Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST oslavil 27. narozeniny snímkem dvojice spirálních galaxií

HST oslavil 27. narozeniny snímkem dvojice spirálních galaxií

Hubble Space Telescope HST
Autor: NASA

Hubbleův kosmický teleskop HST byl vypuštěn 24. dubna 1990 na palubě raketoplánu Discovery a následujícího dne naveden na oběžnou dráhu kolem Země. Z jeho polohy vysoko nad zkreslujícím vlivem zemské atmosféry pozoruje HST okolní vesmír v oboru blízkého ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření. V průběhu uplynulých 27 let vedla pozorování HST k průlomovým objevům, které způsobily doslova revoluci v oblasti astronomie a astrofyziky.

V rámci oslav 27. výročí vypuštění Hubbleova kosmického dalekohledu HST, ke kterému došlo dne 24. dubna 1990, astronomové publikovali portrét ohromující dvojice spirálních galaxií, k jehož pořízení využili právě legendární kosmický teleskop. Tato hvězdná dvojice poskytuje zběžný pohled na to, jak by mohla vypadat i naše Galaxie při pohledu z velké vzdálenosti.

Jedna galaxie, která je k nám natočena bokem, má označení NGC 4302, druhá, nakloněná galaxie byla pojmenována NGC 4298. Obě galaxie vypadají naprosto odlišně, protože je vidíme natočené do zcela jiné polohy na obloze vůči Zemi. Ve skutečnosti se jedná o velmi podobné galaxie, pokud se týká jejich struktury a složení.

O mnohém vypovídající galaxie NGC 4298, která tvarem připomíná větrník, je dobře viditelná, avšak není tak nápadná, jako jiné spirální galaxie. V galaxii NGC 4302, která je k nám natočena přesně bokem, se oblaka prachu v rovině galaktického disku promítají přes bohatou vrstvu hvězd. Absorpce hustými oblaky prachu způsobila, že galaxie vypadá tmavší a červenější než její průvodce. Velké modré skvrny představují velké oblasti nedávné tvorby hvězd.

Dvojice spirálních galaxií NGC 4302 a NGC 4298 Autor: NASA, ESA, and M. Mutchler (STScI)
Dvojice spirálních galaxií NGC 4302 a NGC 4298
Autor: NASA, ESA, and M. Mutchler (STScI)
Obě galaxie jsou od nás vzdáleny přibližně 55 miliónů světelných roků. Nacházejí se v souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) a jsou součástí kupy galaxií v Panně (Virgo) obsahující téměř 2000 objektů. Obě galaxie objevil v roce 1784 astronom William Herschel. Takovéto objekty byly nejprve jednoduše označovány jako „spirální mlhoviny“, protože nebylo známo, jak daleko se nacházejí. Počátkem 20. století Edwin Hubble zjistil, že galaxie jsou dalšími hvězdnými ostrovy a nacházejí se za hranicemi Mléčné dráhy.

Typická spirální galaxie má spirální ramena, tvořená mladými hvězdami, která se obtáčejí kolem jejího středu. Zářivá spirální ramena jsou oblasti, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Takovéto galaxie mají centrální výduť a jsou obklopeny slabým halo, tvořeným hvězdami. Četné spirální galaxie mají rovněž tzv. příčku, která spojuje centrální výduť a spirální ramena.

Galaxie NGC 4302, natočená bokem vůči Zemi, má průměr 87 000 světelných roků, což je zhruba 60 % velikosti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Její hmotnost se odhaduje na 110 miliard hmotností Slunce, což je přibližně jedna desetina hmotnosti naší Galaxie. Skloněná galaxie NGC 4298 má průměr asi 45 000 světelných roků, tedy asi jednu třetinu průměru naší Galaxie. Její hmotnost zhruba 17 miliard Sluncí představuje méně než 2 % hmotnosti Mléčné dráhy.

Pozorování galaxií NGC 4302 a NGC 4298 se uskutečnila mezi 2. a 22. lednem 2017 pomocí kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) v oboru viditelného světla.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie, HST


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »