Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA a SpaceX studují, jak prodloužit životnost HST

NASA a SpaceX studují, jak prodloužit životnost HST

Hubbleův vesmírný dalekohled HST
Autor: NASA

NASA a SpaceX podepsaly 22. září 2022 nefinancovanou dohodu, tzv. Space Act Agreement, která by měla zkoumat proveditelnosti myšlenky společnosti SpaceX a programu Polaris k vynesení Hubbleova vesmírného teleskopu HST na vyšší oběžnou dráhu pomocí kosmické lodi Dragon, a to bez jakýchkoliv finančních nákladů pro americkou vládu. Tato proslulá kosmická observatoř funguje od dubna 1990 (více než 32 let), kdy byla navedena na dráhu ve výšce 540 kilometrů nad zemským povrchem. Tato dráha se však v důsledku odporu řídké atmosféry postupně snižuje a nakonec hrozí zánik dalekohledu v hustých vrstvách zemského ovzduší.

HST nemá na palubě žádný pohonný systém, kterým by korigoval malý, ale stále působící odpor řídké atmosféry v této oblasti kosmického prostoru. Jeho oběžná dráha byla zvyšována pouze při opravárenských misích pomocí raketoplánu Space Shuttle.
Navrhované nové úsilí by zahrnovalo kosmickou loď Dragon od společnosti SpaceX Elona Muska.

Před několika měsíci se společnost SpaceX obrátila na NASA s myšlenkou na studii, zda by komerční posádka mohla pomoci zvýšit oběžnou dráhu Hubbleova teleskopu,“ prohlásil vedoucí vědecký pracovník NASA Thomas Zurbuchen. Dodal, že agentura souhlasila se studiem uvedeného problému a zdůraznil, že v současné době zatím nejsou žádné konkrétní plány na provedení a financování takové mise, dokud nebude technické řešení lépe prostudováno.

Jednou z hlavních překážek by bylo, že kosmická loď Dragon, na rozdíl od raketoplánu Space Shuttle, není vybavena robotickým ramenem a byla by nutná její modifikace pro takovou misi.

SpaceX – ve spolupráci s programem Polaris – navrhuje tuto studii k lepšímu porozumění technickým výzvám spojeným s takovými servisními misemi. Tato studie není uzavřená a další společnosti se mohou ucházet podobnými studiemi se svými zajímavými projekty.

Tým předpokládá, že studie potrvá zhruba šest měsíců a bude shromažďovat technická data z Hubbleova teleskopu a kosmické lodi Dragon společnosti SpaceX. Tato data pomůžou rozhodnout, jestli by bylo možné bezpečně uskutečnit setkání, spojení a vynesení dalekohledu na vyšší, mnohem stabilnější dráhu.

Tato studie je vzrušujícím příkladem toho, jak průkopnicky přistupuje NASA při výzkumu prostřednictvím soukromo-veřejné spolupráce,“ říká Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora při Science Mission Directorate at NASA Headquarters in Washington. „Jak naše flotila roste, máme potřebu zkoumat široký rozsah možností, jak podpořit co nejsilnější a nejkvalitnější vědecké mise.“

Kosmická loď Dragon společnosti SpaceX Autor: NASA
Kosmická loď Dragon společnosti SpaceX
Autor: NASA
Zatímco HST a Dragon budou sloužit jako zkušební modely pro tuto studii, části konceptu mise mohou být aplikovatelné i na jiné kosmické lodě, zejména na nízkých oběžných drahách kolem Země.

SpaceX navrhuje tuto myšlenku v rámci spolupráce s programem Polaris, což je soukromý pilotovaný program pod vedením miliardáře Jareda Isaacmana, který v minulém roce uskutečnil pilotovaný let na oběžnou dráhu v kosmické lodi Dragon společně se třemi dalšími soukromými astronauty. Na další kosmický let se nyní připravuje, měl by se uskutečnit v roce 2023.

Navedení HST na vyšší, mnohem stabilnější oběžnou dráhu může tak o mnoho let prodloužit životnost tohoto kosmického dalekohledu. Na konci životnosti HST plánuje NASA jeho stažení z oběžné dráhy nebo bezpečné zničení.

V současné době se předpokládá, že Hubble zůstane v provozu po celou tuto dekádu, s 50procentní šancí na jeho stažení v roce 2037“, řekl Patrick Crouse, projektový manažer Hubbleova vesmírného teleskopu.

Hubbleův teleskop, patřící pravděpodobně k nejcennějším v historii vědy, pokračuje v realizaci důležitých pozorování včetně toho, při kterém letos detekoval nejvzdálenější doposud spatřenou osamělou hvězdu – Earendel, jejímuž světlu trvalo 12,9 miliardy roků, než k nám doputovalo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zvýšení dráhy, Program Polaris, Kosmická loď Dragon, HST


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »