Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2014

19. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 7. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 5. 5. do 11. 5.

Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer můžeme pozorovat Jupiter, Mars a postupně i Saturn, který je v tomto týdnu v opozici se Sluncem. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce se opět zvýšila. Přelety stanice ISS pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk. Nastává maximum meteorického roje éta Aquaridy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 7. května. Pozor, v úterý 6. května bude pozorovatelný útvar LunarX, nejlépe ve 21:56 našeho času. O víkendu prochází Měsíc poblíž Marsu.

Planety:
Jupiter (−2,0 mag) je večer na jihozápadě. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,9 mag) je podobně vysoko na jihovýchodě. Je hodně nápadný a v dalekohledu stále poměrně velký na sledování detailů na povrchu. Mapka albedových útvarů je k dispozici např. na zadní straně mapky na duben.
Saturn (0,1 mag) ve Vahách se dá dobře pozorovat již po 22. hodině. V opozici se Sluncem je 10. května.
Pozor večer na jasný Merkur, který se pomaluje vzdaluje od Slunce. Velmi nízko na severozápadě je před 21:30 SELČ.
Viditelnost Venuše (−4,1 mag) je ráno už velmi špatná, je pouze pár stupňů nad východem za svítání.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5. 5. 23:00   9. 5. Europa přechod měsíce 19:57–22:39
Ganymed zatmění konec 21:30
Europa přechod stínu zač. 22:06
8. 5. 20:35   10. 5. Io přechod měsíce 20:10–22:26
Io přechod stínu 21:15–23:32
10. 5. 22:10   11. 5. Io zatmění konec 20:48
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Éta Aquaridy jsou jarní obdobou Orionid. Oba roje jsou částicemi Halleyovy komety. Aquaridy jsou nejlépe vidět nad ránem, kdy je radiant nejvýše a navíc je nebude rušit Měsíc. Více v článku.

Co tak zkusit si pozorovat zákryt hvězdy planetkou? V pondělí 5. května by měl být z ČR vidět zákryt hvězdy 12. velikosti planetkou (301) Bavaria, která bude mít 14,4 mag. Hvězda je nedaleko galaxie M 61 v Panně. Vyhledávací mapky, podrobnosti a mapa pro Evropu.

Aktivita Slunce je opět vyšší. Přechodné období menšího počtu skvrn skončilo rapidním nárůstem nových skvrn i nových oblastí během několika dnů. Erupční aktivita je zatím nízká až střední, žádné velké erupce ani jasné polární záře nebyly v dohledu. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS pokračují na denní obloze, to znamená, že se občas trefuje na sluneční disk. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.
Pondělní přelet v 10:49 má linii od Chodska po Krkonoše. Ve středu ve 14:02 vede linie od Hřenska přes severní a východní Čechy až do Slezska pod Ostravou. Páteční přelet kolem 9:13 je víceméně klonem pondělního. V neděli kolem 12:26 vede linie od Chomutova přes severní okraj Prahy a Čáslav až do Zlína.

Kosmonautika:

  • Na ISS aktuálně probíhá experiment, jak by mohl fungovat provoz HD kamer v ochranném pouzdře na vnějším plášti stanice, konkrétně na modulu Columbus. Kamery s vysokým rozlišením sem byly umístěny po příletu poslední lodě Dragon. Experiment znamená, že občas také nemusíte nic vidět, nicméně při troše štěstí se můžete dívat na živý televizní přenos z vesmírné stanice.
    Na stejné stránce vpravo je archiv videozáznamů, pokud se chcete alespoň podívat, jak to vypadalo, když to zrovna šlo. Položka Videos. Kamery jsou v ochranné schránce, kde je běžný tlak a regulace teploty. V době přepínání záběrů může být vidět jen šedý obraz a v době, kdy je stanice na noční straně Země, zde bude jen černý obraz. Na přípravě experimentu se podíleli studenti vysokých škol, kteří kamery nyní také provozují. Více informací česky na kosmonautix.cz.
     
  • SpaceX pokračuje v testech znovupoužitelné rakety. Její první stupeň Falcon 9 Reusable nyní vyletěl do výšky 1000 metrů a poté opět hladce přistál na místě, odkud se vznesl. Podívejte se na video, krávy asi zapomněl na test někdo upozornit.
     

Výročí:

  • 11. května 1965 (50 let) se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Jeho činnost je neodmyslitelně spojena s Pardubicemi, kde na Hvězdárně Barona Artura Krause působil a mnozí jej vzpomenou v souvislosti s výpravami za zatměním Slunce. Významně se zasloužil o vylepšení hvězdárny a ovlivnil nejednu nastupující generaci pardubických astronomů. Tento výtečný člověk bohužel zemřel velmi záhy již v roce 2010.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety Merkur, Jupiter, Mars a Saturn
  • Přistání lodi Sojuz z ISS
  • Výročí: Herschel / Planck
  • Výročí: Apollo 10

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Václav Knoll


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »