Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2012

2. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2012.

Měsíc je po úplňku. Večerními planetami jsou Jupiter a Venuše, v druhé polovině noci září Mars a Saturn. Začíná akce Globe at Night.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. ledna 2012 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku v pondělí ráno. O víkendu prochází pod Marsem.

Planety:

Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je ideálně viditelný večer. Vrcholí nad jihem kolem 18:30.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka. Většina jich tentokrát probíhá, když je světlo, nebo je Jupiter nízko či pod obzorem. Více úkazů najednou je ale přichystáno na sobotu 14. ledna. Později i s červenou skvrnou poblíž středu kotoučku.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10.1. 20:09   14.1. Ganyméd zákryt 19:25-21:35
11.1. 16:01   14.1. Európa přechod měsíc 20:39-23:09, stín zač. 23:20
12.1. 21:48   14.1. Ió zákryt zač. 21:25
13.1. 17:39   15.1. Ió přechod měsíc 18:39-20:50, stín 20:00-22:10
14.1. 23:27      
15.1. 19:18      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,0 mag) v Kozorohu je večer nad jihozápadem. Je nejjasnějším objektem večerní oblohy. Fáze je podobná ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku pouze kolem 13". Jedna aktuální kresba se objevila na webu pozorovatelů planet.
Mars (0 mag) v souhvězdí Lva vychází už po 21. hodině, ale maximální výšky téměř 50° dosahuje až kolem čtvrté ranní. Kotouček má úhlovou velikost lehce nad 10". Pozorovat můžeme několik výraznějších tmavších a světlejších oblastí a snad i polární čepičku.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je stále přibližně 6° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno za svítání jej můžeme vidět asi 30° vysoko. Kotouček má více než 17" a dvojnásobně velké a slušně rozevřené jsou i prstence. Všimnout si lze i stínu planety na prstencích.

Slunce má jednu aktivnější oblast na odvrácené polokouli, počkejme, jak se aktivita vyvine v tomto týdnu. Prozatím je nižší. Obrázek slunečních skvrn si prohlédněte z družice SDO.

14. ledna 2012 startuje pravidelná akce Globe at Night. Tato celosvětová kampaň má letos už sedmé pokračování. Upozorňuje nás na problematiku nadměrného svícení a každý může laicky určit rozsah světelného znečištění tam, kde se zrovna nachází pozorováním souhvězdí Oriona.

Kosmonautika:

  • NASA dokončila testy nové lodi Orion při dopadech do vody. Nějaké video z testů je na jejich webu.
     
  • Evropská vesmírná agentura připravuje k letu další automatickou vesmírnou loď ATV, která zajišťuje zásobování ISS. Loď ATV-3 Edoardo Amaldi se nyní sestavuje dohromady.
     
  • Marsovské vozítko Opportunity zakotvilo ve svém "zimním přístavu".
     
  • Marsovské vozidlo Curiosity je teprve na cestě, ale ze středy na čtvrtek provede nejvýraznější korekci dráhy.
     
  • Pokud se rádi kocháte snímky z ISS, mnoho z nich nyní uveřejňuje ve svém albu evropský kosmonaut André Kuipers.
     
  • Dva starty raket plánuje tento týden Čína. Měly by proběhnout v pondělí a v neděli.
     

Výročí

  • 11. ledna 1787 (225 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu měsíce Uranu - Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety. Proto došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).
     
  • 12. ledna 1907 (105 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa R7 je nadčasovým designem a v různých modifikacích je základem raket, které dodnes vynáší náklad i lidské posádky do vesmíru. Největší význam má raketa Sojuz, která jediná nyní umožňuje výměny posádek ISS.
     
  • 14. ledna 1742 (270 let) zemřel sir Edmond Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
     

Výhled na příští týden:

  • Zánik vesmírné sondy Fobos-Grunt
  • Výročí úmrtí objevitele Pluta
  • Výročí Bode, Adams, Gassendi

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, William herschel, Koroljov, Edmond Halley


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »