Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2015

18. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 29. dubna ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 27. 4. do 3. 5. 2015. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Pokračuje večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v noci na pondělí 4. května (nad ránem). Minulý týden potěšilo jeho setkání s jasným Aldebaranem v souhvězdí Býka. Díky příznivému počasí se tato jasná hvězda dala pozorovat nedaleko Měsíce už odpoledne a z večerního setkání se povedla opravdu pěkná várka fotografií, za něž bychom rádi doporučili hezký pokus o snímek s velkým dynamickým rozsahem od Romana Vaňúra.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Přibližně od 21:00 je dobré vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (cca -0,7 mag). Nachází se na azimutu kolem 295°.
Jupiter (-2,1 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci je 15° nad jihovýchodem Saturn (0,1 mag). Nejvýše je kolem 2:15 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28. 4. 19:50   28. 4. Io zákryt zač. 21:56
2. 5. 23:10   29. 4. Io přechod měsíce konec 21:21
Io přechod stínu konec 22:37
      1. 5. Europa zákryt zač. 23:15
      2. 5. Ganymed zákryt konec 23:32
      3. 5. Europa přechod měsíc 18:25 - 21:18
Europa přechod stínu 20:58 - 23:52
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce se snížila. K vidění však byla například krásná velká protuberance. Doporučit můžeme také animaci pohybu plasmy, jak ji zachytil Tomáš Grygarčík. Na viditelné polokouli byla řada skupin skvrn. Nyní nám skvrn ubylo, takže se necháme překvapit, jak to bude vypadat. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • 30. dubna by měla zaniknout sonda MESSENGER, která po čtyři roky kroužila kolem planety Merkur. Sondě už loni došlo palivo na korekce dráhy a poslední zvyšování orbity probíhalo pouze pomocí stlačeného plynu. Přínos MESSENGERu je však nedocenitelný, od podrobné mapy celého povrchu, po další zajímavé objevy z pohledu geologie, vnitřní stavby, atmosféry, nebo ledu v kráterech v oblastech pólů.
  • Sonda DAWN odeslala další detailní snímky trpasličí planety Ceres a už tu máme pokračování úvah, co jsou vlastně zač ony záhadné bílé skvrny v jednom z kráterů. NASA dokonce vytvořila speciální stránku, kde můžete hlasovat, o jaký útvar jde.

Výročí

  • 28. dubna 1900 (115 let) se narodil holandský astronom Jan Hendrik Oort. V astronomii se s tímto jménem nejčastěji setkáváme díky tzv. Oortovu oblaku, což je kulový útvar na hranici Sluneční soustavy, obsahující drobná, nepravidelná tělesa. Jeho existenci předpověděl právě Oort, ale ještě dříve tuto myšlenku vyslovil estonský astronom Ernst Öpik. Proto se někdy můžeme setkat i s výrazem Öpik-Oortův oblak.

Výhled na příští týden

  • slábnoucí Merkur v elongaci
  • Výročí: George Elwood Smith

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jan Oort


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »