17. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v neděli 22. dubna ve 23:46 SELČ. V úterý 24. dubna večer se bude Měsíc nalézat blízko hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Prochází jen čtvrt stupně od něj.
Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem. Opravdu povedené detaily v její atmosféře zachytil Jan Klečka.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět už před půlnocí, nad jihem je kolem 2. hodiny. Mars (−0,2 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou nízko a nejvýše vystupují až ráno.
Úkazy Jupiterových měsíců: 24. dubna přechází Io a jeho stín; přechod stínu 1:08 až 3:18, měsíc 1:30 až 3:38. 25. dubna v 0:44 končí zákryt Io. 27. dubna ve 3:20 začíná zatmění Europy. V noci ze soboty na neděli je na Jupiteru Europa. Přechod stínu končí 28. 4. ve 23:42 a přechod měsíce končí 29. 4. v 0:08.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 23. dubna v 0:20 SELČ, 25. 4. v 1:55 a 27. 4. ve 3:35 a 23:25.
Juno snímala povrch Jupiteru i během 12. průletu kolem oblaků planety (začátkem dubna). Záběry s Velkou červenou skvrnou, stejně jako pohled do vysokých jižních polárních šířek je fascinující hrou barev, jak to uměla stvořit jen příroda sama. Obrázky a videa najdete na Flickru Séana Dorana.
Aktivita Slunce je nízká. Konečně jsme se dočkali zajímavých skvrn na jeho povrchu. Vynořily se na východním okraji na začátku víkendu a snad chvíli vydrží i během týdne. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.
V souhvězdí Lva je jasný Regulus a nad ním v přední noze Lva hvězda éta. Naneseme-li si doprava od nich protáhlý trojúhelník, narazíme na hvězdu psí Leonis (5,3 mag). Nedaleko ní ještě více vpravo nás upoutá skupinka hvězd v podobě číslice 3. Jde o náhodné seskupení hvězd, tzv. asterismus. Ke spatření všech hvězd je vhodnější velký triedr nebo dalekohled o průměru nad 10 cm. Pozorování bude trochu narušovat Měsíc, který prochází kolem a dorůstá k úplňku.
Kosmonautika
Falcon 9 vynesl v noci na středu družici TESS, která bude hledat exoplanety. První stupeň, poslední typu Bock 4, přistál úspěšně na mořské plošině a pravděpodobně bude využit při nějakém blízkém letu s lodí Dragon k ISS (stupně typu Block 4 se používaly vždy maximálně dvakrát). Typ Block 5 už existuje ve více exemplářích. Druhý byl spatřen na testovacím stole v Texasu, zatímco první už se chystá ke startu na Floridě. Falcon 9 v1.2 Block 5 je zajímavý tím, že má být mnohonásobně použitelný. Uvažuje se nejméně desetkrát.
Ruská raketa Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M úspěšně vynesla družici Blagovest 12L. Electron byl na Novém Zélandu dočasně uzemněn. Při testu tankování došlo k nějakému incidentu, který nebyl přesně specifikován.
Výročí
23. dubna 1858 (160 let) se narodil známý fyzik Max Planck. Zpočátku se zabýval teoriemi termodynamiky a akustikou. Zásadní objev přinesl na poli záření černého tělesa, když zjistil, že energie je kvantována. Těmito pracemi tak zavdal vzniku kvantové mechaniky, ale měl i vliv na moderní způsob zkoumání vesmíru. Po druhé světové válce vznikla na jeho popud Společnost Maxe Plancka pro podporu přírodních a společenských věd, na jejímž základě pracuje nyní mnoho výzkumných pracovišť, mimo jiné několik zaměřených na astrofyziku.
23. dubna 2003 (15 let) odstartovala z pod letadla na raketě Pegasus družice GALEX. Zkratka znamená Galaxy Evolution Explorer. Družice zkoumala po dobu více než deseti roků vývoj galaxií v průběhu vývoje vesmíru tak, že se v ultrafialovém oboru záření dívala do daleké i blízké minulosti (tedy různě daleko od nás).
23. dubna 1933 (85 let) se narodil Arno Allan Penzias. Společně s R. Wilsonem pozorovali v roce 1954 neznámý šum v mikrovlnném oboru, který byl později identifikován jako reliktní záření po Velkém třesku. Za tento objev dostali v roce 1978 Nobelovu cenu.
26. dubna 1978 (40 let) byla vypuštěna americká vědecká družice HCMM (Explorer 58). Šlo o první vysoce přesnou družici pro studium teploty povrchu Země. Pracovala dva roky do září 1980.
28. dubna 1928 (90 let) se narodil americký astronom Eugene M. Shoemaker. Jeho jméno známe např. díky kometě Shoemaker-Levy 9, která trefila Jupiter v roce 1994, nebo díky sondě NEAR/Shoemaker, která dosedla na planetce Eros. Jméno Shoemaker nesou i mnohé komety, ovšem některé také díky jeho manželce Carolyn.
Výhled na příští týden
- Éta Aquaridy
- Dojhvězda Cor Caroli
- InSight k Marsu
- Výročí: Jean-Philippe de Chéseaux
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
