Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. července 2009 Měsíc přejde přes Plejády

18. července 2009 Měsíc přejde přes Plejády

Ranní Měsíc a Plejády 23. června 2006. Autor: Vincent Jacques
Ranní Měsíc a Plejády 23. června 2006.
Autor: Vincent Jacques
Pakliže si v sobotu 18. července ráno přivstanete a pohlédnete nízko nad severovýchodní obzor, budete za příznivého počasí svědky poměrně pěkného seskupení Měsíce, hvězdokup Hyády, Plejády, planet Mars a Venuše a jasné naoranžovělé hvězdy Aldebaran. Krátce po třetí hodině ranní pak úzký Měsíční srpek vstoupí do skvostné hvězdokupy Plejády a začne postupně zakrývat některé její hvězdy.

Plejády, Kuřátka, 7 sester. To jsou jedny z mnoha pojmenování jedné z nejkrásnějších otevřených hvězdokup na obloze. Tuto hvězdokupu nalezneme okem (v hodně přesvětlených oblastech malým dalekohledem) v souhvězdí Býka jako skupinku zhruba stejně jasných hvězdiček rozložených na ploše o průměru přibližně tří měsíčních úplňků. Malým dalekohledem počet hvězd roste do řádu několika desítek. Ve skutečnosti je od nás skupina vzdálená 380 světelných let daleko, obsahuje přes 1000 hvězd a její stáří se odhaduje na 50 - 100 miliónů let. Z astronomického hlediska jsou proto hvězdy z Plejád skutečně velmi mladé. Oproti tomu Hyády, otevřená hvězdokupa ve tvaru "V" tvořící hlavu Býka na jihovýchod od Plejád, jsou mnohem starší (asi 500 milionů let). Obě hvězdokupy jsou skvostem zimního nebe, které teď najdeme částečně časně ráno nad východní obzorem. Narudlá hvězda, rudý obr Aldebaran, do Hyád ve skutečnosti nepatří, ale pouze se nám do kupy promítá (je o asi polovinu blíže než hvězdy kupy).

Protože leží Plejády v Býku, kudy prochází ekliptika (průmět roviny zemské dráhy na oblohu), může se stát, že velmi blízko se k ní na obloze přiblíží Měsíc. Měsíční dráha je však od ekliptiky odchýlena o 5.1°, takže měsíční kotouč i tak poměrně rozsáhlou kupu na obloze mine. S jistou periodou se ale naskytne hned série přechodů Měsíce přes Plejády. Letošní rok přináší hned 4 takové možnosti. První jsme měli ve středu 7. ledna večer. Další (a nejkrásnější) právě na čtvrteční ranní obloze, poté v pondělí 7. října kolem půlnoci a letos naposledy v úterý 29. prosince k ránu. O dva dny později (na Silvestra) nám Měsíc předvede ještě jedno zajímavé divadlo - částečné zatmění.

Seskupení nad východním obzorem 18. července 2009 ráno.
Seskupení nad východním obzorem 18. července 2009 ráno.
Krásu úkazu ovlivňuje především fáze Měsíce. Nejvhodnější je okamžik, kdy je Měsíc ve fázi úzkého srpku, což je právě tato situace. Měsíční fáze bude necelé 4 dny před novem a očima tedy nebude problém spatřit i popelavý svit Měsíce (sluneční světlo rozptýlené od zemské atmosféry na Sluncem neosvětlenou část Měsíce). Svit Měsíce bude díky této fázi poměrně malý a Plejády tedy najdeme bez větších obtíží i očima. Přesto ale mnohem lepší pohled naskýtá malý dalekohled (divadelní kukátko, lovecký triedr), který odhalí i slabší hvězdy kupy. Společnost Měsíci a Plejádám bude na ranní obloze dělat zmíněná hvězdokupa Hyády, narudlá planeta Mars a jasná naoranžovělá hvězda Aldebaran spolu s výraznou planetou Venuší.

Nejlepší pohled se na celé divadlo naskytne někdy kolem tří hodin letního času. Tehdy už bude Měsíc velmi blízko Plejád a budete-li mít odkrytý severovýchodní obzor, spatříte i řečené planety v Hyádách. Protože hvězdokupa Plejády na obloze zabírá přibližně 1.5° (tedy třikrát více jak Měsíc), nepůjde o žádný rychlý úkaz. Naopak - Měsíc se na obloze sune přibližně o velikost svého průměru směrem k východu za hodinu. V průběhu přechodu Měsíce přes Plejády už bude rychle svítat, takže příliš zákrytů hvězd Měsícem neuvidíme. Za zmínku tedy stojí zákryt hvězdy Merope (4.2 magnitudy) okolo 3:12 SELČ (pro Prahu; na území ČR se mohou časové údaje údaje lišit v závislosti na vaší poloze až o minuty). Výraznější zákryt nastane po půlhodině - Měsíc zakryje nejjasnější hvězdu kupy Alcyone (2.9 magnitudy). Okolo 4:03 pak budeme za silného svítání ještě svědky výstupu Merope zpoza Sluncem neosvětlené části měsíčního kotouče.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda a kol., HaP Praha v koedici s AVČR, pasáž o zákrytech
[2] Velká encyklopedie vesmíru, Josip Kleczek, Academia, Praha, 2002
[3] Program Stellarium (www.stellarium.org)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »