18. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 29. 4. do 5. 5. 2019. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Mars, ráno Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Blíží se maximum roje Halleyovy komety známého jako éta Aquaridy. Japonská sonda Hayabusa 2 provedla inspekci kráteru, který vyhloubil projektil vystřelený speciálním zařízením. Chystá se start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS. Máme tu první marsotřesení? Před 30 lety odstartovala k Venuši radarová sonda Magellan.
Obloha
Měsíc bude v novu v neděli 5. května v 00:45 SELČ. Z ranní oblohy kvůli nízkému sklonu ekliptiky rychle mizí. Snad ještě kolem 2. nebo 3. května by jej mohlo jít vyhledat na denní obloze nedaleko Venuše a Merkuru.
Planety:
Večer je vidět Mars (1,6 mag) v Býku relativně nevysoko nad západním obzorem. Ráno můžeme pozorovat nízko nad jihem jasný Jupiter (−2,5 mag) a o něco více k jihovýchodu Saturn (0,5 mag).
30. dubna ve 3:00 SELČ končí přechod Europy a v 5:43 začíná přechod stínu Ganymedu. 4. května v 5:56 začíná přechod stínu Io.
Aktivita Slunce je nízká, skvrny zmizely a změna je opět v nedohlednu. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Meteorický roj éta Aquarid začíná být aktivní již v tomto týdnu a maximum připadá na noc na pondělí 6. května. Jedná se o částice z Halleyovy komety. Do atmosféry vstupují pomaleji, než letní Perseidy a nejlépe je pozorovat je nad ránem, kdy je Vodnář, odkud zdánlivě vyletují, nejvýše.
Kosmonautika
Japonská sonda Hayabusa 2 se vydala blíže planetce Ryugu, aby vyfotografovala kráter, který zde vyhloubil speciální projektil.
Sonda InSight přinesla z Marsu informaci, že jí vyložený přístroj SEIS zaznamenal první marsotřesení. Stalo se tak během jejího 128. dne pobytu na Marsu. Několik extrémně slabých zachvění už sice bylo zachyceno, ale teprve tady jde o něco silnějšího, byť opět velmi velmi slabého. Svým profilem se to ale blíží třesení zaznamenanému na Měsíci při misích Apollo.
Z plánovaných startů připomínáme raketu Falcon 9, která má v rámci mise CRS-17 vynést zásobovací loď Dragon k ISS. Start je zatím v plánu 1, května.
Výročí
1. května 1949 (70 let) objevil Gerard Kuiper Neptunův měsíček Nereidu. Jde o jeden z vnějších měsíců planety, dlouho známý jako nejvíce vzdálený od Neptunu, s oběžnou dobou 360 dnů. Jedná se buď o zachycený objekt Kuiperova pásu planetek, nebo je jeho dráha tak zvláštní z důvodu poruch působených velkým měsícem Triton. Kuiper navrhl jméno měsíce podle mořských nymf Nereid patřících v řecké mytologii do Poseidonovy družiny (Poseidon je v římské mytologii Neptun).
4. května 1989 (30 let) odstartovala k Venuši sonda Magellan. Sonda pojmenovaná po portugalském mořeplavci, který jako první vyplul kolem světa, byla určena k mapování Venuše. Cesta k planetě trvala do srpna 1990, kdy se usadila na eliptické, téměř polární dráze kolem Venuše. Během prvních osmi měsíců Magellan zmapoval 84 % povrchu s rozlišením desetkrát větším než předchozí sovětské mise Veněra 15 a 16. Během prodloužené mise do roku 1992 pak nasnímala povrch s rozlišením 100 metrů. Dlužno dodat, že pro neprůhlednou atmosféru probíhalo studium povrchu v rádiovém oboru. Sledování signálu pomohlo mapovat gravitační pole Venuše.
Výhled na příští týden
- maximum éta Aquarid
- tečný zákryt 68 Tauri
- Výročí: poslední oprava HST, STS-125
- Výročí: Antony Hewish
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
