Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2023

2. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 11. ledna 2023 v 18:00 SEČ

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 1. do 15. 1. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku je nejlépe vidět Venuše, Saturn a Jupiter. Později večer má nejlepší viditelnost Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Startům raket vévodí opět Falcon 9 společnosti SpaceX, která po jednom startu v úvodu roku plánuje obstarat další tři mise. Před 110 roky se narodil Jan Kvíčala, mj. spoluautor gnómonického atlasu pro zakreslování drah meteorů. 75 let slaví pracovník Slunečního oddělení AsÚ AV ČR Pavel Kotrč.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 15. ledna ve 3:10 SEČ. Mezitím v noci na pondělí 2. 1. procházel těsně kolem planety Uran a 3. ledna kolem Marsu.

Planety
Nízko nad jihozápadním obzorem je za soumraku pozorovatelná Venuše (−3,9 mag). O něco výše je Saturn (0,8 mag) a nejvýraznějším objektem oblohy přibližně nad jihem zůstává Jupiter (−2,3 mag). Asi 10 stupňů k západu od něj je slabý Neptun (7,9 mag). Mars (−0,8 mag) je večer vysoko nad jihovýchodem, kde je také Uran (5,9 mag).

Jupiter – úkazy, časy v SEČ
Datum Přechody GRS Úkazy měsíců
9. 1. 17:50
10. 1.
11. 1. 19:30 19:32–21:48 – Io – přechod měsíce
    20:50 – Io – zač. přechodu stínu
12. 1. 16:42 – Io – zač. zákrytu
    20:14 – Io – konec zatmění
13. 1. 21:10 17:34 – Io – konec přechodu stínu
    17:50–20:28 – Ganymed – přechod stínu
14. 1. 17:00 18:02 – Europa – zač. zákrytu

Aktivita Slunce je zvýšená. Aktivní oblasti č. 13181 a 13182 jsou místy s největším potenciálem k silným erupcím, a to i té nejvyšší kategorie X. V oblasti 3182 nastala ta nejsilnější ještě v době, kdy byla za levým okrajem slunečního kotouče a další třídy X1 nastala krátce poté, co se natočila k nám. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Komety lze po 10. lednu pozorovat na večerní obloze, ale jsou slabé. Tu nejjasnější C/2022 E3 (ZTF) máme večer zatím u obzoru a ráno její pozorování ruší svit Měsíce. Situace se změní od 15. ledna, kdy bude kometa krátce po půlnoci ve výšce 15° na ještě Měsícem neosvětlené obloze. Večer jsou vidět v Drakovi C/2022 A2 (PanSTARRS) s jasností 10 mag. Vysoko v Kasiopeji je C/2020 V2 (ZTF), která má také 10 mag.

Kosmonautika

Rok zahájila 3. ledna raketa Falcon 9, když vynesla do vesmíru 114 družic v rámci mise Transporter 6. Jednou z nich byla i česká minidružice BDSAT-2. Ta je zachytitelná i amatérskými radiostanicemi. Informace o družici přineslo během jejího startu Planetum.

Další start obstarala 7. ledna čínská CZ-7A s geostacionární družicí Shijian-23.

SpaceX plánuje v týdnu start Falconu 9 s družicemi One Web. Tento start je v plánu z floridské rampy SLC-40 9. ledna v 5:55 SEČ. Hned o den později 10. ledna v 5:16 SEČ má startovat Falcon 9 z kalifornského Vandenbergu se Starlinky. V noci z 12. na 13. ledna je v plánu start Falconu 9 z floridské LC-39A s armádní misí USSF-67.

Výročí

10. ledna 1978 (45 let) odstartovala k orbitální stanici Saljut 6 kosmická loď Sojuz 27. Od 11. ledna, kdy se spojila se stanicí, vznikl poprvé na oběžné dráze komplex tří těles, protože k Saljutu už byl dříve připojen také Sojuz 26. Na stanici pracovala čtyřčlenná posádka. Zatímco Džabenikov a Makarov ze Sojuzu 27 zde byli pouze jako návštěvní posádka, Romaněnko a Grečko se v rámci dlouhodobé mise uvítali na stanici ještě Sojuz 28 s Gubarevem a Remkem.

13. ledna 1948 (75 let) se narodil Pavel Kotrč, vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen ČAS. Celý život věnoval právě výzkumu naší hvězdy a nyní je členem skupiny fyziky slunečních erupcí a protuberancí, která má mimo jiné podíl i na evropské misi Solar Orbiter.

13. ledna 2003 (20 let) odstartovala raketa Delta II. Na palubě měla větší družici ICESat určenou ke studiu ledu, oblačnosti, topografie a vegetace a menší družici řady Explorer (č. 82), zvanou CHIPSat, určenou ke studiu chování horkého plynu v okolí Sluneční soustavy do vzdálenosti 300 světelných let.

14. ledna 1943 (80 let) se narodila americká astronautka Shannon Lucid(ová). Do vesmíru letěla poprvé v roce 1985 na palubě raketoplánu Discovery. Poté stihla vystřídat ještě raketoplány Atlantis a Columbia, protože celkem letěla pětkrát. Při posledním letu v roce 1996 ji Atlantis zanechal téměř půl roku na stanici Mir.

14. ledna 2008 (15 let) proletěla sonda MESSENGER poprvé kolem Merkuru. Již při tomto průletu s maximálním přiblížením k povrchu na 200 km se jí podařilo fotografovat místa, která předtím žádná sonda nespatřila. Připomeňme, že předtím byla u Merkuru pouze sonda Mariner 10. MESSENGER obíhal kolem planety do 30. dubna 2015, kdy byl naveden tak, že se zřítil na jeho povrch.

15. ledna 1913 (110 let) se narodil český právník a astronom Jan Kvíčala. Věnoval se především pozorování meteorů a proměnných hvězd. Podílel se i na pozorování protuberancí a byl spoluautorem Gnómonického atlasu hvězdné oblohy, jehož vydání v roce 1941 posvětila i Mezinárodní astronomická unie. V roce 1940 mu byla udělena Nušlova cena České astronomické společnosti.

Výhled na příští týden

  • výročí: Simon Marius
  • výročí: Progress-1
  • výročí: Apollo 6

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Shannon Lucid, Jan Kvíčala, Pavel Kotrč, Sojuz 27, Vesmírný týden


5. vesmírný týden 2023

5. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 1. do 5. 2. 2023. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, který je kolem 20. hodiny nad jihem. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je pěkná při pohledu dalekohledem a na velmi tmavé obloze je slabě vidět pouhým okem. Aktivita Slunce se snížila, skvrn výrazně ubylo. SpaceX má za sebou v lednu již 6 startů a očekáváme ještě sedmý. USA si připomenou výročí 65 let startu první družice Explorer-1, ale také 20 let od tragické havárie raketoplánu Columbia.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jižní kříž nad horou

Fotografie je focena v Chilských Andách v podmínkách s velmi nízkým světelným smogem.

Další informace »