Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2022

18. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 4. května 2022 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 5. do 8. 5. 2022. Měsíc po novu uvidíme na večerní obloze. 2. května nastane jeho konjunkce s Merkurem. Ráno se vyměnila Venuše s Jupiterem a bude nejníže. Opodál jsou Mars a Saturn. Země se na počátku května střetává s částicemi Halleyovy komety. V kupě galaxií v Panně je vidět jasnější supernova. Na ISS se vymění posádky Crew-3 s Crew-4 a čtyři astronauti přistanou zpět na Zemi. SpaceX dokázala vypustit stejný první stupeň rakety, jaký vynesl předchozí náklad, v třítýdenním odstupu.

Obloha

Merkur a Plejády Autor: Petr Lívanec
Merkur a Plejády
Autor: Petr Lívanec
Měsíc byl v novu v sobotu 30. dubna ve 22:28 SELČ. Jeho dorůstající srpek spatříme na večerní obloze. 2. května projde poblíž Merkuru. První čtvrť nastane 9. května ve 2:21 SELČ.

Planety
Večer je vidět mezi západním a severozápadním bodem na obzoru planeta Merkur. Optimální doba k pozorování začíná po deváté hodině večer a z oblohy mizí podle stavu oblohy na obzoru až po 22. hodině. V první polovině týdne budou vpravo od něj Plejády, ty jsou dobře vidět triedrem.
Na ranní obloze je nyní nejníže Venuše (−4,1 mag) jako jasná hvězda téměř nad východem. Vpravo se od ní bude vzdalovat jen o něco slabší Jupiter (−2,1 mag). Výše nad jihovýchodem najdeme Mars (0,8 mag) a Saturn (0,8 mag).

Merkur, Plejády a průjezd automobilu Autor: František Gaidečka
Merkur, Plejády a průjezd automobilu
Autor: František Gaidečka

Aktivita Slunce je zvýšená. Na povrchu se stále vyskytují skvrny a docházelo ke sředně silným erupcím. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Jeden ze dvou rojů způsobených částicemi Halleyovy komety jsou květnové éta Aquaridy. Meteory tedy zdánlivě vylétají ze souhvězdí Vodnáře a jejich mateřskou kometou je ta nejslavnější ze všech – 1P/Halley. Maximum, během nějž se na obloze může objevit 20 až 50 meteorů za hodinu, nastává v noci z 5. na 6. května. Ideální doba k pozorování jsou brzké ranní hodiny. Měsíc je v té době na večerní obloze, pozorování tedy rušit nebude.

V galaxii NGC 4647 v souhvězdí Panny explodovala supernova typu Ia. Označena byla SN 2022hrs. Je jasnější 13 mag a tedy dostupná i většími dalekohledy. Galaxie NGC 4647 se nachází asi 63 milionů světelných roků daleko v kupě galaxií v Panně a interaguje se sousední galaxií Messier 60 (dohromady tvoří pár srážejících se galaxií z Arpova katalogu č. 116).  

SN2022hrs Autor: Slavo Odziomek
SN2022hrs
Autor: Slavo Odziomek

Kosmonautika

Přistání turistů mise Axiom 1 jsme zaznamenali v pondělí 25. dubna. Už 27. dubna se do vesmíru vydala čtyřčlenná posádka dlouhodobých expedic v lodi Crew Dragon v rámci mise Crew-4. 28. dubna po půlnoci našeho času již byli na stanici a týž den proběhl výstup dvou ruských kosmonautů do volného kosmu. Jejich úkolem byla práce na zprovoznění evropského manipulátoru ERA, ale byli nuceni i roztáhnout vlajku vítězství, která navazuje na dobytí Berlína před 77 lety, takže politika Ruska se přeci jen trochu začíná promítat i na stanici.

Raketa Falcon 9 vynesla v pátek 29. ledna dalších 53 družic sítě Starlink. Zajímavostí je, že šlo o znovupoužití stupně, který letěl před třemi týdny. To je dosud rekord a na kontrolu a čištění stupně prý stačilo devět dní.

Stále čekáme na přesun SLS zpět do haly VAB a na start rakety Electron na Novém Zélandu, kde se čeká na ideální počasí pro start a pokus o zachycení prvního stupně rakety na padáku vrtulníkem. Tento start je nyní odsunut na 3. květen.

Výročí

4. května 1967 (55 let) odstartovala raketa Atlas-Agena D s měsíční sondou Lunar Orbiter 4. Hlavním úkolem této řady družic bylo snímkování měsíčního povrchu. Po snížení dráhy posloužila také ke studiu gravitačního pole Měsíce. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena k pádu na povrch Měsíce.

4. května 2002 (20 let) odstartovala raketa Delta 2 s družicí Aqua. Tato družice NASA patří do trojice satelitů pro sledování zemského povrchu. Před ní startovala v roce 1999 Terra a po ní v roce 2004 Aura. Název v latině znamená voda. Proto se Aqua zaměřuje na vodní páru v atmosféře a rozložení ledu, sněhu a vody na povrchu Země. Zajímavé snímky z přístroje MODIS lze sledovat pravidelně na internetu.

6. května 1872 (150 let) se narodil holandský astronom a astrofyzik Willem de Sitter. Publikoval spolu s Einsteinem práci o nutné existenci temné hmoty. Z obecné teorie relativity vypočítal tzv. de Sitterův vesmír, který neobsahuje hmotu a rozpíná se vlivem kosmologické konstanty, dnes známé (v češtině ne zcela vhodně) jako temná energie.

7. května 1992 (30 let) odstartoval v rámci mise STS-49 na svůj první let raketoplán Endeavour. V roce 1987 schválila americká vláda náhradu zničeného raketoplánu Challenger novým a tak vznikl právě Endeavour, jako v té době čtvrtý raketoplán, nepočítáme-li Enterprise, která se nikdy do kosmu nepodívala. Endeavour servisoval v roce 1993 HST a udělal z něho opravdu nejlepší dalekohled na světě. Vynesl také první americký segment ISS, modul Unity v roce 1998. Poslední let tohoto raketoplánu se uskutečnil v květnu 2011 a na palubě v něm letěl s astronautem Andrew Feustelem i náš Krteček.

Výhled na příští týden 

  • výročí: první laserové pulsy od Měsíce
  • výročí: Williamina Flemingová
  • výročí: Zdeněk Mikulášek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Raketoplán Endeavour, Aqua, Lunar Orbiter 4, Vesmírný týden


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »