Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 17. dubna 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 15. dubna ve 21:13 SELČ.

Planety
Jupiter (−2 mag) je večer už jen velmi nízko nad západním obzorem a jen pro zajímavost dodejme, že asi stupeň nad ním je také slabý Uran (5,8 mag). Planety uspořádané úhlově vpravo od Slunce jsou zatím ráno z našich zeměpisných šířek nepozorovatelné.

Začátek úplného zatmění Slunce 8. 4. 2024, Bailyho perly, vnitřní koróna a protuberance. Dalekohled AT60ED, ohnisko 360 mm, kamera ASI294MC Pro. Autor: Martin Gembec
Začátek úplného zatmění Slunce 8. 4. 2024, Bailyho perly, vnitřní koróna a protuberance. Dalekohled AT60ED, ohnisko 360 mm, kamera ASI294MC Pro.
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce se opět výrazně zvýšila. Jako obvykle za to mohou nové aktivní oblasti, které se natočily směrem k nám a minulý týden byly schované na odvrácené polokouli, kdy aktivita byla nižší. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Výpravy za oceán za úplným zatměním Slunce 8. 4. 2024 byly v řadě případů úspěšné i přes ne úplně ideální počasí v pásu totality. Tento úkaz je nutné vidět a nedá se popsat žádnými fotografiemi ani videozáznamy. Kromě neuvěřitelných pohledů na zakryté Slunce se podařilo dvěma výpravám pořídit i naprosto unikátní snímky komet během úplné fáze zatmění. Jde jednak o úchvatný záběr Petra Horálka z Mexika, kde je vidět v tu dobu čerstvě objevená sebevražedná kometka, která brzy poté zanikla v blízkosti Slunce. Druhý unikátní záběr zachytila výprava v Arkansasu, kde je vidět Jupiter a kometa 12P/Pons-Brooks.

Kometa SOHO 5008 během úplného zatmění Slunce. Unikátní obrázek je HDR složeninou 83 pouitelných snímků od 1/4000 s do 2 s přes 200mm teleobjektiv, pořízených v Durangu v Mexiku. Snímání komplikovala oblačnost a vítr, přesto se složením podařilo zobrazit nádhernou korónu Slunce a také nečekaně přilétnuvší kometu, která byla objevena krátce před úplným zatměním Slunce na snímcích korónografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO a která o několik hodin později zanikla v blízkosti Slunce. Autor: Petr Horálek
Kometa SOHO 5008 během úplného zatmění Slunce. Unikátní obrázek je HDR složeninou 83 pouitelných snímků od 1/4000 s do 2 s přes 200mm teleobjektiv, pořízených v Durangu v Mexiku. Snímání komplikovala oblačnost a vítr, přesto se složením podařilo zobrazit nádhernou korónu Slunce a také nečekaně přilétnuvší kometu, která byla objevena krátce před úplným zatměním Slunce na snímcích korónografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO a která o několik hodin později zanikla v blízkosti Slunce.
Autor: Petr Horálek

Kometa 12P/Pons-Brooks 8. 4. 2024 během úplného zatmění Slunce. Canon 6Dmod s teleobjektivem Samyang 135 mm byl nastaven, aby automaticky snímal sady tří různých expozic (1/8, 1 a 2,5 s). Na originálním snímku je kometa vidět jako mlhavá skvrnka bez ohonu, ale zpracováním 14 snímků se zobrazil i kousek jejího ohonu a hvězdy až do 10 mag. Autor: Martin Gembec
Kometa 12P/Pons-Brooks 8. 4. 2024 během úplného zatmění Slunce. Canon 6Dmod s teleobjektivem Samyang 135 mm byl nastaven, aby automaticky snímal sady tří různých expozic (1/8, 1 a 2,5 s). Na originálním snímku je kometa vidět jako mlhavá skvrnka bez ohonu, ale zpracováním 14 snímků se zobrazil i kousek jejího ohonu a hvězdy až do 10 mag.
Autor: Martin Gembec

Kometa 12P/Pons-Brooks se mezitím úhlově přiblížila Slunci natolik, že je z našich zeměpisných šířek stále hůře viditelná. Ještě se sešlo několik pěkných pozorování komety v konjunkci s Měsícem, Jupiterem a Uranem, a to už bude asi od nás vše. O něco výše na obloze, zhruba mezi Plejádami a Hyádami, můžeme dát tip na výrazně slabší, ale stejně zajímavou, kometu 13P/Olbers, která je u Slunce také zhruba po 70 letech jako kometa Pons-Brooks. Mapka k vyhledání komety Olbers na CzSkY.cz. Na ranní obloze je slabší a v Mléčné dráze v souhvězdí Labutě kometa C/2021 S3 (PanSTARRS) a stále jasnější už je také nadějná podzimní kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která se nyní nachází v souhvězdí Panny.

Kometa 12P/Pons-Brooks s Jupiterem a jeho měsíci mezi mraky 11. 4. 2024. Canon 550D, Pentacon 135 mm f2.8, 10×2 s, ISO1600, f4, lokalita: Nosetín Autor: Petr Lívanec
Kometa 12P/Pons-Brooks s Jupiterem a jeho měsíci mezi mraky 11. 4. 2024. Canon 550D, Pentacon 135 mm f2.8, 10×2 s, ISO1600, f4, lokalita: Nosetín
Autor: Petr Lívanec

Kosmonautika a sondy

Máme za sebou poslední start velkého nosiče Delta IV Heavy. Raketa je známa velkou spolehlivostí, zajímavým zážehem kyslíkovovodíkových motorů a vynášením vojenských družic nebo zkušební lodi Orion.

Poslední exemplář rakety Delta IV Heavy odstartoval 9. 4. 2024 s družicí NROL-70. Autor: ULA
Poslední exemplář rakety Delta IV Heavy odstartoval 9. 4. 2024 s družicí NROL-70.
Autor: ULA

Při startu se Starlinky byl dosažen nový rekord v počtu znovupoužití prvního stupně rakety Falcon 9. Odstartoval a přistál již po dvacáté.

Výročí

18. dubna 2014 (10 let) zanikla sonda LADEE dopadem na povrch Měsíce. Tato malá sonda byla po dobu sedmi měsíců oběžnicí Měsíce a zkoumala jeho slabounkou atmosféru a prach v blízkosti povrchu.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: meteority Bovedy v severním Irsku
  • Výročí: Francis Baily

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sonda LADEE, SOHO 5008, 12P/Pons-Brooks, Úplné zatmění Slunce 8. 4. 2024, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »