Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2019

2. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 9. ledna 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 7. 1. do 13. 1. 2019. Měsíc po novu bude na večerní obloze dorůstat do první čtvrti. Večer je vidět Mars, ráno se k sobě blíží Venuše a Jupiter. Kometa Wirtanen slábne, ale stále je snadno vidět triedrem. Na odvrácené straně Měsíce bylo rušno, když čínská sonda Chang’e 4 přistála a vysadila vozítko Yutu 2. Sonda New Horizons se na pár dní povinně odmlčela. NASA má dočasně sotpku kvůli rozpočtu v USA, ale díky SpaceX se nikdy nenudíme. Před 85 lety se narodil náš významný popularizátor astronomie Ing. Pavel Příhoda.

Obloha

Měsíc je po novu, který nastal v neděli 6. ledna. První čtvrť nastane až v pondělí 14. ledna v 7:45 SEČ. Ve čtvrtek 10. ledna večer před 19. hodinou našeho času se k neosvětlenému okraji Měsíce přiblíží hvězdička 74 Aqr o jasnosti 5,8 mag. Měsíc bude jen 15° nad jihozápadem. 12. ledna po půl sedmé večer se jiná, slabší hvězda ze souhvězdí Ryb o jasnosti 7,4 mag, schová za neosvětlenou polovinu Měsíce v době, kdy bude 30° nad východo-jihovýchodem a 6,5° nad nimi bude také planeta Mars.

Planety:
Mars (0,6 mag) najdeme večer nad jihozápadem. Výše na pomezí Ryb a Berana je planeta Uran (5,8 mag). Ráno se k sobě přibližují planety Venuše (−4,7 mag) a Jupiter (−1,8 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. První skvrna roku 2019 se však objevila v aktivní oblasti 2732. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen aj.
Kometa nám slábne k hodnotám kolem 6 mag, ale pro tiedr je tím pádem snadným cílem. Pořád platí, že ji najdeme mezi Vozkou a Velkým vozem, někde v oblasti hlavy Velké medvědice. Nejbližší jasnější hvězdou je omikron UMa 3,3 mag. Nedaleko této komety je další, ale mnohem slabší kometa 38P/Stephan-Oterma. Jasnější je ještě 64P/Swift-Gehrels v souhvězdí Berana (kometa se blíží do oblasti mezi spodní částí Persea a Plejádami). Nad ránem je ještě nad jihovýchodem kometa C/2018 Y1 Iwamoto. Ta už má jasnost kolem 10 mag a také ona zatím vypadá jako zelená kulička a bude zjasňovat.

Kosmonautika

Čína si připsala skvělý úspěch, když na povrch odvrácené strany Měsíce v úterý dosedla sonda Chang’e 4, která zde navíc vyložila vozítko Yutu 2, které již popojelo k nedalekému kráteru.

New Horizons zaznamenala fenomenální úspěch, když poslala první snímky tělesa Ultima Thule. Tato planetka se nakonec ukázala být dvojplanetkou, slepencem dvou planetek. Sonda nyní nemůže komunikovat se Zemí kvůli pozici „za Sluncem“. Další data začnou proudit zhruba od 10. ledna.

Sonda OSIRIS-REx vstoupila na oběžnou dráhu kolem planetky Bennu. Tím pádem jde vlastně o oběh kolem nejmenšího tělesa dosud navštíveného kosmickými sondami.

SpaceX vyvezla na rampu na Floridě raketu Falcon 9 s lodí Crew Dragon, která má létat později s lidmi na ISS. K raketě se poté i přiklopilo obslužné rameno. Zde je několik fotografií.

Výročí

10. ledna 1969 (50 let) odstartovala k Venuši Veněra 6. Podobně jako sesterská Veněra 5 byla jen málo odlišná od předchozí Veněry 4. Měla jen zesílený štít a větší hmotnost. Vstup do atmosféry Venuše proběhl 17. května 1969 a přenos dat z atmosféry probíhal úspěšně po dobu 51 minut, dokud ji nerozdrtil velký tlak, který zde panuje. Díky poznatkům ze sond Veněra 4 až 6 mohla být Veněra 7 první sondou, která přistála na jiné planetě.

13. ledna 1934 (85 let) se narodil významný český astronom, čestný člen České astronomické společnosti a nositel ceny Littera astronomica, Ing. Pavel Příhoda. Známý je jako popularizátor astronomie. Při Hvězdárně a planetáriu v Praze vedl kurzy astronomie a tak jeho rukama prošlo mnoho nových nadšenců i budoucích vědců. Připravil stovky pořadů a vypracoval mapu Marsu. V letech 1979 až 2011 se významně podílel na Hvězdářské ročence (od roku 1986 jako šéfredaktor). Je autorem mnoha populárních knih pro dospělé i pro děti. Je po něm pojmenována planetka č. 40410 objevená Lenkou Šarounovou v r. 1999 na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.

Výhled na příští týden 

  • ranní setkání Venuše s Jupiterem
  • zákryt mý Ceti Měsícem a poté Měsíc nad Aldebaranem

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »