Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2012

2. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2012.

Měsíc je po úplňku. Večerními planetami jsou Jupiter a Venuše, v druhé polovině noci září Mars a Saturn. Začíná akce Globe at Night.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. ledna 2012 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku v pondělí ráno. O víkendu prochází pod Marsem.

Planety:

Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je ideálně viditelný večer. Vrcholí nad jihem kolem 18:30.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka. Většina jich tentokrát probíhá, když je světlo, nebo je Jupiter nízko či pod obzorem. Více úkazů najednou je ale přichystáno na sobotu 14. ledna. Později i s červenou skvrnou poblíž středu kotoučku.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10.1. 20:09   14.1. Ganyméd zákryt 19:25-21:35
11.1. 16:01   14.1. Európa přechod měsíc 20:39-23:09, stín zač. 23:20
12.1. 21:48   14.1. Ió zákryt zač. 21:25
13.1. 17:39   15.1. Ió přechod měsíc 18:39-20:50, stín 20:00-22:10
14.1. 23:27      
15.1. 19:18      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,0 mag) v Kozorohu je večer nad jihozápadem. Je nejjasnějším objektem večerní oblohy. Fáze je podobná ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku pouze kolem 13". Jedna aktuální kresba se objevila na webu pozorovatelů planet.
Mars (0 mag) v souhvězdí Lva vychází už po 21. hodině, ale maximální výšky téměř 50° dosahuje až kolem čtvrté ranní. Kotouček má úhlovou velikost lehce nad 10". Pozorovat můžeme několik výraznějších tmavších a světlejších oblastí a snad i polární čepičku.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je stále přibližně 6° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno za svítání jej můžeme vidět asi 30° vysoko. Kotouček má více než 17" a dvojnásobně velké a slušně rozevřené jsou i prstence. Všimnout si lze i stínu planety na prstencích.

Slunce má jednu aktivnější oblast na odvrácené polokouli, počkejme, jak se aktivita vyvine v tomto týdnu. Prozatím je nižší. Obrázek slunečních skvrn si prohlédněte z družice SDO.

14. ledna 2012 startuje pravidelná akce Globe at Night. Tato celosvětová kampaň má letos už sedmé pokračování. Upozorňuje nás na problematiku nadměrného svícení a každý může laicky určit rozsah světelného znečištění tam, kde se zrovna nachází pozorováním souhvězdí Oriona.

Kosmonautika:

  • NASA dokončila testy nové lodi Orion při dopadech do vody. Nějaké video z testů je na jejich webu.
     
  • Evropská vesmírná agentura připravuje k letu další automatickou vesmírnou loď ATV, která zajišťuje zásobování ISS. Loď ATV-3 Edoardo Amaldi se nyní sestavuje dohromady.
     
  • Marsovské vozítko Opportunity zakotvilo ve svém "zimním přístavu".
     
  • Marsovské vozidlo Curiosity je teprve na cestě, ale ze středy na čtvrtek provede nejvýraznější korekci dráhy.
     
  • Pokud se rádi kocháte snímky z ISS, mnoho z nich nyní uveřejňuje ve svém albu evropský kosmonaut André Kuipers.
     
  • Dva starty raket plánuje tento týden Čína. Měly by proběhnout v pondělí a v neděli.
     

Výročí

  • 11. ledna 1787 (225 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu měsíce Uranu - Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety. Proto došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).
     
  • 12. ledna 1907 (105 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa R7 je nadčasovým designem a v různých modifikacích je základem raket, které dodnes vynáší náklad i lidské posádky do vesmíru. Největší význam má raketa Sojuz, která jediná nyní umožňuje výměny posádek ISS.
     
  • 14. ledna 1742 (270 let) zemřel sir Edmond Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
     

Výhled na příští týden:

  • Zánik vesmírné sondy Fobos-Grunt
  • Výročí úmrtí objevitele Pluta
  • Výročí Bode, Adams, Gassendi

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, William herschel, Koroljov, Edmond Halley


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »