Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2020

19. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 6. května 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2020. Měsíc bude v úplňku, dokonale tak přezáří meteory éta Aquarid. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Proběhly tiskovky k chystanému letu soukromé americké lodi CrewDragon, který má proběhnout na konci května. Proběhnout by mohl start velké čínské rakety CZ-5B se zkušebním exemplářem chystané kosmické lodi. Před 120 lety se narodila americká astronomka britského původu Cecilia Payne-Gaposchkin, která už ve své doktorandské práci navrhla složení hvězd hlavně z vodíku a hélia, což bylo v té době tak revoluční, že tomu nikdo nevěřil a i ona sama měla později pochyby.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 7. května ve 12:45 SELČ. Vzhledem k tomu, že je od nás jen trochu dále, než v dubnu, bude to opět poměrně jasný úplněk. V noci na 4. května těsně po půlnoci se za severní okraj Měsíce schová hvězda 4. velikosti ný Virginis.

Planety:
Venuše (−4,7 mag) je vidět večer. Ráno jsou vidět planety Mars (0,4 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,4 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. V minulém týdnu se po delší době objevilo několik skupin se skvrnami, ale šlo jen o přechodný úkaz. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Maximum meteorického roje Halleyovy komety s názvem éta Aquaridy připadá na 6. května, ale protože tou dobou se Měsíc nachází na obloze až do ranních hodin, kdy je aktivita nejvyšší, nelze očekávat žádné závratné množství spatřených meteorů.

Kosmonautika

Raketa Sojuz 2-1A pomohla dopravit k ISS nákladní loď Progress MS-14.

Loď CrewDragon pro misi DM2 na Floridě Autor: NASA
Loď CrewDragon pro misi DM2 na Floridě
Autor: NASA
SpaceX provedla celkem 27. padákových testů 3. verze padákového systému lodi CrewDragon, které prokázaly, že padáky jsou připraveny. Nic tak nebrání v provedení druhé demo mise k ISS. Start je zatím v plánu 27. května (záložní datum 30. 5.). Na palubě bude dvojice astronautů Doug Hurley a Bob Behnken. 1. května proběhly na téma mise postupně tři tiskové konference.

Čtvrtý prototyp chystané lodi Starship SpaceX v Texasu zatím jako první přežil tlakové i kryogenní zkoušky, takže mu byl přidělán jeden motor Raptor do asymetrické polohy vůči středu a jestli se nic nezmění, mohl by koncem května nebo za několik týdnů proběhnout pokus o skok prototypu do zatím neurčené výšky.

Firma Intelsat oznámila, že její družice vypuštěná již roku 2001, která by jinak byla vyřazena pro nedostatek paliva, je zpět na geostacionární dráze a začala poskytovat přenosové služby zákazníkům. Je to možné díky zkušební tankovací družici MEV-1, která jí dodala palivo v únoru tohoto roku.

Miniraketoplán SpaceShipTwo VSS Unity společnosti Virgin Galactic provedl úspěšný vzlet a přistání na základně Spaceport America v Novém Mexiku. Je to další z krůčků směřujících ke komerčním letům. Tentokrát bylo raketové letadlo pouze vypuštěno z výšky 16 km, ale šlo o první letový test z nové základny, odkud se má pak létat komerčně. Jestliže se v datech z letu neobjeví nic neobvyklého, mohlo by se příště letět i se zapnutým raketovým motorem.

SpaceShipTwo VSS Unity při zkušebním letu 1. května 2020 Autor: Virgin Galactic Holdings, Inc.
SpaceShipTwo VSS Unity při zkušebním letu 1. května 2020
Autor: Virgin Galactic Holdings, Inc.

Testovací start velké rakety CZ-5B se zkušebním kusem nové čínské kosmické lodi by nakonec mohl proběhnout 5. května.

7. května chce provést další start SpaceX s dalšími 60 družicemi Starlink.

Výročí

10. května 1900 (120 let) se narodila americká astronomka britského původu Cecilia Payne-Gaposchkin. jak už to v té době bývalo, vystudovala sice Cambridge, ale nedostala titul, pro své pohlaví. Zabývala se nejprve botanikou, chemií a fyzikou, ale jak sama uvedla, život jí změnila přednáška Arthura Eddingtona o výpravě za zatměním 1919 potvrzující Einsteinovu obecnou teorii relativity. Její zájem o astronomii podpořil Harlow Shapley, který byl ředitelem americké Harvardské observatoře. Ten jí nabídl, že zde může absolvovat doktorandské studium. V roce 1925 dostala titul PhD za disertační práci o atmosférách hvězd. Uvedla, že velké rozdíly v absorpčních čarách hvězd nejsou dány rozdílným množstvím prvků, ale rozdílnou ionizací při různých teplotách. Uvedla, navzdory tehdejším představám o velkém zastoupení kovů ve hvězdách, že Slunce je tvořeno héliem a především vodíkem. Její teorie nebyla zprvu přijata a potvrdila se až o několika letech. Později se věnovala výzkumu struktury naší Galaxie a to pozorování velmi svítivých hvězd a obrovského množství (milionů) proměnných hvězd v Mléčné dráze i v blízkém Velkém Magellanově oblaku.

10. května 1930 (90 let) se narodil americký vynálezce George Elwood Smith. Jeho jméno si připomínáme především proto, že je spoluobjevitelem CCD čipu, díky kterému došlo k revoluci nejen ve snímání vesmíru. Zhruba od 80. let se tento polovodičový prvek začal používat v profesionálních a postupně i amatérských dalekohledech kde vytlačil fotografické desky nebo film.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety ráno
  • Uvidíme kometu C/2020 F8 (SWAN)?
  • příprava startu tajného miniraketoplánu X-37B
  • Výročí: Václav Knoll
  • Výročí: Jean-Félix Adolphe Gambart
  • Výročí: měsíce Pluta Nix a Hydra
  • Výročí: Honoré Flaugergues
  • Výročí: John Francis Skjellerup
  • Výročí: Ing. Vilém Gajdušek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: George Elwood Smith, Cecilia Payne-Gaposchkin, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »