18. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 5. do 7. 5. 2023. Měsíc bude v úplňku. Venuše v souhvězdí Býka je večer nejvýraznějším objektem nad západem. Výše v Blížencích je Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Očekáváme odkládaný start Falconu Heavy. Na ISS proběhl úspěšný výstup do volného kosmu, poprvé i se zastoupením arabského astronauta. Před 95 lety se narodil sluneční fyzik a astronom Miloslav Kopecký.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v pátek 5. května v 19:34 SELČ. Nastává polostínové zatmění. Měsíc se přiblíží úplnému zemskému stínu, ale nevstoupí do něj, takže nenastane ani částečné zatmění Měsíce. Když se Měsíc v úplňku nachází v tzv. polostínu, jeví se většinou na jedné straně lehounce „začouzený“. Vzhledem k tomu, že tentokrát nastává toto zatmění v době, kdy Měsíc teprve vychází, je možné, že si toho ani nevšimneme. Maximální fáze zatmění bude v 19:23 SELČ, ale Měsíc vychází až kolem 20:30 kdy zrovna zapadá i Slunce.
Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4,1 mag) v souhvězdí Býka. O něco výše v Blížencích je Mars (1,3 mag).
Aktivita Slunce je zvýšená. Stará se o ni skupina skvrn několika promíchaných aktivních oblastí. Skvrny se pomalu sunou s rotací Slunce k západnímu okraji kotouče, ale velká erupce, ačkoli nebyla vyloučena, zatím nenastala. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
1. května je v plánu odkládaný start Falconu Heavy. Důvodem odkladů bylo počasí, a dokonce to vypadá, že jeden blesk uhodil přímo do rakety. Hlavním nákladem je telekomunikační družice ViaSat-3 Americas. Vedlejšími náklady jsou Arcturus Aurora 4A od firmy Astranis (první komerční MicroGEO satelit určený pro poskytování internetového připojení na Aljašce) a G-Space 1 od firmy Gravity Space (16U cubesat, jehož účelem je využít komunikační frekvenci pro jiný zpožděný satelit, aby o ni nepřišli, a také nese přibližovací/dokovací experiment).
28. dubna proběhl start Falconu 9 s družicemi SES O3b mPOWER. První stupeň samozřejmě úspěšně přistál na moři na plošině JRTI.
28. dubna provedli úspěšný výstup do volného kosmu astronauti Stephen Bowen a Sultan Al Nejadí. Úkolem byly především práce na přípravě nových fotovoltaických panelů iROSA a šlo o první výstup astronauta Spojených arabských emirátů.
Výročí
4. května 1718 (305 let) se narodil francouzský astronom Jean-Philippe de Chéseaux. Sám napozoroval a vytvořil seznam mlhovin na obloze, z nichž některé ve své době sám objevil. Je také objevitelem dvou komet, z nichž jedna se stala všeobecně známá díky zvláštnímu vějířovému ohonu (dnes víme, že podobný ukázala v roce 2007 kometa C/2006 P1 (McNaught). Tehdy šlo o tzv. Velkou kometu 1744.
4. května 1928 (95 let) se narodil český astronom Miloslav Kopecký. Zabýval se sluneční fyzikou, zejména periodicitou činnosti Slunce.
5. května 2018 (5 let) byla k Marsu vypuštěna sonda InSight. Měla za úkol prozkoumat nitro planety. Na Marsu úspěšně přistála 26. 11. 2018 a pracovala až do roku 2022, kdy jí došla energie pro zaprášené fotovoltaické panely. Hlavním úspěchem bylo měření četných marsotřesení přístrojem SEIS. Tento extrémně citlivý seismometr pomohl odhalit, že tekuté železné jádro planety je menší a hustší, než se očekávalo z dřívějších měření a modelů.
7. května 1963 (60 let) odstartovala zkušební telekomunikační družice Telstar-2. Její kolegyně Telstar-1 uskutečnila první transatlantický přenos. Tato družice pracovala bez problémů dva roky, a navíc se podařilo neustále sledovat její telemetrická data, což se hodilo v budoucnu.
Výhled na příští týden
- výročí: Hayabusa
- výročí: Richard Feynman
- výročí: Oldřich Prefát z Vlkanova
- výročí: Skylab
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 – článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
