Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2022

18. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 4. května 2022 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 5. do 8. 5. 2022. Měsíc po novu uvidíme na večerní obloze. 2. května nastane jeho konjunkce s Merkurem. Ráno se vyměnila Venuše s Jupiterem a bude nejníže. Opodál jsou Mars a Saturn. Země se na počátku května střetává s částicemi Halleyovy komety. V kupě galaxií v Panně je vidět jasnější supernova. Na ISS se vymění posádky Crew-3 s Crew-4 a čtyři astronauti přistanou zpět na Zemi. SpaceX dokázala vypustit stejný první stupeň rakety, jaký vynesl předchozí náklad, v třítýdenním odstupu.

Obloha

Merkur a Plejády Autor: Petr Lívanec
Merkur a Plejády
Autor: Petr Lívanec
Měsíc byl v novu v sobotu 30. dubna ve 22:28 SELČ. Jeho dorůstající srpek spatříme na večerní obloze. 2. května projde poblíž Merkuru. První čtvrť nastane 9. května ve 2:21 SELČ.

Planety
Večer je vidět mezi západním a severozápadním bodem na obzoru planeta Merkur. Optimální doba k pozorování začíná po deváté hodině večer a z oblohy mizí podle stavu oblohy na obzoru až po 22. hodině. V první polovině týdne budou vpravo od něj Plejády, ty jsou dobře vidět triedrem.
Na ranní obloze je nyní nejníže Venuše (−4,1 mag) jako jasná hvězda téměř nad východem. Vpravo se od ní bude vzdalovat jen o něco slabší Jupiter (−2,1 mag). Výše nad jihovýchodem najdeme Mars (0,8 mag) a Saturn (0,8 mag).

Merkur, Plejády a průjezd automobilu Autor: František Gaidečka
Merkur, Plejády a průjezd automobilu
Autor: František Gaidečka

Aktivita Slunce je zvýšená. Na povrchu se stále vyskytují skvrny a docházelo ke sředně silným erupcím. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Jeden ze dvou rojů způsobených částicemi Halleyovy komety jsou květnové éta Aquaridy. Meteory tedy zdánlivě vylétají ze souhvězdí Vodnáře a jejich mateřskou kometou je ta nejslavnější ze všech – 1P/Halley. Maximum, během nějž se na obloze může objevit 20 až 50 meteorů za hodinu, nastává v noci z 5. na 6. května. Ideální doba k pozorování jsou brzké ranní hodiny. Měsíc je v té době na večerní obloze, pozorování tedy rušit nebude.

V galaxii NGC 4647 v souhvězdí Panny explodovala supernova typu Ia. Označena byla SN 2022hrs. Je jasnější 13 mag a tedy dostupná i většími dalekohledy. Galaxie NGC 4647 se nachází asi 63 milionů světelných roků daleko v kupě galaxií v Panně a interaguje se sousední galaxií Messier 60 (dohromady tvoří pár srážejících se galaxií z Arpova katalogu č. 116).  

SN2022hrs Autor: Slavo Odziomek
SN2022hrs
Autor: Slavo Odziomek

Kosmonautika

Přistání turistů mise Axiom 1 jsme zaznamenali v pondělí 25. dubna. Už 27. dubna se do vesmíru vydala čtyřčlenná posádka dlouhodobých expedic v lodi Crew Dragon v rámci mise Crew-4. 28. dubna po půlnoci našeho času již byli na stanici a týž den proběhl výstup dvou ruských kosmonautů do volného kosmu. Jejich úkolem byla práce na zprovoznění evropského manipulátoru ERA, ale byli nuceni i roztáhnout vlajku vítězství, která navazuje na dobytí Berlína před 77 lety, takže politika Ruska se přeci jen trochu začíná promítat i na stanici.

Raketa Falcon 9 vynesla v pátek 29. ledna dalších 53 družic sítě Starlink. Zajímavostí je, že šlo o znovupoužití stupně, který letěl před třemi týdny. To je dosud rekord a na kontrolu a čištění stupně prý stačilo devět dní.

Stále čekáme na přesun SLS zpět do haly VAB a na start rakety Electron na Novém Zélandu, kde se čeká na ideální počasí pro start a pokus o zachycení prvního stupně rakety na padáku vrtulníkem. Tento start je nyní odsunut na 3. květen.

Výročí

4. května 1967 (55 let) odstartovala raketa Atlas-Agena D s měsíční sondou Lunar Orbiter 4. Hlavním úkolem této řady družic bylo snímkování měsíčního povrchu. Po snížení dráhy posloužila také ke studiu gravitačního pole Měsíce. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena k pádu na povrch Měsíce.

4. května 2002 (20 let) odstartovala raketa Delta 2 s družicí Aqua. Tato družice NASA patří do trojice satelitů pro sledování zemského povrchu. Před ní startovala v roce 1999 Terra a po ní v roce 2004 Aura. Název v latině znamená voda. Proto se Aqua zaměřuje na vodní páru v atmosféře a rozložení ledu, sněhu a vody na povrchu Země. Zajímavé snímky z přístroje MODIS lze sledovat pravidelně na internetu.

6. května 1872 (150 let) se narodil holandský astronom a astrofyzik Willem de Sitter. Publikoval spolu s Einsteinem práci o nutné existenci temné hmoty. Z obecné teorie relativity vypočítal tzv. de Sitterův vesmír, který neobsahuje hmotu a rozpíná se vlivem kosmologické konstanty, dnes známé (v češtině ne zcela vhodně) jako temná energie.

7. května 1992 (30 let) odstartoval v rámci mise STS-49 na svůj první let raketoplán Endeavour. V roce 1987 schválila americká vláda náhradu zničeného raketoplánu Challenger novým a tak vznikl právě Endeavour, jako v té době čtvrtý raketoplán, nepočítáme-li Enterprise, která se nikdy do kosmu nepodívala. Endeavour servisoval v roce 1993 HST a udělal z něho opravdu nejlepší dalekohled na světě. Vynesl také první americký segment ISS, modul Unity v roce 1998. Poslední let tohoto raketoplánu se uskutečnil v květnu 2011 a na palubě v něm letěl s astronautem Andrew Feustelem i náš Krteček.

Výhled na příští týden 

  • výročí: první laserové pulsy od Měsíce
  • výročí: Williamina Flemingová
  • výročí: Zdeněk Mikulášek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Raketoplán Endeavour, Aqua, Lunar Orbiter 4, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »