Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 24. dubna 2024 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Obloha

Mesiac - prvá štvrť Autor: Vladimír Bátora
Mesiac - prvá štvrť
Autor: Vladimír Bátora
Měsíc bude v úplňku ve středu 24. dubna v 1:49 SELČ. Znamená to, že svým světlem dokonale překryje maximum meteorického roje Lyrid, které nastává kolem 22. dubna, takže moc meteorů asi neuvidíme, i kdyby bylo jasno.

Planety
Jupiter (−2 mag) je večer ještě viditelný za soumraku nízko nad západem až severozápadem. Další planety jsou ze střední Evropy nepozorovatelné, protože jsou nad ránem nízko při obzoru. Později v květnu se můžeme ráno těšit na Saturn a časem se objeví i Mars.

Aktivita Slunce je mírně zvýšená, ale kdybychom to měli hodnotit podle počtu malých skvrn, tak je velmi vysoká, protože těch se urodilo opravdu neobvykle mnoho. Erupce byly zaznamenány jen střední a nebylo jich mnoho. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Výpravy za oceán za úplným zatměním Slunce 8. 4. 2024 byly v řadě případů úspěšné i přes ne úplně ideální počasí v pásu totality. Tento úkaz je nutné vidět a nedá se popsat žádnými fotografiemi ani videozáznamy. Kromě neuvěřitelných pohledů na zakryté Slunce se podařilo dvěma výpravám pořídit i naprosto unikátní snímky komet během úplné fáze zatmění. Jde jednak o úchvatný záběr Petra Horálka z Mexika, kde je vidět v tu dobu čerstvě objevená sebevražedná kometka, která brzy poté zanikla v blízkosti Slunce. Druhý unikátní záběr zachytila výprava v Arkansasu, kde je vidět Jupiter a kometa 12P/Pons-Brooks.

Kometa 12P/Pons-Brooks už není od nás viditelná. Přesouvá se souhvězdími jižně od ekliptiky a je čím dál lépe vidět z jižní polokoule. Byla také úhlově příliš blízko ke Slunci. Poslední snímky z Česka jsou z 10. a 11. 4. V současnosti svítí navíc Měsíc kolem úplňku, ale jakmile z večerní oblohy zmizí, je tu pro náročnější pozorovatele kometa 13P/Olbers a o týden později bude v druhé polovině noci viditelná kometa C/2021 S3 (PanSTARRS). Bohužel nejde o příliš snadno viditelné komety. Platí to zatím i pro kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která by mohla být velmi jasná a okem viditelná v říjnu letošního roku. Zatím jde o slabší kometu v souhvězdí Panny.

Zvířetníkové světlo, Jupiter a kometa 12P Autor: Martin Gembec
Zvířetníkové světlo, Jupiter a kometa 12P
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika a sondy

Tým vrtulníku Ingenuity se rozloučil se svým obdivuhodným strojem. Nebude už nadále možné přenášet z ní data přes rover Perseverance, který se vydal pryč směrem k okraji kráteru Jezero. Helikoptéra už nemohla létat, ale je stále funkční a nadále schopná ukládat data do palubní paměti. Za nějaký čas se její solární panel zapráší a přestane fungovat.

SpaceX už letos provedla 40 startů rakety Falcon 9 a při poslední misi se Starlinky přistáli s prvním stupněm Falconu 9 už po 299. Při příští misi (plán je start se Starlinky 22. dubna) tedy můžeme očekávat 300. úspěšné přistání této rakety. Během týdne se má raketa Falcon 9 vydat do kosmu ještě dvakrát, pokaždé s jiným nákladem než Starlinky. Z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii má vynést dvě družice WorldView Legion 1 a 2 určené k dálkovému průzkumu Země a z Floridy má vynést v neděli 28. dubna evropské navigační družice Galileo FOC FM25 a FM27.

Výročí

25. dubna 1969 (55 let) byl spatřen bolid Bovedy letící od Walesu po severní Irsko. Barva byla od zelené po bílou, jasnost přesahující Měsíc v úplňku a zřetelná byla i fragmentace během letu. Později byly nalezeny meteority. Větší, téměř pětikilový ležel na jedné farmě u Bovedy a menší, cca půl kilogramu prolétl střechou jednoho z obchodů nákupního centra Sprucefield a rozpadl se při tom na dva kusy.

28. dubna 1774 (250 let) se narodil anglický astronom Francis Baily. Jeho jménem je zván úkaz při úplném zatmění Slunce, kdy poslední paprsky Slunce prosvětlí nerovnosti na povrchu Měsíce a my pozorujeme tzv. Bailyho perly. Byl také významnou osobností začátků Královské astronomické společnosti.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: objev měsíčku Neptunu Nereida
  • Výročí: Magellan, start k Venuši

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bolid Bovedy, Francis Baily, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »