Árjabhata. Start proběhl z raketového polygonu Kapustin Jar v dnešním Rusku. Tvořil jej 26stěn a byl určen k testovaní technologií na poli rentgenové astronomie, vlastností atmosféry a sluneční fyziky.
Výhled na příští týden
- konjunkce Měsíce a Venuše
- Výročí: DFH-1, první čínská družice
- Výročí: start raketoplánu s HST
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
