Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2022

17. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 27. dubna 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 4. do 1. 5. 2022. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je vidět ráno a dopoledne. Jeho konjunkce s jasnými planetami bude pěknou podívanou a umožní je vyhledat i po východu Slunce na denní obloze. Také Merkur nyní září poměrně vysoko na večerní obloze a zapadá až po půl desáté. Na Slunci jsou velké skvrny viditelné i pouhým okem, aktivita je spíše nižší. ISS opouští turisté soukromé mise Axiom 1, poté vystoupí Rusové do volného kosmu a pak přiletí nová stálá posádka ISS mise Crew-4. Vrtulník Ingenuity létá na Marsu už více než jeden pozemský rok, a právě vykonal přelet číslo 26. Před 80 lety se narodil Valerij Poljakov, který je držitelem rekordu v délce pobytu v kosmu (byl na Miru více než 14 měsíců a v součtu misí byl v kosmu skoro dva roky).

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 30. dubna ve 22:28 SELČ. Ráno prochází pod planetami nad jihovýchodem. Na večerní oblohu se vyhoupne 1. května, kdy půjde o extrémně mladý srpek starý méně než 24 hodin.

Slunce 23. 4. 2022 z Prahy Autor: Václav Němeček
Slunce 23. 4. 2022 z Prahy
Autor: Václav Němeček
Planety
Večer je vidět nad západem až severozápadem jasný Merkur. Doba ideální viditelnosti je zhruba mezi 20:45 a 21:15. Na ranní obloze projde o víkendu jasná Venuše (−4,1 mag) těsně kolem trochu slabší planety Jupiter (−2,1 mag). Výše už stoupá Mars (0,9 mag) a nejvýše je za svítání Saturn (0,9 mag). Pozorovat musíme již před pátou hodinou ráno.

Aktivita Slunce je poměrně nízká, a to i přesto, že ne jeho povrchu jsou velké skvrny viditelné přes patřičné ochranné prostředky i pouhým okem. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Falcon 9 startuje 21. 4. 2022 s 53 družicemi sítě Starlink zatímco v popředí již čeká Crew Dragon na špici dalšího Falconu 9, který poletí na misi Crew-4 k ISS Autor: SpaceX
Falcon 9 startuje 21. 4. 2022 s 53 družicemi sítě Starlink zatímco v popředí již čeká Crew Dragon na špici dalšího Falconu 9, který poletí na misi Crew-4 k ISS
Autor: SpaceX
Na ISS končí pobyt turistů mise Axiom 1. Přistání bylo několikrát odloženo kvůli počasí v přistávacích oblastech kolem Floridy. Aktuálně se odpojení plánuje na pondělí (ve 2:55) s přistáním kolem 19. hodiny našeho času. Poté očekáváme výstup ruských kosmonautů do volného kosmu, který je plánován 28. 4. od 16:30 a po něm by měl následovat start a přílet nové dlouhodobé posádky mise Crew-4.

Raketa Falcon 9 vynesla ve čtvrtek 21. 4. dalších 53 Starlinků a první stupeň již po dvanácté úspěšně přistál.

V týdnu by mělo dojít k přesunu SLS zpět do haly VAB a na Novém Zélandu by měl proběhnout start rakety Electron a pokusu o zachycení prvního stupně rakety pomocí vrtulníku.

Výročí

26. dubna 1962 (60 let) byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur pomocí rakety Vostok-K družice Kosmos 4. Byla to první fotoprůzkumná družice Země. Nesla širokoúhlou kameru s rozlišením 30 - 50 m a dlouhoohniskovou kameru schopnou fotit s rozlišením pod 10 metrů. Zásoba filmu stačila na 500 snímků. Snímky měly být vyvolány a nasnímány přímo na oběžné dráze a potom měly být vysílány na Zemi. Družice byla sice úspěšně vypuštěna, ale pro poruchu orientace neuspěla.

27. dubna 1942 (80 let) se narodil ruský kosmonaut Valerij Vladimirovič Poljakov. Na palubě kosmické stanice Mir strávil od srpna 1988 do dubna 1989 téměř 241 dní a podruhé od ledna 1994 do března 1995 celých 437 dní a 18 hodin. Dodnes je jeho druhá výprava nejdelším letem člověka ve vesmíru. V součtu strávil ve vesmíru během obou letů více než 22 měsíců (tedy skoro dva roky).

30. dubna 1777 (245 let) se narodil německý matematik Karl Friedrich Gauss. Byl mimořádně nadaný v matematice a již v 21 letech vydal své vrcholné dílo (Disquisitiones Arithmeticae). V prosinci 1801 pomohl znovunalézt planetku Ceres, která byla v noci na 1. ledna 1801 objevena Piazzim, ale pro krátké období sledování znovu ztracena. Zaujetí pro planetky vedlo k vydání díla o pohybu těles obíhajících kolem Slunce ovlivňovaných velkými planetami. Podle Gausse se ve statistice nazývá Gaussovo rozdělení. V integrálním počtu je na jeho počest pojmenována Gaussova věta pro převod plošného a objemového integrálu. Podle Gausse je také pojmenována jednotka indukce magnetického pole. Zabýval se teorií čísel, integrálním a diferenciálním počtem, teorií čísel, geometrií, matematickou analýzou, elektrostatikou, astronomií, optikou, geodézií a mnoha dalšími obory přírodních věd.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Merkur na večerní obloze
  • výročí: Lunar Orbiter 4
  • výročí: Aqua
  • výročí: Willem de Sitter
  • výročí: raketoplán Endeavour

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »