Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2014

19. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 7. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 5. 5. do 11. 5.

Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer můžeme pozorovat Jupiter, Mars a postupně i Saturn, který je v tomto týdnu v opozici se Sluncem. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce se opět zvýšila. Přelety stanice ISS pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk. Nastává maximum meteorického roje éta Aquaridy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 7. května. Pozor, v úterý 6. května bude pozorovatelný útvar LunarX, nejlépe ve 21:56 našeho času. O víkendu prochází Měsíc poblíž Marsu.

Planety:
Jupiter (−2,0 mag) je večer na jihozápadě. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,9 mag) je podobně vysoko na jihovýchodě. Je hodně nápadný a v dalekohledu stále poměrně velký na sledování detailů na povrchu. Mapka albedových útvarů je k dispozici např. na zadní straně mapky na duben.
Saturn (0,1 mag) ve Vahách se dá dobře pozorovat již po 22. hodině. V opozici se Sluncem je 10. května.
Pozor večer na jasný Merkur, který se pomaluje vzdaluje od Slunce. Velmi nízko na severozápadě je před 21:30 SELČ.
Viditelnost Venuše (−4,1 mag) je ráno už velmi špatná, je pouze pár stupňů nad východem za svítání.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5. 5. 23:00   9. 5. Europa přechod měsíce 19:57–22:39
Ganymed zatmění konec 21:30
Europa přechod stínu zač. 22:06
8. 5. 20:35   10. 5. Io přechod měsíce 20:10–22:26
Io přechod stínu 21:15–23:32
10. 5. 22:10   11. 5. Io zatmění konec 20:48
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Éta Aquaridy jsou jarní obdobou Orionid. Oba roje jsou částicemi Halleyovy komety. Aquaridy jsou nejlépe vidět nad ránem, kdy je radiant nejvýše a navíc je nebude rušit Měsíc. Více v článku.

Co tak zkusit si pozorovat zákryt hvězdy planetkou? V pondělí 5. května by měl být z ČR vidět zákryt hvězdy 12. velikosti planetkou (301) Bavaria, která bude mít 14,4 mag. Hvězda je nedaleko galaxie M 61 v Panně. Vyhledávací mapky, podrobnosti a mapa pro Evropu.

Aktivita Slunce je opět vyšší. Přechodné období menšího počtu skvrn skončilo rapidním nárůstem nových skvrn i nových oblastí během několika dnů. Erupční aktivita je zatím nízká až střední, žádné velké erupce ani jasné polární záře nebyly v dohledu. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS pokračují na denní obloze, to znamená, že se občas trefuje na sluneční disk. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.
Pondělní přelet v 10:49 má linii od Chodska po Krkonoše. Ve středu ve 14:02 vede linie od Hřenska přes severní a východní Čechy až do Slezska pod Ostravou. Páteční přelet kolem 9:13 je víceméně klonem pondělního. V neděli kolem 12:26 vede linie od Chomutova přes severní okraj Prahy a Čáslav až do Zlína.

Kosmonautika:

  • Na ISS aktuálně probíhá experiment, jak by mohl fungovat provoz HD kamer v ochranném pouzdře na vnějším plášti stanice, konkrétně na modulu Columbus. Kamery s vysokým rozlišením sem byly umístěny po příletu poslední lodě Dragon. Experiment znamená, že občas také nemusíte nic vidět, nicméně při troše štěstí se můžete dívat na živý televizní přenos z vesmírné stanice.
    Na stejné stránce vpravo je archiv videozáznamů, pokud se chcete alespoň podívat, jak to vypadalo, když to zrovna šlo. Položka Videos. Kamery jsou v ochranné schránce, kde je běžný tlak a regulace teploty. V době přepínání záběrů může být vidět jen šedý obraz a v době, kdy je stanice na noční straně Země, zde bude jen černý obraz. Na přípravě experimentu se podíleli studenti vysokých škol, kteří kamery nyní také provozují. Více informací česky na kosmonautix.cz.
     
  • SpaceX pokračuje v testech znovupoužitelné rakety. Její první stupeň Falcon 9 Reusable nyní vyletěl do výšky 1000 metrů a poté opět hladce přistál na místě, odkud se vznesl. Podívejte se na video, krávy asi zapomněl na test někdo upozornit.
     

Výročí:

  • 11. května 1965 (50 let) se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Jeho činnost je neodmyslitelně spojena s Pardubicemi, kde na Hvězdárně Barona Artura Krause působil a mnozí jej vzpomenou v souvislosti s výpravami za zatměním Slunce. Významně se zasloužil o vylepšení hvězdárny a ovlivnil nejednu nastupující generaci pardubických astronomů. Tento výtečný člověk bohužel zemřel velmi záhy již v roce 2010.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety Merkur, Jupiter, Mars a Saturn
  • Přistání lodi Sojuz z ISS
  • Výročí: Herschel / Planck
  • Výročí: Apollo 10

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Václav Knoll


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »