Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI; J. DePasquale, A. Koekemoer, A. Pagan (STScI)
Perfektní optika pozlacených zrcadel dalekohledu Jamese Webba znovu ukázala co dokáže. Teleskop byl tentokrát namířen na velice známé Pilíře stvoření, oblast uvnitř Orlí mlhoviny M16. Zachytil nejen dechberoucí krásu této části mlhoviny, ale hlavně místa, kde se “rodí” nové hvězdy.
Mračna prachu, která vypadají, jakoby někam stoupal kouř, jsou ve skutečnosti zbytky materiálu erodované intenzivním UV zářením horkých hvězd (mimo záběr). Ta se pod tlakem záření hroutí, zahřívají a díky gravitaci se z nich postupně vytváří hvězdy. Ty na fotografii září ve výrazné červené barvě. Tato místa jsou díky své teplotě bohatým zdrojem blízkého-infračerveného záření (Near-InfraRed = NIR), ve kterém JWST mlhovinu fotografoval (tedy jeho přístroj NIRCam).
Kolem dominantních Sloupů stvoření je možné vidět i menší sloupky takzvané Herbig-Haro objekty. Vznikají, když mladá hvězda vyvrhne ze svých pólů poměrně rychlé proudy plynu, které později mohou interagovat s okolními mračny.
Na přiloženém videu se můžeme doslova ponořit do Mléčné dráhy, kde poblíž centra naší galaxie leží Orlí mlhovina a její známé Pilíře stvoření.
Přestože fotonů v blízké infračervené oblasti spektra pronikly prachem a pomohly ho jakoby odstranit, nevidíme žádné galaxie v pozadí. Objekt se totiž nachází směrem do galaktického centra, kde jsou husté shluky mezihvězdného prachu, které slabé světlo z galaxií překrývají a pohlcují, podobně jako možná právě dnes u vás mlha či nízká oblačnost zakrývá noční oblohu.
Orlí mlhovina katalogovaná v Messierově katalogu jako M16 je obrovská emisní mlhovina z ionizovaného vodíku (HII) v souhvězdí Hada (Serpens). Mimo ikonické Pilíře stvoření v ní najdeme i mladou otevřenou hvězdokupu, která se svými silnými hvězdnými větry může za erozi a tvar útvarů v mlhovině.
Působivý rozdíl mezi snímáním mlhovin ve viditelném světle z HST a blízkém infračerveném oboru z JWST zachycuje níže vložená dvojice snímků. Větší jsou ke stažení na webu ESA. Pohled v blízkém infračerveném oboru nabídl v minulosti i HST, ale zdaleka ne v takovém detailu. Přímé srovnání nabízí "slider tool" na webu ESA.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI; J. DePasquale, A. Koekemoer, A. Pagan (STScI)
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org
[2] webbtelescope.org
O autorovi
Adam Denko
Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze. Studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně a svůj volný čas tráví astronomií a astrofotografií.
Za každé jasné noci sbírá fotony hlubokého vesmíru pomocí šestipalcového Sky-Watcher dalekohledu na GoTo montáži EQ3-2. Astrofotografie následně vydává na své webové stránce. Jeho oblíbenou vědu se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků.
