Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2021

17. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 28. dubna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 4. do 2. 5. 2021. Měsíc bude v úplňku a brzy poté přízemí, nastane tedy superúplněk. Na večerní obloze je planeta Mars, ale rychle se k němu nízko nad západem přidá Merkur. Ráno nízko nad jihovýchodem jsou Saturn a Jupiter. Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou zakotvil u ISS v rámci mise Crew-2 a posádka Crew-1 má přistát na Zemi. Vrtulníček Ingenuity na Marsu úspěšně provádí plánované lety. Před 1015 lety vybuchla supernova v souhvězdí Vlka a před 20 lety letěl na ISS první turista Dennis Tito.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 27. dubna v 5:32 SELČ. Díky tomu, že ten den se dostává i do přízemí, bude na obloze trochu větší. Takové situaci říkáme superúplněk, ale ještě lepší pak nastane koncem května. Teď v úterý totiž Měsíc zapadne a do přízemí se dostává, když je nad druhou polokoulí, ale za měsíc nastane přízemí, když bude u nás nad obzorem.

Planety:
Na večerní obloze je vidět nad západem Mars (1,5 mag) procházející spodní částí Blíženců. Pomalu můžeme vyhlížet velmi jasný Merkur, který v druhé polovině týdne začne mít ideální podmínky viditelnosti. Zpočátku bude nízko nad obzorem, ale s jasností nejméně −1 mag bude velmi dobře viditelný. Každým dnem navíc rychle vylézá o něco výše.  
Ráno nad jihovýchodem jsou Saturn (0,7 mag) a Jupiter (−2,2 mag). K naší smůle však jen velmi nízko nad obzorem.  

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu bylo několik skupin skvrn a nejaktivnější oblast produkovala slabší erupce. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Crew Dragon 23. dubna úspěšně odstartoval k ISS. Unikátní bylo, že první stupeň rakety byl použit již podruhé a úspěšně přistál na mořské plošině. Kabina lodi Endeavour už také letěla podruhé. V rámci mise Crew-2 se na stanici dostala další čtyřčlenná posádka dlouhodobé Expedice 65. V týdnu se tedy vrátí posádka Crew-1. Unikátní situace, kdy u stanice kotví dvě soukromé kosmické lodi Resilience a Endeavour tedy vydrží jen do 28. dubna, kdy má dojít k odpojení lodi a přistání v oceánu u východního pobřeží USA (podle plánu odpojení 13:05 a přistání 18:40 SELČ).

Vrtulníček Ingenuity zvládl první klíčový let, když v pondělí dokázal, že na Marsu lze tímto způsobem opravdu létat. Vznesl se tři metry vysoko, otočil se a opět přistál. Následoval v pátek druhý let. Testoval se let do výšky pět metrů, pak vrtulník couvl dva metry dozadu, poté se otočil dvakrát o 90° a po návratu dva metry vpřed přistál. V neděli 25. 4. proběhl třetí let. Vrtulníček se při něm měl pohybovat 50 metrů směrem na sever a zase zpátky. Snad se na barevném snímku přední kamerou objeví i vozítko Perseverance. Mimochodem přístroj MOXIE v těle roveru poprvé vyrobil kyslík rozkladem oxidu uhličitého z atmosféry Marsu.

Centrální stupeň rakety SLS je po testech na Stennisově sředisku naložen do člunu Pegasus a bude přepraven na Floridu, kde proběhnou přípravy rakety ke startu na konci roku nebo začátku dalšího.

Výročí

28. dubna 2001 (20 let) odstartoval do vesmíru první vesmírný turista – Dennis Tito. Jeho let trval 7 dnů, z toho 5 na stanici ISS a byl doprovázen určitými nesouhlasnými reakcemi ze strany NASA, protože let proběhl bez souhlasu partnerů tohoto mezinárodního projektu. Tito zaplatil ruské straně 20 milionů dolarů. Podrobněji o letu psal portál iDNES.

Na přelomu 30. dubna a 1. května roku 1006 (1015 let) byla spatřena supernova v souhvězdí Vlka. O hvězdě víme, že šlo původně o bílého trpaslíka, na kterého přetékala hmota ze sousední hvězdy. Po výbuchu byla jasnější než Venuše.

Výhled na příští týden 

  • Merkur a Venuše na večerní obloze
  • Meteorický roj Éta Akvaridy
  • výročí: Mercury-Redstone 3, Freedom 7, Alan Shepard, 1. Američan ve vesmíru
  • výročí: Mariner 8, neúspěšný start k Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Dennis Tito, Supernova 1015


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »