Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2020

17. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 22. dubna 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2020. Měsíc bude v novu. Večer můžeme stále pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou zase seřazeny planety Mars, Saturn a Jupiter. Očekáváme maximum meteorického roje Lyrid. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, přičemž na Floridě se chystá ke startu várka dalších šedesáti. Sojuz MS-15 dopravil zpět na Zemi trojici kosmonautů z ISS. Před 30 lety vypustil raketoplán Discovery vesmírný dalekohled HST.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 23. dubna ve 4:26 SELČ. Vzhledem k přetrvávajícímu pěknému počasí můžeme následující noci využít k pozorování bezměsíčné oblohy. Mladý srpek se na večerní obloze objeví nejspíše od pátku 24. dubna. Jeho konjunkce s Venuší pak nastane v neděli 26. 4., kdy budou obě tělesa od sebe asi šest úhlových stupňů.

Planety:
Venuše (−4,7 mag) je vidět večer a dosahuje už prakticky svého nejvyššího jasu. Ráno jsou vidět planety Mars (0,5 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,3 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, jen výjimečně se vyskytují skvrny a na okrajích se při pohledu speciálním h-alfa dalekohledem vyskytne sem tam nějaká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) 15. 4. 2020 Autor: Martin Gembec
Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) 15. 4. 2020
Autor: Martin Gembec
Maximum meteorického roje Lyrid nastane v noci na 22. dubna. Meteorů letos asi spatříme celkem hodně, pomoci by mohl Měsíc kolem novu. Pokud letos nezkusíte Lyridy, může se stát, že tak dobře je neuvidíte třeba i deset let. Sejít se musí bezměsíčná noc, maximum musí relativně spadat do nočních hodin, kdy stoupá Lyra výše nad obzor a ještě musí být jasno. Tyto požadavky by letos měly být splněny. Jak poznat Lyridu? Především musí meteor zdánlivě směřovat ze souhvězdí Lyry a rychlost meteoru musí být střední (46 km/s). To třeba letní Perseidy mají výrazně vyšší rychlost (asi 60 km/s) a třeba Leonidy v listopadu létají až sedmdesátkou. V této souvislosti např. bohaté prosincové Geminidy létají naopak rychlostí na meteory „jen“ asi 32 km/s. Jak tedy pozorovat? Najděte místo, kde vás neruší lampy a máte výhled na velký kus oblohy. Nejvíce meteorů bude létat asi až kolem půlnoci a později, kdy bude radiant výše nad obzorem. Maximum má totiž nastat 22. dubna dopoledne.

Z trojice komet, které jsou nyní na obloze nejjasnější, si nejvíce konkurují dvě podobně jasné. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která už měla slábnout, nakonec nyní dosahuje maximální jasnosti kolem 8 mag. Vzhledově jiná je C/2017 T2 (PanSTARRS), která má široký prachový ohon. O něco slabší než tyto dvě je rozpadající se C/2019 Y4 (ATLAS). Všechny komety jsou pohodlně viditelné už od setmění. Výhodou je tmavá obloha směrem k severu.

Snímek komety C/2019 Y4 (ATLAS) 15. 4. 2020, Karlovy Vary, newton 200/800 mm + Canon EOS 600D, RCC komakorektor. Složeno ze 90 jednotlivých expozic po 40 sekundách Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety C/2019 Y4 (ATLAS) 15. 4. 2020, Karlovy Vary, newton 200/800 mm + Canon EOS 600D, RCC komakorektor. Složeno ze 90 jednotlivých expozic po 40 sekundách
Autor: Miroslav Lošťák

Družice Starlink, především ty z posledního březnového startu, nyní vídáme večer jako velmi jasnou skupinu hvězd letících oblohou zhruba v řadě za sebou. Někdy některá zjasní a vrhne záblesk jasnější, než Venuše. Zatím jde spíše o zajímavý úkaz, ale až bude podobných vláčků několik desítek, radost z pohledu na ně nás nejspíš přejde. Už teď se stává, že se trefí do míst, která chceme fotografovat. Stopy od družic této jasnosti nelze opravit ani speciálními algoritmy a je jedno, zda jsou na finální dráze, či nikoli. Předpovědi přeletů vám nabídne aplikace nebo webová stránka Heavens Above.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-15 dopravila 17. dubna zpět na Zemi trojici kosmonautů z ISS (Oleg Skripočka, Jessica Meir(ová) a Andrew Morgan). K ISS se má 25. dubna vydat z Bajkonuru nákladní loď Progress MS-14. Start zajistí opět Sojuz 2-1A.

Start Falconu 9 s dalšími 60 družicemi Starlink byl odložen na tento týden. První stupeň má přistát na mořské plošině. Start je v plánu 23. 4. ve 21:16 SELČ.

Výročí

23. dubna 1970 (50 let) odstartovala první čínská družice DFH-1 (Mao 1). Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou telekomunikační družici přibližně kulového tvaru.

24. dubna 1990 (30 let) odstartoval raketoplán Discovery na misi STS-31 na jehož palubě byl známý Hubbleův vesmírný dalekohled.

Výhled na příští týden 

  • Venuše v maximálním jasu (28. 4.)
  • Výročí: Daphnis (měsíček Saturnu)
  • Výročí: objev první dvojhvězdy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mao 1, DFH-1, Hubbleův teleskop, HST, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »