Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2015

17. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 22. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 4. do 26. 4. 2015. Měsíc je na večerní obloze a dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu až jihozápadě. Přidává se také Merkur večer nízko nad obzorem. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. V úterý večer je Měsíc nedaleko Venuše a velmi těsně u Aldebaranu z Býka. Na středu připadá maximum meteorického roje Lyrid.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 26. dubna. Začátkem týdne je tenký srpek ozdobou večerní oblohy. V pondělí bude asi 15° pod Venuší a v úterý 21. dubna je o polovinu blíže, ale hlavně je těsně vedle jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka. Kolem západu Slunce je hvězda jen přibližně tři úhlové minuty pod Měsíčním kotoučem. Úterní odpoledne může být zajímavé při dobrém počasí pro pátrání po hvězdách ve dne, neboť Měsíc míjí hvězdy z Hyád s jasností od tří do pěti magnitud (v 16 hodin je jižní cíp 5' od 75 Tau, 5 mag). V neděli 26. dubna prochází Měsíc poblíž Jupiteru v Rakovi. Nedaleko jsou také Jesličky, otevřená hvězdokupa M 44.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Přibližně od 20:45 je dobré vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (cca -1 mag). Nachází se na azimutu 290° až 295°. V první polovině týdne míjí Merkur planetu Mars, která bude asi stupeň vlevo od něj a je mnohem slabší (+1,4 mag).
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci stoupá nízko nad jihovýchodní obzor Saturn (0,4 mag). Nad ránem je nejvýše kolem 3:00 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
20. 4. 23:10   20. 4. Io přechod měsíc 22:42 - (0:59)
Io přechod stínu 23:56 - (2:14)
21. 4. 19:05   21. 4. Io zákryt zač. 20:02
Io zatmění konec 23:35
23. 4. 20:45   22. 4. Io přechod stínu 18:25 - 20:42
25. 4. 22:20   24. 4. Europa zákryt zač. 20:41
      25. 4. Ganymed zatmění 21:05 - (0:45)
Kallisto zákryt konec 23:46
      26. 4. Europa přechod stínu 18:22 - 21:16
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je zvýšená. Na viditelné polokouli je řada skupin skvrn a může zde dojít k výraznější erupci. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) zůstává nejjasnější kometou oblohy, najdeme ji v souhvězdí Kasijopeje. Mapka poloh komety je k dispozici také v PDF verzi na druhé straně mapy oblohy na duben. Informace o dalších kometách jsou k dispozici v článku z minulého týdne.

Meteorický roj Lyrid patří mezi nejbohatší jarní roje. Letos má výhodně položené maximum v noci ze středy na čtvrtek, kdy po půlnoci může být k vidění 10 až 15 meteorů tohoto roje za hodinu. Kromě nich pravděpodobně oblohou proletí i řada meteorů vzácnějších rojů, nebo meteory sporadické, náhodné. Každopádně doporučujeme letos pozorování zkusit, především po půlnoci nebo možná i lépe nad ránem.

Na Mezinárodní stanici ISS se můžete podívat na večerní obloze už pouze v pondělí a ves tředu. Tabulka přeletů na Kosmonautix.cz.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice ISS má novou návštěvu. Ke stanici byla v minulém týdnu připojena nákladní loď Dragon soukromé společnosti SpaceX. Díky bezproblémovému průběhu startu i letu už jde o téměř rutinní operaci, ale společnosti SpaceX se málem podařilo zachránit i první stupeň rakety, který přistál na mořské plošině, ale kvůli náklonu se nakonec převrátil a byl zničen.
  • Sonda DAWN je pomalu naváděna na oběžnou dráhu planetky / trpasličí planety Ceres a 10. dubna pořídila dosud nejdetailnější snímky severního pólu Cerery.
  • Do dalšího testu lodi Orion zbývají tři roky a NASA právě začíná s její stavbou. Na základě zkušeností z testovacího letu loni v prosinci už vědí, jak je na tom konstrukce lodi s odolností vůči mechanickému i tepelnému namáhání a budovaná kosmická loď tak bude moci být lehčí a hlavně již bude moci být vybavena všemi systémy potřebnými pro let s kosmonauty.

Výročí

  • 23. dubna 1970 (45 let) odstartovala první čínská družice DFH-1 (Mao 1). Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou telekomunikační družici přibližně kulového tvaru.
  • 24. dubna 1990 (25 let) odstartoval raketoplán s Hubbleovým dalekohledem.

Výhled na příští týden

  • večerní Merkur
  • Výročí: Jan Hendrik Oort

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mao 1, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »