Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 17. dubna 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 15. dubna ve 21:13 SELČ.

Planety
Jupiter (−2 mag) je večer už jen velmi nízko nad západním obzorem a jen pro zajímavost dodejme, že asi stupeň nad ním je také slabý Uran (5,8 mag). Planety uspořádané úhlově vpravo od Slunce jsou zatím ráno z našich zeměpisných šířek nepozorovatelné.

Začátek úplného zatmění Slunce 8. 4. 2024, Bailyho perly, vnitřní koróna a protuberance. Dalekohled AT60ED, ohnisko 360 mm, kamera ASI294MC Pro. Autor: Martin Gembec
Začátek úplného zatmění Slunce 8. 4. 2024, Bailyho perly, vnitřní koróna a protuberance. Dalekohled AT60ED, ohnisko 360 mm, kamera ASI294MC Pro.
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce se opět výrazně zvýšila. Jako obvykle za to mohou nové aktivní oblasti, které se natočily směrem k nám a minulý týden byly schované na odvrácené polokouli, kdy aktivita byla nižší. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Výpravy za oceán za úplným zatměním Slunce 8. 4. 2024 byly v řadě případů úspěšné i přes ne úplně ideální počasí v pásu totality. Tento úkaz je nutné vidět a nedá se popsat žádnými fotografiemi ani videozáznamy. Kromě neuvěřitelných pohledů na zakryté Slunce se podařilo dvěma výpravám pořídit i naprosto unikátní snímky komet během úplné fáze zatmění. Jde jednak o úchvatný záběr Petra Horálka z Mexika, kde je vidět v tu dobu čerstvě objevená sebevražedná kometka, která brzy poté zanikla v blízkosti Slunce. Druhý unikátní záběr zachytila výprava v Arkansasu, kde je vidět Jupiter a kometa 12P/Pons-Brooks.

Kometa SOHO 5008 během úplného zatmění Slunce. Unikátní obrázek je HDR složeninou 83 pouitelných snímků od 1/4000 s do 2 s přes 200mm teleobjektiv, pořízených v Durangu v Mexiku. Snímání komplikovala oblačnost a vítr, přesto se složením podařilo zobrazit nádhernou korónu Slunce a také nečekaně přilétnuvší kometu, která byla objevena krátce před úplným zatměním Slunce na snímcích korónografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO a která o několik hodin později zanikla v blízkosti Slunce. Autor: Petr Horálek
Kometa SOHO 5008 během úplného zatmění Slunce. Unikátní obrázek je HDR složeninou 83 pouitelných snímků od 1/4000 s do 2 s přes 200mm teleobjektiv, pořízených v Durangu v Mexiku. Snímání komplikovala oblačnost a vítr, přesto se složením podařilo zobrazit nádhernou korónu Slunce a také nečekaně přilétnuvší kometu, která byla objevena krátce před úplným zatměním Slunce na snímcích korónografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO a která o několik hodin později zanikla v blízkosti Slunce.
Autor: Petr Horálek

Kometa 12P/Pons-Brooks 8. 4. 2024 během úplného zatmění Slunce. Canon 6Dmod s teleobjektivem Samyang 135 mm byl nastaven, aby automaticky snímal sady tří různých expozic (1/8, 1 a 2,5 s). Na originálním snímku je kometa vidět jako mlhavá skvrnka bez ohonu, ale zpracováním 14 snímků se zobrazil i kousek jejího ohonu a hvězdy až do 10 mag. Autor: Martin Gembec
Kometa 12P/Pons-Brooks 8. 4. 2024 během úplného zatmění Slunce. Canon 6Dmod s teleobjektivem Samyang 135 mm byl nastaven, aby automaticky snímal sady tří různých expozic (1/8, 1 a 2,5 s). Na originálním snímku je kometa vidět jako mlhavá skvrnka bez ohonu, ale zpracováním 14 snímků se zobrazil i kousek jejího ohonu a hvězdy až do 10 mag.
Autor: Martin Gembec

Kometa 12P/Pons-Brooks se mezitím úhlově přiblížila Slunci natolik, že je z našich zeměpisných šířek stále hůře viditelná. Ještě se sešlo několik pěkných pozorování komety v konjunkci s Měsícem, Jupiterem a Uranem, a to už bude asi od nás vše. O něco výše na obloze, zhruba mezi Plejádami a Hyádami, můžeme dát tip na výrazně slabší, ale stejně zajímavou, kometu 13P/Olbers, která je u Slunce také zhruba po 70 letech jako kometa Pons-Brooks. Mapka k vyhledání komety Olbers na CzSkY.cz. Na ranní obloze je slabší a v Mléčné dráze v souhvězdí Labutě kometa C/2021 S3 (PanSTARRS) a stále jasnější už je také nadějná podzimní kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která se nyní nachází v souhvězdí Panny.

Kometa 12P/Pons-Brooks s Jupiterem a jeho měsíci mezi mraky 11. 4. 2024. Canon 550D, Pentacon 135 mm f2.8, 10×2 s, ISO1600, f4, lokalita: Nosetín Autor: Petr Lívanec
Kometa 12P/Pons-Brooks s Jupiterem a jeho měsíci mezi mraky 11. 4. 2024. Canon 550D, Pentacon 135 mm f2.8, 10×2 s, ISO1600, f4, lokalita: Nosetín
Autor: Petr Lívanec

Kosmonautika a sondy

Máme za sebou poslední start velkého nosiče Delta IV Heavy. Raketa je známa velkou spolehlivostí, zajímavým zážehem kyslíkovovodíkových motorů a vynášením vojenských družic nebo zkušební lodi Orion.

Poslední exemplář rakety Delta IV Heavy odstartoval 9. 4. 2024 s družicí NROL-70. Autor: ULA
Poslední exemplář rakety Delta IV Heavy odstartoval 9. 4. 2024 s družicí NROL-70.
Autor: ULA

Při startu se Starlinky byl dosažen nový rekord v počtu znovupoužití prvního stupně rakety Falcon 9. Odstartoval a přistál již po dvacáté.

Výročí

18. dubna 2014 (10 let) zanikla sonda LADEE dopadem na povrch Měsíce. Tato malá sonda byla po dobu sedmi měsíců oběžnicí Měsíce a zkoumala jeho slabounkou atmosféru a prach v blízkosti povrchu.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: meteority Bovedy v severním Irsku
  • Výročí: Francis Baily

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sonda LADEE, SOHO 5008, 12P/Pons-Brooks, Úplné zatmění Slunce 8. 4. 2024, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »