Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2013

17. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 24. dubna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. dubna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 4. do 28. 4.

Měsíc je fázi kolem úplňku. Ve čtvrtek je částečné zatmění Měsíce. Večer září na západě Jupiter. Později se objevuje Saturn a je vidět po zbytek noci (bude v opozici). Přelety ISS se stěhují z večerní oblohy na denní (přelety přes Slunce).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. dubna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 25. dubna v úplňku. Rovina jeho dráhy je skloněná vůči oběžné rovině Země kolem Slunce, ale občas se průsečíky těchto rovin (uzly) setkají v zemském stínu, nebo na spojnici Země a Slunce. Potom pozorujeme zatmění Měsíce nebo Slunce. Proto není zatmění při každém novu nebo úplňku. Vhodnou ukázkou je právě tento čtvrtek, kdy nastane částečné zatmění Měsíce. Náš souputník se ale do stínu Země málem netrefí a tak bude toto zatmění méně efektní, než jiná. Střed zatmění je ve 22:07 SELČ a Měsíc bude 15° nad jihovýchodem nedaleko planety Saturn v souhvězdí Panny. Z jedné strany bude nápadně tmavší a nepatrně ukouslý.

 

Planety:
Jupiter (-2 mag) najdeme večer už poměrně nízko nad severozápadním obzorem. Spatřit Velkou červenou skvrnu (GRS) bude tedy obtížné. Lépe lze pozorovat některé úkazy jeho čtyř nejjasnějších měsíců. GRS bychom možná měli vidět ve středu 24. 4. (na středu kotouče ve 21:15 SELČ). V ten samý den (24. 4.) zkuste úkazy Ganymedu: konec zákrytu ve 21:34 a začátek zatmění ve 22:39. V neděli 28. 4. zkuste přechod Ió (20:57-23:10) a jeho stínu (od 21:47).

Saturn (0,2 mag) bude v neděli 28. dubna v opozici se Sluncem, takže je viditelný celou noc. Jeho výška nad obzorem není ideální, ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety. Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys.

Slunce nás v poslední době baví. Jednak svými paprsky v příjemném jarním počasí a také skvrnami na povrchu. Sem tam se objevují slabší erupce, ale na něco vyloženě silného, co by způsobilo polární záře i u nás si nejspíš ještě počkáme. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Meteorický roj Lyrid měl maximum v noci na pondělí. Informace k roji najdete na webu kommet.cz, tamtéž píše Jakub Koukal i o jiných slabých rojích. Fotografie a aktuální informace o Lyridách najdete na webu spaceweather.com.

Přelety ISS již pokračují jen v době kolem západu Slunce. To je mimochodem pěkná příležitost na pozorování stanice proti světlé obloze, pokud ji najdete např. větším triedrem. V tom klasickém 10x50 jsem viděl malinké H, ale v 15x70 už je tvar stanice perfektně viditelný a je tam i náznak dalších detailů. Tento týden však nastávají i večerní a odpolední přelety stanice přes sluneční disk. Tady už bude třeba využít serveru Calsky.com pro předpověď na sekundu přesně.

Kosmonautika:

  • Raketa Antares se ne a ne odlepit od startovní rampy. Na vině byly technické potíže i počasí. Poslední pokus o start nastal v noci na pondělí a byl konečně úspěšný. Na palubě je maketa nákladní lodi Cygnus a nanodružice. Jde o soukromý projekt společnosti Orbital Sciences. Raketa startovala ze základny Wallops ve státě Virginia v USA.
     
  • 24. dubna je v plánu start rakety Sojuz-U z Bajkonuru. Na palubě je nákladní Progress M-18M k ISS.
     

Výročí:

  • 23. dubna 1858 (155 let) se narodil známý fyzik Max Planck. Přečtěte si prosím článek odkázaný v předchozí větě, protože ač fyzik, jeho přínos k poznání vesmíru je obrovský.
     
  • 28. dubna 1928 (85 let) se narodil americký astronom Eugene Merle Shoemaker. Jeho jméno známe např. z komety Shoemaker-Levy 9, která trefila Jupiter v roce 1994, nebo díky sondě NEAR/Shoemaker, která dosedla na planetce Eros. Doporučuji článek v odkazu výše uvedeném od člověka nejvíce povolaného. Paní Tichá byla nejen kolegyní z oboru, ale i blízkým přítelem v červenci 1997 tragicky zesnulého astronoma a geologa. Jméno Shoemaker nesou i mnohé komety, ovšem některé také díky jeho manželce Carolyn.
     
  • 23. dubna 2003 (10 let) odstartovala z pod letadla na raketě Pegasus družice GALEX. Zkratka znamená Galaxy Evolution Explorer. Družice zkoumá vývoj galaxií v průběhu vývoje vesmíru tak, že se v ultrafialovém oboru záření dívá do daleké i blízké minulosti (rozuměj také různě daleko od nás).
     

Výhled na příští týden:

  • Slábnoucí kometka PanSTARRS v Kasijopeji
  • Saturn celou noc
  • Výročí: znáte někoho? Napište mi

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Eugene Shoemaker, Vesmírný týden, GALEX, Max Planck


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »