Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2015

19. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 6. května 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 5. do 10. 5. 2015. Měsíc je po úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Končí večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět lépe až v druhé polovině noci.

Obloha

Měsíc byl v úplňku v noci na pondělí 4. května ráno. Poslední čtvrť nastane v pondělí 11. května. Ranní ptáčata by si 5. a 6. května mohla všimnout, že projde kolem Saturnu.

Planety:
Venuše (-4,1 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Končí dobrá večerní viditelnost planety Merkur (cca +0,5 mag). Ten je stále ještě dost vysoko, ale slábne.
Jupiter (-2,1 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci je 15° nad jihovýchodem Saturn (0,1 mag). Nejvýše je kolem 2:00 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5. 5. 20:40   4. 5. Kallisto přechod stínu konec 21:59
7. 5. 22:20   5. 5. Io zákryt zač. 23:50
9. 5. 23:55   6. 5. Io přechod měsíc 20:58 - 23:16
Io přechod stínu 22:15 - (0:33)
10. 5. 19:50   7. 5. Io zatmění konec 21:54
      9. 5. Ganymed zákryt zač. 23:53
      10. 5. Europa přechod měsíc 21:01 - 23:55
Europa přechod stínu zač. 23:34
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Důvodem je, že na viditelné polokouli nejsou prakticky žádné skvrny. Snad bude další týden pokud jde o skvrny pro pozorovatele příhodnější. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Hlavní událostí kosmonautiky minulého týdne je neúspěšná mise zásobovací lodi Progress M-27M, která po startu neprovedla všechny manévry jak měla a není zcela jasné, zda šlo chybu třetího stupně nosné rakety, nebo jde přímo o nějakou chybu na Progressu. Zásobování ISS to zatím neohrožuje a pokud jde o další let Progressu, ten je zatím v plánu na srpen letošního roku.
  • Společnost Blue Origin uskutečnila testovací balistický skok své rakety a připravované kosmické lodi New Shepard. Dosednutí v budoucnu znovupoužitelné rakety se ještě nepovedlo, ale kosmická loď přistála bez problémů na padácích.
  • 6. května je v plánu důležitý test chystané kosmické lodi společnosti SpaceX, tzv. „pad abort test“, který ověří schopnost kabiny odletět do bezpečí v případě havárie nosné rakety na startovní rampě. Pokud testem Dragon V2 projde, bude to zase krok blíž k letům soukromé kosmické lodi s kosmonauty.
  • Sonda New Horizons již posílá tak detailní snímky Pluta, že je možné na nich vidět světlé a tmavé skvrny. Podrobnosti o způsobu pořizování a zostřování snímků najdete na webu Kosmonautix.cz.

Výročí

  • 10. května 1930 (85 let) se narodil americký vynálezce George Elwood Smith. Jeho jméno si připomínáme především proto, že je spoluobjevitelem CCD čipu, díky kterému si můžeme nejen v téměř každém mobilu pořizovat fotografie. Zhruba od 90. let 20. století přinesl tento polovodičový prvek revoluci v profesionální a postupně i amatérské astrofotografii, když vytlačil běžnou filmovou emulzi.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Jean-Felix Adolphe Gambart
  • Výročí: Nix a Hydra
  • Výročí: John Francis Skjellerup
  • Výročí: Honoré Flaugergues

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: CCD, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »