Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2015

18. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 29. dubna ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 27. 4. do 3. 5. 2015. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Pokračuje večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v noci na pondělí 4. května (nad ránem). Minulý týden potěšilo jeho setkání s jasným Aldebaranem v souhvězdí Býka. Díky příznivému počasí se tato jasná hvězda dala pozorovat nedaleko Měsíce už odpoledne a z večerního setkání se povedla opravdu pěkná várka fotografií, za něž bychom rádi doporučili hezký pokus o snímek s velkým dynamickým rozsahem od Romana Vaňúra.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Přibližně od 21:00 je dobré vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (cca -0,7 mag). Nachází se na azimutu kolem 295°.
Jupiter (-2,1 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci je 15° nad jihovýchodem Saturn (0,1 mag). Nejvýše je kolem 2:15 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28. 4. 19:50   28. 4. Io zákryt zač. 21:56
2. 5. 23:10   29. 4. Io přechod měsíce konec 21:21
Io přechod stínu konec 22:37
      1. 5. Europa zákryt zač. 23:15
      2. 5. Ganymed zákryt konec 23:32
      3. 5. Europa přechod měsíc 18:25 - 21:18
Europa přechod stínu 20:58 - 23:52
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce se snížila. K vidění však byla například krásná velká protuberance. Doporučit můžeme také animaci pohybu plasmy, jak ji zachytil Tomáš Grygarčík. Na viditelné polokouli byla řada skupin skvrn. Nyní nám skvrn ubylo, takže se necháme překvapit, jak to bude vypadat. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • 30. dubna by měla zaniknout sonda MESSENGER, která po čtyři roky kroužila kolem planety Merkur. Sondě už loni došlo palivo na korekce dráhy a poslední zvyšování orbity probíhalo pouze pomocí stlačeného plynu. Přínos MESSENGERu je však nedocenitelný, od podrobné mapy celého povrchu, po další zajímavé objevy z pohledu geologie, vnitřní stavby, atmosféry, nebo ledu v kráterech v oblastech pólů.
  • Sonda DAWN odeslala další detailní snímky trpasličí planety Ceres a už tu máme pokračování úvah, co jsou vlastně zač ony záhadné bílé skvrny v jednom z kráterů. NASA dokonce vytvořila speciální stránku, kde můžete hlasovat, o jaký útvar jde.

Výročí

  • 28. dubna 1900 (115 let) se narodil holandský astronom Jan Hendrik Oort. V astronomii se s tímto jménem nejčastěji setkáváme díky tzv. Oortovu oblaku, což je kulový útvar na hranici Sluneční soustavy, obsahující drobná, nepravidelná tělesa. Jeho existenci předpověděl právě Oort, ale ještě dříve tuto myšlenku vyslovil estonský astronom Ernst Öpik. Proto se někdy můžeme setkat i s výrazem Öpik-Oortův oblak.

Výhled na příští týden

  • slábnoucí Merkur v elongaci
  • Výročí: George Elwood Smith

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jan Oort


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »