18. července 2009 Měsíc přejde přes Plejády
Autor: Vincent Jacques
Plejády, Kuřátka, 7 sester. To jsou jedny z mnoha pojmenování jedné z nejkrásnějších otevřených hvězdokup na obloze. Tuto hvězdokupu nalezneme okem (v hodně přesvětlených oblastech malým dalekohledem) v souhvězdí Býka jako skupinku zhruba stejně jasných hvězdiček rozložených na ploše o průměru přibližně tří měsíčních úplňků. Malým dalekohledem počet hvězd roste do řádu několika desítek. Ve skutečnosti je od nás skupina vzdálená 380 světelných let daleko, obsahuje přes 1000 hvězd a její stáří se odhaduje na 50 - 100 miliónů let. Z astronomického hlediska jsou proto hvězdy z Plejád skutečně velmi mladé. Oproti tomu Hyády, otevřená hvězdokupa ve tvaru "V" tvořící hlavu Býka na jihovýchod od Plejád, jsou mnohem starší (asi 500 milionů let). Obě hvězdokupy jsou skvostem zimního nebe, které teď najdeme částečně časně ráno nad východní obzorem. Narudlá hvězda, rudý obr Aldebaran, do Hyád ve skutečnosti nepatří, ale pouze se nám do kupy promítá (je o asi polovinu blíže než hvězdy kupy).
Protože leží Plejády v Býku, kudy prochází ekliptika (průmět roviny zemské dráhy na oblohu), může se stát, že velmi blízko se k ní na obloze přiblíží Měsíc. Měsíční dráha je však od ekliptiky odchýlena o 5.1°, takže měsíční kotouč i tak poměrně rozsáhlou kupu na obloze mine. S jistou periodou se ale naskytne hned série přechodů Měsíce přes Plejády. Letošní rok přináší hned 4 takové možnosti. První jsme měli ve středu 7. ledna večer. Další (a nejkrásnější) právě na čtvrteční ranní obloze, poté v pondělí 7. října kolem půlnoci a letos naposledy v úterý 29. prosince k ránu. O dva dny později (na Silvestra) nám Měsíc předvede ještě jedno zajímavé divadlo - částečné zatmění.
Nejlepší pohled se na celé divadlo naskytne někdy kolem tří hodin letního času. Tehdy už bude Měsíc velmi blízko Plejád a budete-li mít odkrytý severovýchodní obzor, spatříte i řečené planety v Hyádách. Protože hvězdokupa Plejády na obloze zabírá přibližně 1.5° (tedy třikrát více jak Měsíc), nepůjde o žádný rychlý úkaz. Naopak - Měsíc se na obloze sune přibližně o velikost svého průměru směrem k východu za hodinu. V průběhu přechodu Měsíce přes Plejády už bude rychle svítat, takže příliš zákrytů hvězd Měsícem neuvidíme. Za zmínku tedy stojí zákryt hvězdy Merope (4.2 magnitudy) okolo 3:12 SELČ (pro Prahu; na území ČR se mohou časové údaje údaje lišit v závislosti na vaší poloze až o minuty). Výraznější zákryt nastane po půlhodině - Měsíc zakryje nejjasnější hvězdu kupy Alcyone (2.9 magnitudy). Okolo 4:03 pak budeme za silného svítání ještě svědky výstupu Merope zpoza Sluncem neosvětlené části měsíčního kotouče.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda a kol., HaP Praha v koedici s AVČR, pasáž o zákrytech
[2] Velká encyklopedie vesmíru, Josip Kleczek, Academia, Praha, 2002
[3] Program Stellarium (www.stellarium.org)
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
