Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2016

17. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 27. dubna 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 4. do 1. 5. 2016. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer je nejlépe vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Z dostupnějších komet se nabízí dvě – C/2014 S2 (PanSTARRS) a 252P/LINEAR. Skvrny na Slunci budou spíše ojedinělé. Do vesmíru se vydala družice Sentinel-1B. Rusové chystají inaugurační start z nového kosmodromu na Dálném východě. Start rakety chystají také Indové.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 30. dubna v 5:29 SELČ. V nedělně-pondělní noci tvoří seskupení s Marsem a Saturnem. V noci na úterý je zhruba tři stupně východně od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–2,3 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
V druhé polovině noci lze dobře pozorovat planety Mars (–1,3 mag) a Saturn (0,2 mag). Najdeme je jako dva jasné objekty v oblasti hlavy Štíra jen sedm stupňů od sebe. Mars vychází nejdříve a pod ním, jen pět stupňů daleko, je také jasný oranžový Antares, nejjasnější hvězda nebeského štíra.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
24. 4. 20:05   24. 4. Io přechod měsíce 20:19 – 22:34
Io přechod stínu 21:18 – 23:32
Europa zákryt zač. 22:37
26. 4. 1:50; 21:40   25. 4. Io zatmění konec 20:51
28. 4. 23:20   26. 4. Europa přechod stínu 19:27 – 22:13
Europa přechod měsíce konec 20:11
1. 5. 1:00; 20:50   28. 4. Kallisto zatmění 19:53 – 22:21
Ganymed přechod měsíce konec 20:47
Ganymed přechod stínu 21:41 – (0:55)
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Z komet lze doporučit především C/2014 S2 (PanSTARRS), která prolétla kolem zadních kole Velkého vozu a dále kometu 252P/LINEAR, která dlí v horní části Hadonoše. Prvně jmenovaná předvedla nádherný průlet kolem Soví mlhoviny M97 a galaxie M108, ovšem tento pěkný úkaz velmi úspěšně gumoval svit Měsíce dorůstajícího k úplňku. Šlo tak spíše o výzvu pro fotografy. Tento týden máme ovšem možnost podívat se na obě komety na bezměsíčné obloze a proto je můžeme doporučit. Obě mají jasnost kolem 8 mag, takže by k vyhledání mohl posloužit i velký triedr od 15×70. Orientační vyhledávací mapky nabízíme níže (plné rozlišení).

Mapky pro komety 2014 S2 a 252P v 17. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapky pro komety 2014 S2 a 252P v 17. týdnu 2016. Data: Guide 9

Mezinárodní stanice ISS bude často létat před slunečním diskem. Pozornější mohou být také pozorovatelé přeletů přes Měsíc. Například v sobotu 30. dubna protíná pás přeletu ČR od Sušice, přes Sázavsko a Hradec Králové až k Náchodu. Předpovědi se dají snadno vygenerovat na webu ISS Transit Finder.

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu byla o víkendu jediná skvrna. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Po několika odkladech je v neděli 24. 4. v plánu start rakety Sojuz z Francouzské Guayány. Na palubě bude mimo jiné družice Sentinel-1B. Start plánuje živě česky komentovat portál Kosmonautix.cz. Plánovaný start je ve 23:02 SELČ.
  • Kosmodrom Vostočnyj by měl konečně zažít první start rakety Sojuz. Na palubě bude mimo jiné družice Lomonosov a start je v plánu 27. 4. ve 4:01 SELČ. Vzhledem k tomu, že se bude křtít nový kosmodrom, plánuje se i živě komentovaný přenos.

Výročí

  • 28. dubna 2001 (15 let) odstartoval do vesmíru první vesmírný turista – soukromník Dennis Tito. Jeho let trval 7 dnů, z toho 5 na stanici ISS a byl doprovázen určitými nesouhlasnými reakcemi ze strany NASA. Tito zaplatil ruské straně 20 miliónů dolarů. Článek iDNES, podrobnosti na Wikipedii.
  • Na přelomu 30. dubna a 1. května roku 1006 (1010 let) byla spatřena supernova v souhvězdí Vlka. Více psaly před pěti lety k tisíciletému výročí IAN.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Alan Shepard 1. Američan v kosmu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dennis Tito, Supernova 1006, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »